Dolní žleb-Niedergrund

Jsou místa kde se dostanete náhodou, v tu správnou dobu, z toho správného směru a za toho správného počasí. Prostě místa, která vám utkví v paměti napořád. Možná si to maluji moc růžově a kdybych tam přijel o měsíc později viděl bych to všechno jinak. Ale Dolní žleb stojí za to navštívit.

Vesnička rozkládající se na břehu Labe, zasazená do malebného údolí při ústí potoka.  Jak jinak pojmenovaného než Dolnožlebského. Obec dnes už připojená k městu Děčín,ale má dlouhou historii spojenou s řekou a pulzujícím životem až do roku 1945. číst dál

POSLEDNÍ VLAK – Hradečná (Markersdorf) – SVÁTEK SV. VAVŘINCE 1943

 

Bývalo zvykem a tradicí, že obyvatelé širokého okolí a města Uničova dvakrát v roce putovali do Hradečné (Markersdorf). Neexistoval První máj, aby se nevystoupilo na Bradlo. Tento skalní útvar je nejjižnějším výběžekem Nízkého Jeseníku. Na jeho plošině bylo tehdy pětiúhelníkové dřevěné zábradlí, které sloužilo současně jako rozhledna. Stalo se tradicí navštívit na Prvního máje toto shromaždiště starých Germánů. Byl ale ještě druhý termín. To byl církevní svátek: Patron obce svatý Vavřinec. Na jeho svátek v srpnu se scházela mládež k tanci v sále a na zahradní restauraci u nádraží patřící panu Kafkovi. Zde bylo také místo, kde babička jednou v roce zcela veřejně vypila máz piva. Do tohoto idylického světa zasáhla hrubě politika.
 

Údolí Suché Kamenice

text +foto Vladimír Kraus

Údolí Suché Kamenice jez

jez na Suché Kamenici

Malebné údolí tohoto jména se táhne od Labe, kam Suchá Kamenice ústí asi 1 km před Hřenskem a asi po 4 km končí v obci Arnoltice. Zejména v jeho divoké dolní části najdeme vysoké skalní stěny a soutěska se tam zužuje na pár metrů.  Skoro úplně na konci nad silnicí jsou v řečišti mohutné balvany, tzv. obří hrnce, které vytvářejí malé vodopády. Tedy pokud je voda, což jak název napovídá, vždy nebývá.

číst dál

Janovské mosty 

text +foto Vladimír Kraus

JanovJanov (Jonsdorf) nad Hřenskem patří i dnes k větším obcím regionu.
Místopis zde r. 1929 uvádí 244 čísel popisných a 998 obyvatel, z toho 983 Němců.
Žili zde hlavně plavci a voraři.

Dnes je domů zhruba stejně (mnohé jsou ovšem nově vystavené chaty), počet trvale bydlících asi třetina.  číst dál

Hildegarda Sedlářová (* 1926  ) Já jsem tady zůstala úplně sama

Hildegarda Sedlářová

r.1948

Vzpomínky nejen na osvobození Šternberka      zdroj:https://www.pametnaroda.cz/

Hildegard Sedlářová, rodným příjmením Luxová, se narodila v roce 1926 v osadě Světlov (něm. Lichtenthal), který byl přímou součástí města Šternberk. Oba její rodiče byli německé národnosti. Za války její matka Anna zachránila život Židovce Gesslerové, když ji více než rok živila a poskytovala jí přístřeší. Po příchodu sovětské armády v květnu 1945 byla Hildegarda Sedlářová svědkem mnoha zvěrstev páchaných na německých obyvatelích Šternberka. Na rozdíl od většiny Němců nebyla rodina zařazena do odsunu kvůli bratrově práci v dolech. Bratr Rudolf ale v roce 1949 utekl na Západ. číst dál

Plukovník v. v. Vasil Jovbak (1923 – 2009)

Vasil JovbakTohoto pána by jste asi nechtěli mít v rodině, byl to ve stáří nerudný, pedantský a nesmlouvavý stařík. Ale divíte se mu? Zažil toho tolik a tolikrát mohl přijít o život. Osvobodil naši vlast přežil jak Duklu tak poslední operaci kdy Němcům ještě o něco šlo a to Ostravskou a nakonec se mu soudruzi ještě odvděčily ústrky a vyhazovem. K jeho knihám můžete mít také spoustu výhrad, ale ukazují jiný pohled na tuto dobu. Čest jeho památce.

… ze sbírky Post Bellum, www.pametnaroda.cz

Schopné důstojníky vyhazovali a podle politického klíče povyšovali méně schopné

číst dál

Pavel Fjodorovič Vent – běloruský šlechtic v československé armádě

Pavel Fjodorovič Vent

převzato z facebookové skupiny: Bolševický teror a antisovětská hnutí odporu

Pavel Fjodorovič Vent /Paul F. Wendt/ (1880 – 1971)

Pocházel ze šlechtické luteránské rodiny.

V Ruské armádě sloužil dobrovolně od roku 1900. V tomto roce obdržel medaili „Za pochod do Číny“. Podle udělených medailí se zapojil do všech ruských konfliktů své doby, detaily bohužel chybí. Vystudoval Michajlovskou dělostřeleckou školu a Nikolajevskou vojenskou číst dál

Růžová-Rosendorf

text +foto Vladimír Kraus

Růžová_(okres_Děčín)_znakObec se středověkým založením leží na dohled od známých a hojně navštěvovaných soutěsek na Kamenici, může být i výchozí místo k jejich návštěvě.
Vydáme-li se severně od ní přes samotu Hájenky, sestoupíme rychle dnes bezejmenným dolem k Meznímu můstku mezi Tichou a Divokou soutěskou.
Růžová byla před válkou spíše městysem s naprostou většinou německého obyvatelstva (z 1272 trvale bydlících bylo 1250 Němců), počet domů se udává číst dál