Arcivévoda Vilém František Josef Karel Habsbursko-Lotrinský

arcivévoda Vilém 1(10.2.1896 – 18.8.1948)
 
Vilém byl šestým dítětem a nejmladším synem admirála arcivévody Karla Štěpána a jeho ženy Marie Terezie, rozené arcivévodkyně rakouské a vévodkyně toskánské. Během pobytu v Haliči Vilém rozvinul těsné propojení s Ukrajinci žijícími v Rakousku-Uhersku. Šlo částečně i o vzdor vůči otci, který byl zastáncem Poláků. Brzy hovořil plynně ukrajinsky a osvojil si široké znalosti ukrajinské kultury.

Jeho učitelem byl Metropolita řeckokatolické církve Andrej Šeptyckyj. Vilém spolupracoval s ukrajinským poslancem ve vídeňské Říšské radě a podporoval jeho snažení na osamostatnění převážně ukrajinsky osídlené Východní Haliče.
arcivévoda Vilém 2Během První světové války byl důstojníkem 13. pluku haličských hulánů a v roce 1917 převzal velení c.k. Ukrajinská legie. Během okupace Ukrajiny ústředními mocnostmi roku 1918, jednotka operovala na jihu země. Od té doby bylo Vilémovi přezdíváno „Vasyl Vyšyvanyj“. V říjnu byla část jednotky internována Rakušany, sám Vilém se tehdy léčil s tuberkulózou. při rumunské okupaci Bukoviny jen těsně unikl uvěznění, poté se půl roku skrýval v karpatských klášterech. Nakonec byl zatčen v červnu 1919 a poté držen tři měsíce v rumunském vězení. Po propuštění prohlásil věrnost Ukrajinské lidové republice, stal se plukovníkem jejího Generálního štábu. Rezignoval na protest proti uzavření míru s Poláky.
arcivévoda Vilém 3
Usadil se ve Vídni, vedl mediální kampaň proti polské vládě. Zveřejňoval polské zločiny proti Ukrajincům. V roce 1921 vydal v ukrajinštině sbírku básní. Neuznal novou rakouskou republiku a proto v roce 1922 odešel do Španělska. V pase měl svou ukrajinskou přezdívku. Po pádu španělské monarchie se přesunul do Francie. V Paříži navázal kontakt s OUN.
arcivévoda Vilém V roce 1938 přivítal Anšlus, brzy se ale obrátil proti nacistům. Nejméně od roku 1942 byl informátorem francouzského odboje a britské, a pravděpodobně nepřímo i sovětské rozvědky. V roce 1944 navázal spolupráci s OUN(b).
arcivévoda Vilém V březnu 1947 se dostal do hledáčku sovětské kontrarozvědky. Zdražen byl na konci srpna ve Vídni. Během výslechů mluvil ukrajinsky a odmítal překladatele do dalších jazyků, které uměl. Na konci roku byl převezen do Kyjeva. Výslechy byly vedeny do března 1948, poté byl přemístěn do běžného vězení. Následky věznění zhoršily jeho tuberkulózu, která se stala příčinou smrti. Posledních šest týdnů strávil ve vězeňské nemocnici. Pohřben byl na neznámém místě.
Jeho osud se vyjasnil v roce 1952, kdy mu Rakousko obnovilo občanství a na základě toho dostalo informace od sovětských úřadů.arcivévoda Vilém
V roce 1989 byl sovětskými orgány plně rehabilitován.
zdroj: Wikipedie a Tomas Novak
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.