Archiv autora: michalov

Luční bouda, stíhací eso a rodina Bönshmů

od autora: | | ,
Napsat komentář

volně sepsáno podle: Jiřího Rajlicha

Historie rodiny Bönschů je spjata s Krkonošemi. Tato rodina hlásící se už od časů Rakousko – uherské monarchie  k německému obcovacímu jazyku (Umgangssprache) a stejně tak tomu bylo i po Velké válce, kdy se již zjišťoval jazyk mateřský (Muttersprache). Bönschovi byli v Krkonoších známá rodina. Patřila jim totiž nejen proslulá Luční bouda (Wiesenbaude), ale postupně i Rennerova (Rennerbaude) a Richtrova bouda (Richterbaude). Z této rodiny pochází i letecké eso se 16-ti sestřely na svém kontě, Eugen Bönsch. číst dál →

Tragický osud hajného Tatiče

od autora: | | ,
Napsat komentář

autor: Vladimír Kraus

Mezi mnohé oběti poslední války můžeme také zařadit jugoslávského občana Rajka Tatiče, který našel svou smrt až po skončení války daleko od domova v malebné krajině Českého Švýcarska.
Bohužel o něm vím jen velmi málo konkrétních faktů, takže laskavý čtenář promine.

 

 

číst dál →

Jan Igor Karger – Brigádní generál z Červenky

od autora: | | ,
Napsat komentář

autor:  Jaromír Fischer, Bouzov

Narodil se 17. 12. 1887 do rodiny zemědělce Jana Kargera (syn Floriana Kargera) a jeho manželky Apoleny, rozené Bittnerové z Červenky u  Litovle. Rodina žila na Července č. p. 38. V místě rodiště absolvoval Obecnou školu a po té přešel na nově zbudované reálné gymnázium v Litovli. V roce 1908 ukončil studium na tomto ústavu jako jeden z prvních jejich absolventů. Ve studiu nepokračoval na některé vysoké škole technického směru, ale dal přednost rozšíření si vzdělání jednoročním kurzem na Obchodní akademii v Prostějově. Stal se účetním a tak dal přednost úřednickému povolání. Tomuto věnoval však jen velmi malou část života, když hlavní část života sloužil v armádě. Studium Obchodní akademie však využil při výkonu hospodářských funkcí jak v civilu, tak v řadách Čs. jednotek na Rusi. číst dál →

Štěpán Gavenda – rebel tělem i duší

od autora: | | ,
Napsat komentář
autor: Radomír Sedláček
V Hradčanském domečku vítá sadistický dozorce František Pergl každého nového vězně obuškem. Obvykle svou oběť zmlátí do bezvědomí. Demonstruje tak od první chvíle svou moc a dává jasně najevo, co tu zadržené čeká. Když mu přivedou Štěpána Gavendu, který podle všeho převádí lidi přes státní hranice a také špehuje, netuší, že se mu tenhle člověk dokáže postavit na odpor. „Vím, že mě čeká špagát, ale nikdo mě tu třískat nebude,“ prohlásí najednou, svázanýma rukama popadne židli a několikrát Pergla udeří do hlavy. Níže si můžete přečíst příběh jedné z nejpozoruhodnějších postav třetího odboje.

číst dál →

Oslíci na Luži – kapitola z historie

od autora: | | , ,
Napsat komentář
autor: Jaroslav Beneš

 Luž je nejvyšší hora Lužických hor a nabízí krásné výhledy do Čech i Saska. Na jejím vrcholu stála od roku 1823 horská bouda. Tedy v roce 1823 bylo vybudováno jen jednoduché stavení, které během let mohutnělo až do podoby velkého horského hotelu s vyhlídkovou věží či kuželníkem.
Celý komplex budov bohužel vyhořel 8. ledna 1946 (uvádí se nepřesně i jiná data) a důvod nebyl nikdy objasněn. A jak to tak bývá, mezi lidmi na obou stranách hranice se o tom dodnes říkají různé zkazky.

číst dál →

K odsunu Židů z Vodňan

od autora: | | ,
Napsat komentář

upravila: Iva Nakládalová

Volně podle knihy „Soumrak a svítání – národní kronika Vodňan 1939-1945“, autor Florian Fencl. 

Němci odvezli Židy z Vodňan hromadně 14. dubna 1942. Němec Friedrich byl na nádraží a s cynickým uspokojením se s nimi loučil před tváří početného občanstva.

Někteří Židé plakali, někteří nesli svůj neznámý osud s hrdinským klidem. Některé ženy se vyjádřily: „My jedeme vlakem, ale vy jednou půjdete – pěšky!“

 

Příběh z Loděnice 1945

od autora: | | ,
Napsat komentář

pietní místo dnes

autor: Karel Paták

Moje babička Erika, rozená Schwalb a můj děda Karel Paták.

Jejich příběh je v kostce příběhem XX. století na našem území, s důsledky jeho historie se dnes pereme každý den.
Babička se narodila v roce 1917, ve Vojkovicích nad Ohří, v plně německém osídleném území C&K monarchie, které po jejím rozpadu připadlo nově vzniklému státu, Československu.
Celá oblast “poohří“ byla stovky let zpět německá a československý stát tam alespoň posílal některé české úředníky jako poštmistry, policisty a třeba i “ajznbońáky“, což byl právě můj děda. Tam se zamiloval do babičky, /divíte se? :)/, vzal si ji a narodily se jim ještě ve Vojkovicích (Wickwitz am Eger) tři děti.

číst dál →

Vzpomínky a návraty

od autora: | | ,
Napsat komentář
 

Moje vzpomínky: Richard Giebel, Žitenice


Již léta před první světovou válkou existovala v Žitenicích místní organizace sociálně demokratické strany a sociálně demokratická organizace mládeže. Při slavnosti s tancem u příležitosti založení této organizace, která se konala v Krieschově hospodě ( POZN. Morgenstern – Jitřní hvězda – na návsi) v roce 1911, pronesl slavnostní projev Josef Simm. Všichni mládenci na sobě měli rudé vázanky. Obcí táhl průvod s hudbou. 

číst dál →

Příběh jedné nástěnky ze Žitenic

od autora: | | ,
Napsat komentář
autor:  Elena Lennerova-za
Za takovou věcí jako je vyšívaná nástěnka ze Žitenic ( Schüttenitz bei Leitmeritz) může být, až neuvěřitelný příběh z pohledu naší doby. Určitě jste už nějaké viděli nebo dokonce máte doma. Největší rozkvět prožívalo vyšívání těchto nástěnek v Sudetech ve 20.letech minulého století – až do doby po 2. světové válce. Nástěnky plnily velice praktický úkol – chránily zeď za umyvadlem nebo za pracovním stolem, byly z bílého plátna a daly se vyvářet. Motivy byly orientované na kuchyň a často se objevovaly verše, které zdůrazňovaly přednosti hospodyňky. Pro méně zručné nebo nadané se dokonce prodávaly předkreslené motivy – v galanteriích nebo na jarmarcích ( Jahrmarkt). Tato nástěnka se ke mně dostala zvláštním způsobem. 

číst dál →

(Má) causa Konojedy

od autora: | | ,
4 Comments

autor:Jiří Bartoloměj Sturz

KonojedyVíce jak dvacet let sleduji osud areálu bývalého zámku, kláštera, a především mohutného klášterního kostela v Konojedech poblíž Úštěka. Na začátku 18. st. zde stál kostelík, u něho fara či malé panské sídlo, v němž proslulý František Antonín Špork na čas ukryl před cenzory svou knihovnu z Kuksu. Šporkovy dědicové František Karel Swerts-Sporck a jeho žena Anna Kateřina (dcera Frant. Antonína) zde v polovině století vybudovali velkolepý areál zámku a kláštera Servitů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který v kraji překvapuje svou mohutností. V roce 1762 jej vysvětil litoměřický biskup a osvícenský vlastenec Emanuel Arnošt z Valdštejna. (Ze svého letního sídla na zámku ve Stvolínkách to měl kočárem asi 15 minut cesty). číst dál →