autor: Miroslav Pokorný
Dne 24.2.1880 v Úsově č.p. 27 (okres Šumperk) přišel na svět budoucí balonista a letec Ralkousko-uherského mocnářství. Narodil se sice na severní Moravě ale déle bydlel na adrese Brno, Franz-Josef-Strasse 81 a stejně tak studoval reálku v Brně. číst dál
Nejen na Sněžce jste mohli naučit se létat na kluzáku. Škola na Luční boudě měla konkurenci hned kousek a to v Žacléři. V roce 1936 získal Žacléř klouzákovou školu s přidruženými dílnami. Prázdná budova školy Kolonieschule se pro tento projekt ukázala jako velmi příznivá, zejména proto, že letové zkoušky mohly být prováděny na nedaleké louce u Černé vody.volně sepsáno podle Jiřího Rajlicha a zdroj: http://www.freiheit.cz/
Vedení Luční boudu mezitím přešlo na bratra Emila, jemuž po 1. světové válce s jejím provozem pomáhali bratři Robert a právě Eugen. Ti se pak spolu s dalšími sourozenci stali jejími spoluvlastníky, neboť v roce 1927 osmdesátiletý otec Vinzenz Bönsch svůj dvoutřetinový podíl rozdělil mezi svých jedenáct žijících dětí (zbylá třetina stále patřila bratrovi Wilhelmovi).
Luční bouda, která tehdy měla asi 100 pokojů, byla vždycky populární turistickou destinací, jak v zimě, tak i v létě. číst dál
zdroj: Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století
Řadu vzpomínek na Slavonín (Schnobolin), tamní zvyky a život zemědělců zanechal v krajanském časopise Olmützer Blätter rodák Franz Langer. Níže jsou uvedeny ty nejzajímavější články, které dokreslují předválečný život v bývalé samostatné obci.
Procházka předválečným Slavonínem.
Tak, kdo jde dnes se mnou? Vydám se napříč Slavonínem, tak jak zůstal v mých vzpomínkách. Varuji vás, bude to dlouhá cesta, která bude mít pár kilometrů! Začneme na prostranství vedle obecné školy, kde se nacházela trafika. U ní se vždy scházeli na kus řeči „pantátové“, kteří si šli koupit cigarety nebo tabák do své dýmky. Do protější školy jsme všichni chodili. Někdo déle v číst dál
zdroj: Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století
Oswald Krätschmer
Jen málo Němců mohlo po válce zůstat ve svých domovech. Pan Krätschmer, narozený roku 1929 ve Slavoníně, měl to štěstí a strávil celý život ve své rodné vsi.
Rodina a dětství
Můj otec Josef Krätschmer se narodil roku 1903 ve Slavoníně na konci dnešní ulice Jižní číslo 111 (směr Povel) do německé rodiny. Pocházel z 6 sourozenců a vyučil se stolařem. V oboru bohužel nesehnal práci, a tak pracoval v číst dál
zdroj: Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století
Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se obyvatelé německé národnosti stali občany Německé říše. Mnozí tuto změnu přijali s nadšením, neboť s nabytým občanstvím přicházelo mnoho výhod. Po 21 letech se také Němci stali znovu vedoucím národem v naší zemi. Po vypuknutí války se mnoho německých mužů, opojených válečnou propagandou, dobrovolně přihlásilo do německé armády. Ti, co tak neučinili dobrovolně, byli posléze povoláni oficiální cestou. Z ucelené série válečné korespondence, fotografií a dokumentů rodiny H., kterou jsem získal na bleším trhu v Olomouci, můžeme sledovat cestu a zážitky jednoho obyčejného vojáka narozeného v Olomouci-Nemilanech. číst dál
Řadu postřehů ze života v Nemilanech zanechal rodák Josef Hlawatsch (1900–1963) v časopise Olmützer Blätter, ve kterém se jeho příspěvky pravidelně objevovaly mezi léty 1959–1963. Pro další generace tak zaznamenal celou řadu svých osobních vzpomínek na tuto ves. číst dál
Leonhard Drozd vzpomíná na první rádia v Hněvotíně
Bylo mi asi 7 let, když mne moje oblíbená učitelka Kornelia Kasperlik, spolu s dalšími vybranými žáky, pozvala k sobě domů, poslechnout si jednu z nejnovějších technických vymožeností, která dorazila i do naší vesnice. Rádio jsem do té doby ještě nikdy neslyšel, a proto jsem se nesmírně těšil, až uvidím tento vynález. Než jsem mohl jít, musel jsem ještě poklidit v chlévech. Pak jsem se pod dozorem maminky pečlivě upravil a vyrazil na cestu. Paní číst dál
Leonhard Kreuzer 114
Přestože se pan Kreuzer narodil v roce 1938, shodují se jeho vzpomínky na konec druhé světové války až neuvěřitelně přesně s dochovanými historickými prameny. Díky osobním zážitkům se můžeme vžít do atmosféry, která vládla v Hněvotíně na konci války. číst dál
Ulice Herrengasse v malebném bavorském městečku Nördlingen je již desítky let domovem paní Eriky Zahradnicek. Světlo světa spatřila na podzim roku 1928 v Hněvotíně č. 106, kde bydlela se svou rodinou až do vysídlení na jaře 1946. Z jejího vyprávění si mimo jiné můžeme představit, jaký byl život v národnostně smíšené vesnici na úrodné Hané. číst dál
