Hejčínský cukrovar za časů okupace

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

hejcin cukrovar

Rozlehlý komplex hejčínského cukrovaru, lihovaru a drožďárny v Olomouci byl od počátku 20. století akciovou společnosti. Jejími hlavními podílníky byly především význačné moravské židovské rodiny Mayů. Jen hejčínský cukrovar mohl v časech největšího rozkvětu podniku zaměstnat v období kampaně až 1000 dělníků. Na případu rodiny Mayů je patrno, že ač se nacisté snažili navenek nastavit jistý systém legálnosti, podepřený právními normami, tak bylo-li to nutné, nasadili veškerých možných prostředků, které neměly s jejich navenek zákonným počínáním co dočinění, aby pro Říši nepříznivý běh věcí zvrátili na svoji stranu. Tím spíš, jednalo-li se o mnohomilionové majetky těch nejbohatších židovských podnikatelů.

číst dál

Niederkaina – upálení 195 příslušníků Volkssturmu.

 

Malá obec Niederkaina se nachází necelé dva kilometry severovýchodně od Budyšína. Po krátkém dobytí pevnosti Budyšín sovětskou armádou je vzato do zajetí několik stovek příslušníků praporu Volkssturmu (domobrana) 27/33, kteří předtím bránili věznici v Budyšíně. Zajatí byli shromážděni na statku majora Leobensteina v nedaleké obci Niederkaina. číst dál

Arcivévoda Vilém František Josef Karel Habsbursko-Lotrinský

arcivévoda Vilém 1(10.2.1896 – 18.8.1948)
 
Vilém byl šestým dítětem a nejmladším synem admirála arcivévody Karla Štěpána a jeho ženy Marie Terezie, rozené arcivévodkyně rakouské a vévodkyně toskánské. Během pobytu v Haliči Vilém rozvinul těsné propojení s Ukrajinci žijícími v Rakousku-Uhersku. Šlo částečně i o vzdor vůči otci, který byl zastáncem Poláků. Brzy hovořil plynně ukrajinsky a osvojil si široké znalosti ukrajinské kultury.

číst dál

Arizace – pokračování 2.

I.

Dříve než začneme s hlubším popisem průběhu arizačního procesu a jednotlivých složek v něm zapojených, bylo by na místě, pro jeho snažší pochopení, rozčlenit jej do třech základních etap. Jakýchsi mezníků, které pomyslně rozdělují tento nepřetržitě po celých šest let existence Protektorátu Čechy a Morava trvající proces. V něm budeme vycházet z příslušného dělení Jaroslavy Milotové, která ho nastínila ve své přednášce na pražské mezinárodní konferenci o holocaustu v roce 1999. číst dál

Vraždy na hájovně – Dětřichov (Dittersbach) 1945 okr. Liberec

RUDOLF HUB, 64 ROKŮ

+ 9.5.1945

Na sklonku II. světové války, počátkem května roku 1945, se na okraji Dětřichova objevily oddíly sovětských vojsk s úkolem prohledat okolní lesy. Nadlesní Rudolf Hub, bytem v hájovně stojící na okraji obce, v této době přebýval i nocoval v obci, kde bylo relativně bezpečněji. Navzdory hrozícímu nebezpečí posledních dnů II. sv. války se vypravil do své hájovny (č.p. 196), nedbaje varování spoluobčanů. číst dál

Arizace přichází

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

„Žádný telefon, žádné rádio, žádný gramofon, žádné fotoaparáty, žádné optické přístroje. Jen brýle si člověk směl ponechat. Byl uzavřen přívod teplé vody. Bylo zakázáno používat výtah. Na balkóny, které byly nad hlavní třídou, se nesmělo vycházet. Plynové či elektrické sporáky v kuchyni byly zapečetěny. Smělo se vařit jen na dvouplotýnkovém plynovém nebo elektrickém vařiči. Zkrátka strašné. Nesměli jsme chovat árijské rybičky, árijské andulky, pěstovat žádné květiny, židé měli všechno zakázané. Byl to život k ničemu.“ číst dál

Židé v Olomouci od druhé poloviny 19. století

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

Historie židovského osídlení města Olomouc spadá již do raného středověku a patří k těm nejstarším na našem území. Původní centrum jejich osídlení spadalo do prostor dnešní univerzitní ulice a areálu
konviktu, vystavěného na místě původní židovské synagogy, a kde se dodnes nachází tzv. Židovská branka. číst dál

Editha Kokojanová * 1921 †︎ 2015

Editha Kokojanová

zdroj: https://www.pametnaroda.cz/

Editha Kokojanová, rodným příjmením Mayerová, se narodila 9. října 1921 v Olomouci. Odlišná národnost ani víra jejích rodičů se ale v rodině nijak neprojevovaly. Rodinu Mayerovu nešetřil ani nacistický, ani komunistický režim. Před Němci uprchli ze Sudet, otce zatklo gestapo a zemřel v Osvětimi, po válce se Editin bratr pokusil před komunisty utéci do Palestiny, ale místo toho skončil ve vězení a jeho nejbližší v hledáčku StB.   číst dál

Židovská komunita v Úsově

 
znak úsovJednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a

číst dál