Blatnice pod Svatým Antonínkem

BlatniceŽe vám toto místo nic neříká? Mě do včerejška také nic neříkalo. Ale byl jsem nucený udělat si výlet do těchto krajů. Ne že by mě byly úplně neznámé, ale dvakrát se mi do Velké nad Veličkou, která je blíže slovenským hranicím, v tuto zimní dobu moc nechtělo… Při cestě do této vísky nacházející se pod Bílími Karpaty jsme projížděli městečkem Blatnicí, kde vidíte reklamní tabule vinařství na každém kroku. Je to asi nejvýchodnějčí víspa vinařství v České republice. Pod vrchem Svatý Antonínek se nychází typická Slovácká obec, která má něco navíc. Prakticky na jednom místě najdete několik gurmánských zážitků. číst dál

Oslíci na Luži – kapitola z historie

autor: Jaroslav Beneš

 Luž je nejvyšší hora Lužických hor a nabízí krásné výhledy do Čech i Saska. Na jejím vrcholu stála od roku 1823 horská bouda. Tedy v roce 1823 bylo vybudováno jen jednoduché stavení, které během let mohutnělo až do podoby velkého horského hotelu s vyhlídkovou věží či kuželníkem.
Celý komplex budov bohužel vyhořel 8. ledna 1946 (uvádí se nepřesně i jiná data) a důvod nebyl nikdy objasněn. A jak to tak bývá, mezi lidmi na obou stranách hranice se o tom dodnes říkají různé zkazky.

číst dál

Historie Hutova (Hutdorfel) a rodiny Latzelů

kaple 2019

Možná jste už navštívili nebo slyšeli o zaniklé a dneska už trochu záhadné obci Hutov u Jiříkova. Tady je stručná historie této obce vlastně podniku rodiny Latzelů, přímo od potomků zakladatele obce. Život tady nebyl asi žádné peříčko a aby jste si vydělali na obživu stálo vás to hodně potu a dřiny. Celé se to tady točilo kolem břidlice, která se používala jako stavebni materiál resp. tašky na střechu.  

 

zpracovala: Tina Wells
tmwellsgenealogy@gmail.com

Podle městské kroniky v Jiříkově (Girsig) – George Latzel zahájil těžbu břidlice v padesátých letech 19.  století za pomoci několika svých bratrů. číst dál

Trakařová cesta

foto: Lenka H.  Milerová, text:Iva Mihova 

Svatý ve skále

Když jsem tuto rubriku zakládal netušil jsem kolik příspěvků bude o cestách tento byl opět nalezen na Facebooku. A víte jak to chodí na fejsu jednou to tam je podruhé zase ne. Tak jsem se svolením autorky z toho udělal příspěvek. Zavítáme opět do mého milovaného Českosaského Švýcarska kde jsem byl už dvakrát, ale evidentně to nestačí tento kraje plný zapomenutých míst protkaných dějinami a tady určitě i potem. 🙂 

 

číst dál

Dolní žleb-Niedergrund

Jsou místa kde se dostanete náhodou, v tu správnou dobu, z toho správného směru a za toho správného počasí. Prostě místa, která vám utkví v paměti napořád. Možná si to maluji moc růžově a kdybych tam přijel o měsíc později viděl bych to všechno jinak. Ale Dolní žleb stojí za to navštívit.

Vesnička rozkládající se na břehu Labe, zasazená do malebného údolí při ústí potoka.  Jak jinak pojmenovaného než Dolnožlebského. Obec dnes už připojená k městu Děčín,ale má dlouhou historii spojenou s řekou a pulzujícím životem až do roku 1945. číst dál

Údolí Suché Kamenice

text +foto Vladimír Kraus

Údolí Suché Kamenice jez

jez na Suché Kamenici

Malebné údolí tohoto jména se táhne od Labe, kam Suchá Kamenice ústí asi 1 km před Hřenskem a asi po 4 km končí v obci Arnoltice. Zejména v jeho divoké dolní části najdeme vysoké skalní stěny a soutěska se tam zužuje na pár metrů.  Skoro úplně na konci nad silnicí jsou v řečišti mohutné balvany, tzv. obří hrnce, které vytvářejí malé vodopády. Tedy pokud je voda, což jak název napovídá, vždy nebývá.

číst dál

Janovské mosty 

text +foto Vladimír Kraus

JanovJanov (Jonsdorf) nad Hřenskem patří i dnes k větším obcím regionu.
Místopis zde r. 1929 uvádí 244 čísel popisných a 998 obyvatel, z toho 983 Němců.
Žili zde hlavně plavci a voraři.

Dnes je domů zhruba stejně (mnohé jsou ovšem nově vystavené chaty), počet trvale bydlících asi třetina.  číst dál

Pohořany na sněhu 2017

Tak jsem se zaradoval konečně po dvou? letech napadl u nás na Hané sníh. honem jsem běžel najít běžky oprášit boty, najít teplé rukavice, spodky po dědovi a nahnat psa do auta.

Celej natěšenej jsem vyrazil ve své obstarožní Toyotě směr Pohořany. Trochu jsem se obával odbočky na zmíněnou obec. Foukal vítr a v rádiu hrozili sněhovými jazyky. Nic takového mě tam nečekalo. Je už pár dní po sněhové nadílce a asfaltka byla čistá jak andělská prdýlka. číst dál