Vladimír Horák, partyzán v Zarevu 2. část

Osický incident 

Popis Osického incidentu se liší podle zdrojů. Český popis, z velké části postavený na vzpomínkách Václava Horáka, stručně popisuje důvod přítomnosti Luče v Osikách jako přípravu na shoz zásob, ale podrobně popisuje tragédii způsobenou Jakovem Kirilovičem Kolomijcem. Anatolij Michajlovič Sergienko v knize „Курс – аэродром «Три дуба“, 2010, naopak zevrubně popisuje důvod příletu ruského letounu, který měl přivést nejen zásoby a posily, ale především měl převzít dokumenty získané Vladimírovou ilegální skupinou ve vsetínské zbrojovce (viz příkaz Antonova níže). Tím je řečeno, že nešlo o shoz, ale přistání. Nakonec i zmínka v české verzi, že Kalinovovi zmizely Vladimírovy dokumenty, to potvrzuje. Naopak se Sergineko, jak už je na ruské straně zvykem, vyhýbá trapné smrti Kalinova a Zubčenka a připisuje ji německému Jagtkommandu, které údajně sledovalo Vladimíra a jeho skupinu po útěku ze zbrojovky, což je, vzhledem k tomu, že skupina opustila zbrojovku již v září 1944 a existujícímu hlášení na četnické stanici, které podal bezprostředně po incidentu majitel usedlosti Jan Beneš s popisem události, holý nesmysl. číst dál

Vladimír Horák, partyzán v Zarevu 1. část

Vladimír HorákVladimír Horák se narodil 6. 1. 1918 (dle gregoriánského kalendáře), 24. 12. 1917 (dle ruského juliánského, církevního kalendáře), v Rusku ve vesnici Zamarovskovsko (Velká/Malá Zemorozovka?), oblast Uralská, okruh Tjumenský, okres Tobolsk, jako Vladimír Belov Janu Horákovi, nar. 10. 1. 1889, Rudolfsheim Goldschlagstrasse 56 WIEN XIV, Reindorf No. 278, takto rakouskému zajatci, a Věře Ivanovně Belov, nar. 17. 9. 1898 v Rusku, Selo Vjazma u Moskvy. číst dál

Josef Sehnal voják tělem i duší

4 května 1945 obsadili patro v domě Josefa Sehnala v Hlušovicích ruští dělostřelci, a v zahradě zakopali děla pro ostřelování Černovíra. Dne 6. května, při oslavách prvních narozenin vnučky Věry přišla německá odveta v podobě leteckého útoku Junkersů Ju.87 „Stuka“ a rozsáhlého bombardování celé oblasti. Mnoho domů bylo vážně poškozeno, včetně domu J. Sehnala.  číst dál

Pilot RAF z Dolan Albín Nasswetter

Albin Nasswetter

Albin Nasswetter

autor: Jindřich Jung

 

        Albín Nasswetter pocházel z Dolan u Olomouce, ale narodil se v Praze.
Dne 21. srpna 1919 v Praze, syn oblíbeného dolanského obvodního lékaře  MUDr. Albína Nasswettera.
Byl členem hanáckého aeroklubu Olomouc (HAO).
Studoval medicínu, aby šel ve stopách svého otce, ale okupace ČSR ho přiměla ke odchodu do zahraničí, jako u většiny letců.

číst dál

Paul Fiedler v Kostnici

Překlady novinových článků z dobového tisku o vzletech Paula Fiedlera rodáka ze Šternberka v Kostnici.  Více o jeho životě zde.

                                                                                                                                           děkuji Miroslavu Pokornému

Kostnické letecké přehlídky

– Letecký stroj „Fiedler“ je zkonstruován a proveden podle vlastního návrhu. Svým vzhledem se nejvíce podobá francouzskému leteckému stroji Antoinette. S rozpětím 15 m, délka trupu 10 m, výměra nosných ploch čítá 30 m2, v čelní části stroje se nachází motor Daimler o výkonu 50 k, chlazený vodou. 0,50 m dlouhá vrtule je přímo spojena s osou motoru s 1200 otáčkami za minutu. Směrovka a výškovka se nachází na ocasní části, naklápěcí plochy na hlavních nosných plochách. Stroj má hmotnost 550 kg bez pilota. Za příznivých povětrnostních podmínek je možné stroj zatížit kromě pilota ještě dalšími 120 kg. číst dál

Příběh letce Bohumila Netopila

deník letce Bohumila NetopilaKniha je o  člověku, jakých jsou či byly tisíce, o někom jako jste třeba vy, co tyto řádky čtete. Měl svoje plány, měl lásku k létání a lásku k jedné dívce. Jednoho letního dne, právě s bratrem této  dívky odchází z okupované země, aby udělal něco pro její záchranu. Nevěděl co to bude, ale nepochyboval, že to udělat musí. Nevěděl jak dlouhé bude odloučení a netušil co všechno jej čeká. O tom je kniha Příběh letce Bohumila Netopila. Stahovat pro vlastní potřebu můžete zde. číst dál

Květen 1945 – Olomouc

zdroj: Zdenka Wagnerová

4. 03. 2015 14:03:59
Nejlepší romány píše život. Neboť každý lidský život, i ten nejobyčejnější, je pln dramatu a napětí. Velmi zjednodušeně se říká, že člověk se rodí, žije a umírá……. (úvod životopisu).
Následuje pár úryvků z května 1945autor z našeho města. Očitá svědectví z nelehké doby, bez příkras a komentářů, převážně fakta. Jsem vděčná za tato svědectví a nemám důvod jim nevěřit či je zpochybňovat, psal je člověk mně snad nejbližší, můj otec. __________________________________________________________

číst dál

František Pichner – Deník legionáře

Při prohlížení starého fotoalba u přítele jsem narazil na deník jeho předka, popisující jeho zážitky z legií v Rusku. Deník je ke stažení zde v civilním vydání a nebo zde s patinou a více v duchu psaného deníku.  Níže je pár řádek o autorovi.

 František Pichner František Pichner se narodil 9.3 1897 v Bludově.  V kolonce vzdělání měl napsáno měšťanské, zaměstnání knihařského se znalostí ruského jazyka slovem i písmem, jak uvádí ve vojenských dotaznících.

Začal svou vojenskou kariéru v Rakousko uherské armádě. Byl odveden k 93 p. pluku jako pěšák do Moravského Šumperka.

Dne 20.5 1915 byl zajat u obce Krivič. 

Poslední místo v zajetí je uváděn kadetský korpus v Poltavě. Ukrajinském městě zhruba 350 km východně od Kyjeva, kde i podal přihlášku do legií.

K československému vojsku byl zařazen 22.5.1916 v Kyjevě k 1. pluku Jana Husa v hodnosti střelce. číst dál

V Lošticích před válkou a za války

(Němci – Židé – poměry)http://www.ak-ansichtskarten.de

Vějíř vzpomínek na loštické Němce v době mého dětství se mi rozevřel v momentě, když jsem při prohlídce archivních fondů o internačním táboře pro Němce v Olomouci – nových Hodolanech v letech 1945-46 narazil na záznam, že odtud byl propuštěn 14. září 1945  Bruno Hauk, nar. 1900, který byl předán četnické stanici v Lošticích. Majitel pily a dřevěných polotovarů byl drobnější postavy, mírně prošedivělý a klidného projevu, hovořil dobře česky a neangažoval se koncem 30. let ve smyslu německo-nacionálním nebo dokonce nacistickém. Přesto došlo za války k tomu, poté co byl zatčen gestapem a odvlečen do koncentráku loštický starosta a ředitel školy František Pokorný, že byl Hauk donucen převzít jeho funkci a působil pak jako německý komisař obce. V Lošticích si tehdy všichni oddechli, neboť holým neštěstím by bývalo, kdyby byly uspokojeny ambice německého hostinského Bühna, který byl ostatně povolán k Wehrmachtu a ve válce se někde ztratil. číst dál