Židé v Olomouci od druhé poloviny 19. století

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

Historie židovského osídlení města Olomouc spadá již do raného středověku a patří k těm nejstarším na našem území. Původní centrum jejich osídlení spadalo do prostor dnešní univerzitní ulice a areálu
konviktu, vystavěného na místě původní židovské synagogy, a kde se dodnes nachází tzv. Židovská branka. číst dál

Editha Kokojanová * 1921 †︎ 2015

Editha Kokojanová

zdroj: https://www.pametnaroda.cz/

Editha Kokojanová, rodným příjmením Mayerová, se narodila 9. října 1921 v Olomouci. Odlišná národnost ani víra jejích rodičů se ale v rodině nijak neprojevovaly. Rodinu Mayerovu nešetřil ani nacistický, ani komunistický režim. Před Němci uprchli ze Sudet, otce zatklo gestapo a zemřel v Osvětimi, po válce se Editin bratr pokusil před komunisty utéci do Palestiny, ale místo toho skončil ve vězení a jeho nejbližší v hledáčku StB.   číst dál

Židovská komunita v Úsově

 
znak úsovJednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a

číst dál

Talián z Dolan

Giannino Restelli

Giannino Restelli

autor: Vítězslav Betlach

Stejně jako v jiných rodinách, tak i v té mojí se tradují nejrůznější historky a příběhy, které se kdy staly. Jedněm se člověk i přes rozdíl generací a uplynulých desetiletí i dnes s chutí zasměje, jiné jsou prostě jen lidsky poutavé, no a jsou i takové, které by raději měly navždy zůstat pod zámkem rodinného ,,archivu“. Do konce života mě už bude mrzet, že mě, coby malého ,,sopla“ skoro až nudívalo, když se babička s dědou rozpovídali o dobách minulých, obzvlášť o rocích Druhé světové, o kterých dokázali mluvit hodiny. I tak se mi svojí, téměř až exotičností, vryl do paměti alespoň jeden příběh z těchto časů, který pak svým způsobem žil až téměř do dneška. Bohužel děda, ani jiní pamětníci, kteří by mi třeba mohli říct něco víc, už jsou na pravdě Boží, takže historka, o kterou se chci v krátkosti podělit, bude slepenec vyprávění z druhé ruky, podložených zlomkovitými informacemi ze dvou dochovaných dopisů, které jsem objevil v krabici na půdě. číst dál

TÁPÁNÍ V TEMNU ANEB TŘI MRTVÍ NA PODHORNU

autor: Roman Cílek

podhorn_colorŠtěstí potřebuje kdekdo. Občas i autor literatury faktu, který se rozhodne pustit se navzdory překážkám proti proudu času…

Skoro se tehdy před mnoha lety ony drobné předměty ztrácely v rozevřené lidské dlani. Zašedlá krabička od sirek: nálepka byla stržena a na její místo kdosi nalepil elipsovitou cedulku a popsal ji modrým inkoustem:

„K čj. 102/45 – vražda, Podhorn čp. 100,

3 prázdné dutinky a 3 projektily.“

Pojem dutinky se pro nábojnice již dávno nepoužívá, ale na názvu vlastně ani nezáleží. Podstatné byly ty tři pistolové kulky, dvě z nich si uchovaly svůj tvar, třetí byla zdeformovaná. Někdejší mariánskolázeňský kriminalista-technik Janza ji vzal do prstů a řekl: „Tahle zřejmě narazila na něco pevného, na žebro nebo na kost…“ číst dál

Dolní žleb-Niedergrund

Jsou místa kde se dostanete náhodou, v tu správnou dobu, z toho správného směru a za toho správného počasí. Prostě místa, která vám utkví v paměti napořád. Možná si to maluji moc růžově a kdybych tam přijel o měsíc později viděl bych to všechno jinak. Ale Dolní žleb stojí za to navštívit.

Vesnička rozkládající se na břehu Labe, zasazená do malebného údolí při ústí potoka.  Jak jinak pojmenovaného než Dolnožlebského. Obec dnes už připojená k městu Děčín,ale má dlouhou historii spojenou s řekou a pulzujícím životem až do roku 1945. číst dál

POSLEDNÍ VLAK – Hradečná (Markersdorf) – SVÁTEK SV. VAVŘINCE 1943

 

Bývalo zvykem a tradicí, že obyvatelé širokého okolí a města Uničova dvakrát v roce putovali do Hradečné (Markersdorf). Neexistoval První máj, aby se nevystoupilo na Bradlo. Tento skalní útvar je nejjižnějším výběžekem Nízkého Jeseníku. Na jeho plošině bylo tehdy pětiúhelníkové dřevěné zábradlí, které sloužilo současně jako rozhledna. Stalo se tradicí navštívit na Prvního máje toto shromaždiště starých Germánů. Byl ale ještě druhý termín. To byl církevní svátek: Patron obce svatý Vavřinec. Na jeho svátek v srpnu se scházela mládež k tanci v sále a na zahradní restauraci u nádraží patřící panu Kafkovi. Zde bylo také místo, kde babička jednou v roce zcela veřejně vypila máz piva. Do tohoto idylického světa zasáhla hrubě politika.
 

Údolí Suché Kamenice

text +foto Vladimír Kraus

Údolí Suché Kamenice jez

jez na Suché Kamenici

Malebné údolí tohoto jména se táhne od Labe, kam Suchá Kamenice ústí asi 1 km před Hřenskem a asi po 4 km končí v obci Arnoltice. Zejména v jeho divoké dolní části najdeme vysoké skalní stěny a soutěska se tam zužuje na pár metrů.  Skoro úplně na konci nad silnicí jsou v řečišti mohutné balvany, tzv. obří hrnce, které vytvářejí malé vodopády. Tedy pokud je voda, což jak název napovídá, vždy nebývá.

číst dál

Janovské mosty 

text +foto Vladimír Kraus

JanovJanov (Jonsdorf) nad Hřenskem patří i dnes k větším obcím regionu.
Místopis zde r. 1929 uvádí 244 čísel popisných a 998 obyvatel, z toho 983 Němců.
Žili zde hlavně plavci a voraři.

Dnes je domů zhruba stejně (mnohé jsou ovšem nově vystavené chaty), počet trvale bydlících asi třetina.  číst dál