Hildegarda Sedlářová (* 1926  ) Já jsem tady zůstala úplně sama

Hildegarda Sedlářová

r.1948

Vzpomínky nejen na osvobození Šternberka      zdroj:https://www.pametnaroda.cz/

Hildegard Sedlářová, rodným příjmením Luxová, se narodila v roce 1926 v osadě Světlov (něm. Lichtenthal), který byl přímou součástí města Šternberk. Oba její rodiče byli německé národnosti. Za války její matka Anna zachránila život Židovce Gesslerové, když ji více než rok živila a poskytovala jí přístřeší. Po příchodu sovětské armády v květnu 1945 byla Hildegarda Sedlářová svědkem mnoha zvěrstev páchaných na německých obyvatelích Šternberka. Na rozdíl od většiny Němců nebyla rodina zařazena do odsunu kvůli bratrově práci v dolech. Bratr Rudolf ale v roce 1949 utekl na Západ. číst dál

Plukovník v. v. Vasil Jovbak (1923 – 2009)

Vasil JovbakTohoto pána by jste asi nechtěli mít v rodině, byl to ve stáří nerudný, pedantský a nesmlouvavý stařík. Ale divíte se mu? Zažil toho tolik a tolikrát mohl přijít o život. Osvobodil naši vlast přežil jak Duklu tak poslední operaci kdy Němcům ještě o něco šlo a to Ostravskou a nakonec se mu soudruzi ještě odvděčily ústrky a vyhazovem. K jeho knihám můžete mít také spoustu výhrad, ale ukazují jiný pohled na tuto dobu. Čest jeho památce.

… ze sbírky Post Bellum, www.pametnaroda.cz

Schopné důstojníky vyhazovali a podle politického klíče povyšovali méně schopné

číst dál

Pavel Fjodorovič Vent – běloruský šlechtic v československé armádě

Pavel Fjodorovič Vent

převzato z facebookové skupiny: Bolševický teror a antisovětská hnutí odporu

Pavel Fjodorovič Vent /Paul F. Wendt/ (1880 – 1971)

Pocházel ze šlechtické luteránské rodiny.

V Ruské armádě sloužil dobrovolně od roku 1900. V tomto roce obdržel medaili „Za pochod do Číny“. Podle udělených medailí se zapojil do všech ruských konfliktů své doby, detaily bohužel chybí. Vystudoval Michajlovskou dělostřeleckou školu a Nikolajevskou vojenskou číst dál

Růžová-Rosendorf

text +foto Vladimír Kraus

Růžová_(okres_Děčín)_znakObec se středověkým založením leží na dohled od známých a hojně navštěvovaných soutěsek na Kamenici, může být i výchozí místo k jejich návštěvě.
Vydáme-li se severně od ní přes samotu Hájenky, sestoupíme rychle dnes bezejmenným dolem k Meznímu můstku mezi Tichou a Divokou soutěskou.
Růžová byla před válkou spíše městysem s naprostou většinou německého obyvatelstva (z 1272 trvale bydlících bylo 1250 Němců), počet domů se udává číst dál

Letecká nehoda na Bouzově

   autor: Jaromír Fischer, Bouzov

   Události, které jsou v našich myslích uložené jako nedávné, se ve skutečnosti v lidském životě už staly dávno. Tak je tomu i s leteckou nehodou na Bouzově, která se stala ve čtvrtek 23. února 1989. Dnešní třicátníci mnohdy ani neví, co se to tehdy u Bouzova vlastně stalo. O této události existuje mnoho fám, popřípadě dohadů i výmyslů.  Dnes je už možné se dostat k vojenským dokumentům, což za minulého režimu bylo úplně nemyslitelné. A tak se můžeme dovědět, co se tehdy asi stalo a jaké byly závěry vyšetřovací komise.  číst dál

Vladimír Horák, partyzán v Zarevu 2. část

Osický incident 

Popis Osického incidentu se liší podle zdrojů. Český popis, z velké části postavený na vzpomínkách Václava Horáka, stručně popisuje důvod přítomnosti Luče v Osikách jako přípravu na shoz zásob, ale podrobně popisuje tragédii způsobenou Jakovem Kirilovičem Kolomijcem. Anatolij Michajlovič Sergienko v knize „Курс – аэродром «Три дуба“, 2010, naopak zevrubně popisuje důvod příletu ruského letounu, který měl přivést nejen zásoby a posily, ale především měl převzít dokumenty získané Vladimírovou ilegální skupinou ve vsetínské zbrojovce (viz příkaz Antonova níže). Tím je řečeno, že nešlo o shoz, ale přistání. Nakonec i zmínka v české verzi, že Kalinovovi zmizely Vladimírovy dokumenty, to potvrzuje. Naopak se Sergineko, jak už je na ruské straně zvykem, vyhýbá trapné smrti Kalinova a Zubčenka a připisuje ji německému Jagtkommandu, které údajně sledovalo Vladimíra a jeho skupinu po útěku ze zbrojovky, což je, vzhledem k tomu, že skupina opustila zbrojovku již v září 1944 a existujícímu hlášení na četnické stanici, které podal bezprostředně po incidentu majitel usedlosti Jan Beneš s popisem události, holý nesmysl. číst dál

Vladimír Horák, partyzán v Zarevu 1. část

Vladimír HorákVladimír Horák se narodil 6. 1. 1918 (dle gregoriánského kalendáře), 24. 12. 1917 (dle ruského juliánského, církevního kalendáře), v Rusku ve vesnici Zamarovskovsko (Velká/Malá Zemorozovka?), oblast Uralská, okruh Tjumenský, okres Tobolsk, jako Vladimír Belov Janu Horákovi, nar. 10. 1. 1889, Rudolfsheim Goldschlagstrasse 56 WIEN XIV, Reindorf No. 278, takto rakouskému zajatci, a Věře Ivanovně Belov, nar. 17. 9. 1898 v Rusku, Selo Vjazma u Moskvy. číst dál

Josef Sehnal voják tělem i duší

4 května 1945 obsadili patro v domě Josefa Sehnala v Hlušovicích ruští dělostřelci, a v zahradě zakopali děla pro ostřelování Černovíra. Dne 6. května, při oslavách prvních narozenin vnučky Věry přišla německá odveta v podobě leteckého útoku Junkersů Ju.87 „Stuka“ a rozsáhlého bombardování celé oblasti. Mnoho domů bylo vážně poškozeno, včetně domu J. Sehnala.  číst dál

Pilot RAF z Dolan Albín Nasswetter

Albin Nasswetter

Albin Nasswetter

autor: Jindřich Jung

 

        Albín Nasswetter pocházel z Dolan u Olomouce, ale narodil se v Praze.
Dne 21. srpna 1919 v Praze, syn oblíbeného dolanského obvodního lékaře  MUDr. Albína Nasswettera.
Byl členem hanáckého aeroklubu Olomouc (HAO).
Studoval medicínu, aby šel ve stopách svého otce, ale okupace ČSR ho přiměla ke odchodu do zahraničí, jako u většiny letců.

číst dál