Historie strojírny v Bedřichově

Gerhard Adamautor: Josef Hodula, Mostkov, foto: Muzeum starých strojů
 
Když jsem před mnoha lety projížděl cestou přes Bedřichov, myslel jsem že jsem si spletl cestu, v jednu chvíli jsem projížděl nějakou strojírenskou fabrikou, málem zajel pár dělňasů a ani ve snu mě nenapadlo jakou má tato výrobna slavnou minulost. Dnes, když tudy projíždíte uvidíte jen pomalu rozpadající se budovy odkazující na budování lepších zítřků.
 
Historie malé, ale v našem regionu ojedinělé továrny na hutní a strojírenskou výrobu, sahá až do 16. století. Ve starém katastru i v lánském rejstříku z roku 1664 je zmínka o vybudování nové 
huti a slévárny. Továrna vznikla přestavbou staré dílny a skladiště. Patřil k ní také jeden hamr na hranici Bedřichova a Oskavy,říkalo se mu Rohrhütte.

 Hamr byl v provozu ještě krátce po druhé světové válce. V továrn

ě se vyráběly součástky pro železnici, automobilové nápravy, radlice, pluhy apod. Majitelem dílny byl jistý pan Schweidler.

Rouchovany-2008-04-19-RB-005-motor Adam

 Jeho nástupcem se stal Gerhard Adam, který v roce 1905 založ
il společnost Gerhard Adam Motoren – Fabrik jako pobočku
vídeňské firmy Gerhard Adam Maschinenfabrik Vien. Strojírna se specializovala především na výrobu stacionárních motorů
s výkonem od 4HP do 150HP, spalujících naftu, benzín, benzol, generátorový plyn a další média.
V Adamově továrně byl vyroben první letecký motor v Rak
ousku-Uhersku, který je dnes vystaven v Národním technickém muzeu v Praze. Dále strojírna vyráběla parní lokomobily, oračky a také automobily vlastní konstrukce. Po smrti Gerharda Adama, který se zabil při zkušební jízdě na vlastnoručně vyrobeném motocyklu, převzal na krátkou dobu vedení strojírny pan Schmisch a po něm Gerhard Kraus. Ten přestěhoval hlavní kancelář závodu do Vídně a do Bedřichova dojížděl jen zřídka. Provozním vedoucím strojírny se stal jeho bratr Wilhelm.
 
Čtyři roky po válce zemřel Gerhard Kraus na infarkt a továrnu převzal jeho příbuzný dr. Robert Weber. Za jeho vedení byly vyměněny zastaralé stroje za nové. V té době se v továrně vyráběly také
různé druhy kompresorů. Během druhé světové války pracovali v továrně zajatci (Rusové, Poláci, Italové) a vyráběla se zde také
munice pro německou armádu. Do odsunu sudetských Němců v roce 1946 vedl továrnu Robert Weber mladší, který byl ženatý
s jedinou dcerou Gerharda Adama.
 Během dvou let po odsunu byla výroba motorů zastavena, vyráběly se pouze náhradní díly a kompresory.
V roce 1947 převzal továrnu SKRAT Olomouc a za krátkou dobu MEZ Mohelnice. Továrna v té době zaměstnávala kolem 170 pracovníků včetně slévárny. Výrobní program byl zaměřen na výrobu 14 druhů převodových skříní, které se používaly v kamenolomech, pekárnách, mlýnech, pískovnách apod. Až do roku 1955 nebyla továrna závislá na dodávce el. proudu, 85 % energie si vyráběla vlastní elektrárnou. V tomto roce došlo k vážné havárii elektrárny a ta již nebyla opravitelná. V roce 1959 byla také uzavřena slévárna na šedou slitinu.
Další velká změna nastala v roce 1965, kdy se majitelem strojírny stal MEZ Postřelmov a zcela se změnil výrobní program. Skončila výroba a montáž převodových skříní a zaměstnanci s
e přeorientovali na obrábění barevných kovů a výrobu nevýbušných
skříní do dolů, elektromagnetů, komponentů do el. lokomotiv;
částečně zde probíhala také vojenská výroba. Od roku 1961 až do
svého odchodu do důchodu v roce 1990 vedl strojírnu pan Valenta. Svého času unikátní továrna na výrobu světově proslavených
motorů byla v roce 1992 zcela uzavřena a všichni zaměstnanci
propuštěni.
Faktura

 

 
Štítky , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..