Richard Sable – zemřel hrdina z druhé světové války

Richard Sable in the Army Air ForceS těžkým srdcem sdílíme smrt našeho dobrého přítele seržanta Richarda Sabla, veterána druhé světové války, který strávil 11 měsíců jako válečný vězeň v nacistickém Německu. Bylo mu 95.

Sable sloužil v 452 bombové skupině, 8 letectvo, jako střelec věže na palubě letounu B-17 Flying Fortress. Na své 8. misi 12 května 1944 bylo jeho letadlo „Princess Pat“ zasaženo německými stíhačkami a flakem při bombardování nad Československem. “ Museli jsme opustit letadlo, protože hořelo, “ připomněl. “ Nikdy v životě jsem neskákal padákem, ale tentokrát ano.“

číst dál

Hejčínský cukrovar za časů okupace

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

hejcin cukrovar

Rozlehlý komplex hejčínského cukrovaru, lihovaru a drožďárny v Olomouci byl od počátku 20. století akciovou společnosti. Jejími hlavními podílníky byly především význačné moravské židovské rodiny Mayů. Jen hejčínský cukrovar mohl v časech největšího rozkvětu podniku zaměstnat v období kampaně až 1000 dělníků. Na případu rodiny Mayů je patrno, že ač se nacisté snažili navenek nastavit jistý systém legálnosti, podepřený právními normami, tak bylo-li to nutné, nasadili veškerých možných prostředků, které neměly s jejich navenek zákonným počínáním co dočinění, aby pro Říši nepříznivý běh věcí zvrátili na svoji stranu. Tím spíš, jednalo-li se o mnohomilionové majetky těch nejbohatších židovských podnikatelů.

číst dál

Niederkaina – upálení 195 příslušníků Volkssturmu.

 

Malá obec Niederkaina se nachází necelé dva kilometry severovýchodně od Budyšína. Po krátkém dobytí pevnosti Budyšín sovětskou armádou je vzato do zajetí několik stovek příslušníků praporu Volkssturmu (domobrana) 27/33, kteří předtím bránili věznici v Budyšíně. Zajatí byli shromážděni na statku majora Leobensteina v nedaleké obci Niederkaina. číst dál

Arcivévoda Vilém František Josef Karel Habsbursko-Lotrinský

arcivévoda Vilém 1(10.2.1896 – 18.8.1948)
 
Vilém byl šestým dítětem a nejmladším synem admirála arcivévody Karla Štěpána a jeho ženy Marie Terezie, rozené arcivévodkyně rakouské a vévodkyně toskánské. Během pobytu v Haliči Vilém rozvinul těsné propojení s Ukrajinci žijícími v Rakousku-Uhersku. Šlo částečně i o vzdor vůči otci, který byl zastáncem Poláků. Brzy hovořil plynně ukrajinsky a osvojil si široké znalosti ukrajinské kultury.

číst dál

Arizace – pokračování 2.

I.

Dříve než začneme s hlubším popisem průběhu arizačního procesu a jednotlivých složek v něm zapojených, bylo by na místě, pro jeho snažší pochopení, rozčlenit jej do třech základních etap. Jakýchsi mezníků, které pomyslně rozdělují tento nepřetržitě po celých šest let existence Protektorátu Čechy a Morava trvající proces. V něm budeme vycházet z příslušného dělení Jaroslavy Milotové, která ho nastínila ve své přednášce na pražské mezinárodní konferenci o holocaustu v roce 1999. číst dál

Vraždy na hájovně – Dětřichov (Dittersbach) 1945 okr. Liberec

RUDOLF HUB, 64 ROKŮ

+ 9.5.1945

Na sklonku II. světové války, počátkem května roku 1945, se na okraji Dětřichova objevily oddíly sovětských vojsk s úkolem prohledat okolní lesy. Nadlesní Rudolf Hub, bytem v hájovně stojící na okraji obce, v této době přebýval i nocoval v obci, kde bylo relativně bezpečněji. Navzdory hrozícímu nebezpečí posledních dnů II. sv. války se vypravil do své hájovny (č.p. 196), nedbaje varování spoluobčanů. číst dál

Editha Kokojanová * 1921 †︎ 2015

Editha Kokojanová

zdroj: https://www.pametnaroda.cz/

Editha Kokojanová, rodným příjmením Mayerová, se narodila 9. října 1921 v Olomouci. Odlišná národnost ani víra jejích rodičů se ale v rodině nijak neprojevovaly. Rodinu Mayerovu nešetřil ani nacistický, ani komunistický režim. Před Němci uprchli ze Sudet, otce zatklo gestapo a zemřel v Osvětimi, po válce se Editin bratr pokusil před komunisty utéci do Palestiny, ale místo toho skončil ve vězení a jeho nejbližší v hledáčku StB.   číst dál

Talián z Dolan

Giannino Restelli

Giannino Restelli

autor: Vítězslav Betlach

Stejně jako v jiných rodinách, tak i v té mojí se tradují nejrůznější historky a příběhy, které se kdy staly. Jedněm se člověk i přes rozdíl generací a uplynulých desetiletí i dnes s chutí zasměje, jiné jsou prostě jen lidsky poutavé, no a jsou i takové, které by raději měly navždy zůstat pod zámkem rodinného ,,archivu“. Do konce života mě už bude mrzet, že mě, coby malého ,,sopla“ skoro až nudívalo, když se babička s dědou rozpovídali o dobách minulých, obzvlášť o rocích Druhé světové, o kterých dokázali mluvit hodiny. I tak se mi svojí, téměř až exotičností, vryl do paměti alespoň jeden příběh z těchto časů, který pak svým způsobem žil až téměř do dneška. Bohužel děda, ani jiní pamětníci, kteří by mi třeba mohli říct něco víc, už jsou na pravdě Boží, takže historka, o kterou se chci v krátkosti podělit, bude slepenec vyprávění z druhé ruky, podložených zlomkovitými informacemi ze dvou dochovaných dopisů, které jsem objevil v krabici na půdě. číst dál

TÁPÁNÍ V TEMNU ANEB TŘI MRTVÍ NA PODHORNU

autor: Roman Cílek

podhorn_colorŠtěstí potřebuje kdekdo. Občas i autor literatury faktu, který se rozhodne pustit se navzdory překážkám proti proudu času…

Skoro se tehdy před mnoha lety ony drobné předměty ztrácely v rozevřené lidské dlani. Zašedlá krabička od sirek: nálepka byla stržena a na její místo kdosi nalepil elipsovitou cedulku a popsal ji modrým inkoustem:

„K čj. 102/45 – vražda, Podhorn čp. 100,

3 prázdné dutinky a 3 projektily.“

Pojem dutinky se pro nábojnice již dávno nepoužívá, ale na názvu vlastně ani nezáleží. Podstatné byly ty tři pistolové kulky, dvě z nich si uchovaly svůj tvar, třetí byla zdeformovaná. Někdejší mariánskolázeňský kriminalista-technik Janza ji vzal do prstů a řekl: „Tahle zřejmě narazila na něco pevného, na žebro nebo na kost…“ číst dál

Růžová-Rosendorf

text +foto Vladimír Kraus

Růžová_(okres_Děčín)_znakObec se středověkým založením leží na dohled od známých a hojně navštěvovaných soutěsek na Kamenici, může být i výchozí místo k jejich návštěvě.
Vydáme-li se severně od ní přes samotu Hájenky, sestoupíme rychle dnes bezejmenným dolem k Meznímu můstku mezi Tichou a Divokou soutěskou.
Růžová byla před válkou spíše městysem s naprostou většinou německého obyvatelstva (z 1272 trvale bydlících bylo 1250 Němců), počet domů se udává číst dál