autor: Vladimír Kraus
Mezi mnohé oběti poslední války můžeme také zařadit jugoslávského občana Rajka Tatiče, který našel svou smrt až po skončení války daleko od domova v malebné krajině Českého Švýcarska.
Bohužel o něm vím jen velmi málo konkrétních faktů, takže laskavý čtenář promine.
foto: Lenka H. Milerová, text:Iva Mihova
Svatý ve skále
Když jsem tuto rubriku zakládal netušil jsem kolik příspěvků bude o cestách tento byl opět nalezen na Facebooku. A víte jak to chodí na fejsu jednou to tam je podruhé zase ne. Tak jsem se svolením autorky z toho udělal příspěvek. Zavítáme opět do mého milovaného Českosaského Švýcarska kde jsem byl už dvakrát, ale evidentně to nestačí tento kraje plný zapomenutých míst protkaných dějinami a tady určitě i potem. 🙂
text +foto Vladimír Kraus
S osadou Zadní Jetřichovice je úzce spjatá existence starobylé obchodní komunikace či kupecké cesty, nazývané Česká nebo též Lužická cesta, ve svém posledním, pro nás zajímavém úseku označovaná jako Česká silnice. číst dál
Jsou místa kde se dostanete náhodou, v tu správnou dobu, z toho správného směru a za toho správného počasí. Prostě místa, která vám utkví v paměti napořád. Možná si to maluji moc růžově a kdybych tam přijel o měsíc později viděl bych to všechno jinak. Ale Dolní žleb stojí za to navštívit.
Vesnička rozkládající se na břehu Labe, zasazená do malebného údolí při ústí potoka. Jak jinak pojmenovaného než Dolnožlebského. Obec dnes už připojená k městu Děčín,ale má dlouhou historii spojenou s řekou a pulzujícím životem až do roku 1945. číst dál
text +foto Vladimír Kraus
jez na Suché Kamenici
Malebné údolí tohoto jména se táhne od Labe, kam Suchá Kamenice ústí asi 1 km před Hřenskem a asi po 4 km končí v obci Arnoltice. Zejména v jeho divoké dolní části najdeme vysoké skalní stěny a soutěska se tam zužuje na pár metrů. Skoro úplně na konci nad silnicí jsou v řečišti mohutné balvany, tzv. obří hrnce, které vytvářejí malé vodopády. Tedy pokud je voda, což jak název napovídá, vždy nebývá.
text +foto Vladimír Kraus
Janov (Jonsdorf) nad Hřenskem patří i dnes k větším obcím regionu.
Místopis zde r. 1929 uvádí 244 čísel popisných a 998 obyvatel, z toho 983 Němců.
Žili zde hlavně plavci a voraři.
Dnes je domů zhruba stejně (mnohé jsou ovšem nově vystavené chaty), počet trvale bydlících asi třetina. číst dál
