První dvě letecká setkání v Rakousku část1.

zdroj: http://www.thefirstairraces.net/

Na začátku června 1910 se i v Rakousko-Uherském mocnářství  rozhodli uspořádat první letecké setkání. Byli samozdřejmě zase trochu pozadu za západem a hlavně za svím vzorem Německem. Ale lepší pozdě než později resp. nikdy. Setkání proběhne ve Vídeňském Novém Městě (něm. Wiener Neustadt). V městě v provincii Niederösterreich ve východním Rakousku, asi 50 kilometrů jižně od Vídně. Zde je domov jedné z nejstarších vojenských akademií na světě Theresianische Militärakademie, kterou založila rakouská císařovna Marie Terezie v roce 1752. V průběhu 19. století, po vybudování Wiener Neustädter Kanálu a zejména po otevření lanovky Südbahn v roce 1841 se město stalo průmyslovým městem. Mezi továrnami byly slévárny, textilní továrny, lokomotivka a továrny Austro-Daimler, rakouské dceřiné společnosti Daimler Motoren-Gesellschaft. V roce 1910 měla přibližně 32 000 obyvatel. číst dál

Alfred Friedrich „…teprve já jsem udělal etrichy.“

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

První letadlo s pasažérem přeletělo vrchol Sněžky 24. srpna 1913. V otevřeném kokpitu jednoplošníku Taube NV 3/Daimler – Mercedes 100 k seděl za kniplem šéfpilot berlínské společnosti Sport – Flieger, dálkový letec Alfred Friedrich a jako navigátor konstruktér letounu, trutnovský rodák Igo Etrich. Let s kursem Lubawka – Horní Staré Město – Lubawka přes krkonošské hřebeny byl zlatým hřebem okresní slavnosti v Horním Starém Městě, navštívené více než 8000 diváky. Podle zlých jazyků údajný autor velikášského výroku v nadpisu článku, vzdušný rekordman Alfred Friedrich, se narodil 18. 3. 1891 v Berlíně – Schönbergu. Již ve dvaceti letech složil v berlínské pilotní škole na Wrightově dvouplošníku letecké zkoušky a získal pilotní průkaz FAI pro Německo číslo 149 s datem vystavení 11. 1. 1912. Se speciálně vybaveným strojem NV 3, poprvé v Německu označeném imatrikulačními značkami D 2 na křídlech, absolvoval i svůj nejslavnější rekordní etapový „let pěti zeměmi“ – Německem, Belgií, Francií, Anglií a Nizozemím.

číst dál

KARL HESSE – JEHO OSUDEM SE STALA VELKÁ VÁLKA

zdroj: Konference Slaný a Slánsko ve XX. století 
Karl Hesse Flik 18 sb. J. Rajlich

Karl Hesse Flik 18 sb. J. Rajlich

Spolek Wotrubia připravuje k vydání knihu „Jejich osudem se stala Velká válka. Padlí a zemřelí vojáci 28. pěšího pluku, 8. zeměbraneckého pluku a dalších c. a k. jednotek ze Slánska“.Jedním z těchto mužů byl KARL HESSE, narozený 12. února 1892 ve Slaném, jehož domovskou obcí byla však Olomouc (zde byl domovsky příslušný jeho otec). Narodil se jako Karl Hirsch a jeho otec Max byl známým slánským průmyslníkem, majitelem továrny„Bolzano, Tedesco a spol.“. Poté, co se 5. 7. 1898 Max Hirsch zastřelil, manželka Marie Evženie továrnu (pozdější ČKD Slaný) prodala.

číst dál

Nové info a foto o Paulu Fiedlerovi z archívu

Nové info a fotografie které jsem ještě o Paulu Fiedlerovi na internetu neviděl. poskytl archív Fürstenbergů.

originál:

Fiedler Paul

Geb. 18. Februar 1884 in Sternberg /Mähren

Hauslehrer der fürstlichen Söhne 1909 – 1913

Konstruierte um 1910 in Donaueschingen einen „Flugapparat“ und unternahm damit in der Donaueschinger Gegend Schauflüge

číst dál

Paul Fiedler v Bregenzu

Paul Fiedler v Bregenzu

Paul Fiedler v Bregenzu

Krásná fotka získaná z archívu města Bregenzu. kde 28.8.1911 se připavuje na své letecké show Paul Fiedler, na jinak spolehlivém létajícím aparátu vlastní výroby postaveného za podpory  Fürstenbergů.

Jak možná víte z předchozího článku o Fiedlerovi let nedopadl moc dobře a letec musel být vyloven z jezera, nesplnil tak očekávání z Kostnice, kde byl tehdy před 14 dny.

 

Paul Fiedler – aviatik ze Šternberka

Paul Fiedler

Paul Fiedler

Je 28. srpna 1911 a po pěti hodinách všeobecného napětí a očekávání se pilot konečně odpoutává od země. Dosahuje výšky asi dvaceti metrů a přihlížející propadají v jásot. Sláva ale brzo skončí. Pilot se snaží udržet letoun ve vzduchu, ale nemohl zabránit tomu, aby nespadl do vody a musel být vyloven.

Tak dopadá aviatik předvádějící první vyhlídkový let v Bregenzu dnes hlavním městě rakouské spolkové země Vorarlberska,  ležící na východním břehu Bodamského jezera. Před 14-ti dny byl na předváděčce v Kostnici a tam se mu dařilo daleko lépe.

Ale ani tato tehdejší katastrofa a z dnešního pohledu úsměvná příhoda nezabrání tomu, že i sem na hranice starého mocnářství se Švýcarskem nedorazí věci jako pokrok inovace letectví a v budoucnu změny, o kterých se většině zdejšího obyvatelstva nezdá, ani v těch nejčernějších snech. Čeká je stejně jako zmíněného aviatika skoro celé dvacáté století. číst dál

Letecký den v Neředíně

Dne 22.10. roku 1911 se konal historicky druhý vzlet letadla z neředínského letiště /tehdy ještě vojenském cvičišti/ v Olomouci.

Honosně nazvaný letecký den.  Firma MLG zde prezentovala v čechách vyvinutý letecký aparát značky Taube  /holubice/. Let továrního pilota Biera trval 25 minut, přičemž se s letadlem dostával v širokých kruzích až nad město. Celá akce měla velkou publicitu hlavně v německém tisku. Český se omezi na suché konstatování že  vydělal tolik a tolik korun. číst dál

Rodina Etrichů a její význam pro rozvoj letectví


Ve lnářském průmyslu na Trutnovsku podnikala již od poloviny 19. století rodina Etrichů. Podle rodové tradice se Etrichové usadili na úpatí Krkonoš během sedmileté války (1756–1763). Významně ovlivňovali rozvoj města Svobody nad Úpou ve funkci starosty po několik generací za sebou. Zakladatelem průmyslové tradice tohoto podnikatelského rodu byl Josef Etrich (1803-1878), majitel mlýna v Trutnově a obchodník s moukou a obilím. Josef Etrich, povzbuzen příkladem dalších úspěšných podnikatelů ve lnářství, se rozhodl spolu se svým švagrem Franzem Klugem z Heřmanových Sejfů (Rudníku) založit firmu, která by se věnovala mechanickému zpracování lnu.
Josef Etrich měl tři syny: Josefa (1829-1901), Jana (zemřel 1912) a Ignáce (1839-1927). Nejvíce nás z Josefových synů zajímá Ignác. Ten byl otcem poslán k odbornému vzdělání do Anglie k firmě Newton a spol. v Leedsu. Zde působil jako strojní zámečník a slévač, čímž získal velký přehled o nejnovějších strojích v přadlácké výrobě. Po roce a půl se vrací domů a začíná v otcovském podniku v Horním Starém Městě se stavbou nových přádelních strojů. O pár let později přebírá technické vedení firmy a spolu s Janem Klugem též nákupy surovin a účetní záležitosti s tím spojené. číst dál