Židovská komunita v Úsově

 
znak úsovJednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a

číst dál

Hildegarda Sedlářová (* 1926  ) Já jsem tady zůstala úplně sama

Hildegarda Sedlářová

r.1948

Vzpomínky nejen na osvobození Šternberka      zdroj:https://www.pametnaroda.cz/

Hildegard Sedlářová, rodným příjmením Luxová, se narodila v roce 1926 v osadě Světlov (něm. Lichtenthal), který byl přímou součástí města Šternberk. Oba její rodiče byli německé národnosti. Za války její matka Anna zachránila život Židovce Gesslerové, když ji více než rok živila a poskytovala jí přístřeší. Po příchodu sovětské armády v květnu 1945 byla Hildegarda Sedlářová svědkem mnoha zvěrstev páchaných na německých obyvatelích Šternberka. Na rozdíl od většiny Němců nebyla rodina zařazena do odsunu kvůli bratrově práci v dolech. Bratr Rudolf ale v roce 1949 utekl na Západ. číst dál

„KDYBYCH SI PSAL DENÍK…“ (dokončení)

(dokončení rozhovoru )Hugo marom
Neznali rodiny, kam jejich děti půjdou, neměli adresy, nic. Vím, že to lze rozumově vysvětlit, ale přesto. Moje dcera nejdříve připravila drahý návrh pomníku pro Wilsonovo nádraží: napravo u vchodu měl být reliéf s rodiči, jak mávají dětem, nalevo číst dál

Čudný Donát Izrael

  Jedné z legendárních postav spojených s našim městem. Příjemné čtení a kdo Izraele znal, rád zavzpomíná. Olomoučané si pamatují na vyschlou postavičku muže v čepičce, pracovním oděvu a gumácích, který se s předválečným černým dámským kolem obloženým hadrami a starým papírem zjevoval v ulicích města.

Náklad mu nedovoloval vysednout na sedlo, vodil kolo vedle sebe. Kolo bylo opatřeno nápisy, které jeho majitel čas od času obměňoval. Označení Izrael, dříve doplněné jménem Donát, však bylo přítomno vždy. Donát Izrael, jak se mu říkalo, patřil ke koloritu Olomouce již od 50. let minulého století. Po listopadu 1989, to už nějakou dobu chodil po ulicích bez kola, s nákladem a nápisy na zádech, se najednou ztratil, zmizel, a nikdo nevěděl kam. Zůstala po něm legenda o chudém člověku, který kdysi zdědil nesmírné bohatství a zbláznil se z toho. číst dál