příběhy lidí na cestě

Štítek Němci

Zajatecké tábory na Šternbersku

Zde několika zvědavým klukům, z domů v areálu „starého cukrovaru“, s nimiž se skamarádili (patřil k nim i autor citovaného článku, tehdy mu nebylo ani 13 let), si vyprávěli hlavně o letadlech používaných ve válce, ale také o poměrech v zajateckém táboře. Nestěžovali si. Vařila jim česká kuchařka, ve volném čase měli možnost sportovat (hráli fotbal, uspořádali turnaj v boxu). Chlapcům ukázali i fotografie. Hovořili s nimi německy, neboť němčině se naučili v zajetí a také hoši měli za protektorátu od první třídy šest hodin němčiny týdně…

Dějiny zaniklé obce Pelhřimovy (dokončení)

Konec války byl tehdy v Pelhřimovech truchlivý a ještě truchlivější měl být nastávající léta. Nejhorlivější exponenti hitlerovského režimu uprchli asi včas před frontou, na což se dá usuzovat z toho, že v obci zbylo 248 osob, i ze skutečnosti, že stanice SNB ve Slezských Rudolticích, kam byly Pelhřimovy přiděleny, neprovedla v obci žádné zatčení /jinak probíhalo hromadné zatýkání členů NSDAP, SA, SS, a některých dalších formací/.

Problémové letiště ve Šternberku

S letištěm ve Šternberku je to skutečně problém. Není už moc pamětníků fotografií a informací už vůbec ne. Fungovalo velice krátce na přelomu 40 a 50 let. Byla to jen travnatá přistávací a vzletová plocha bez jakékoli infrastruktury, jen s… Pokračovat ve čtení →

Luční bouda, stíhací eso a rodina Bönschmů – dokončení

Vedle rodinného podnikání ovšem Eugen Bönsch nezapomněl ani na létání. Založil vlastní plachtařskou školu na Luční boudě a sám také aktivně létal. Báječné muže na létajících strojích“ soustředil kolem sebe na přelomu 20. a 30. let minulého století u nejstarší hřebenové boudy v Krkonoších. Zarovnané, mírně zvlněné náhorní plošiny kolem Luční boudy nabízejí k plachtění téměř ideální podmínky, jako snad žádné jiné pohoří ve střední Evropě.

Škola kluzáků v Žacléři

zdroj: Facebook, HEIMATLANDSCHAFT RIESENGEBIRGE (Hohenelbe -Trautenau – Braunau) Nejen na Sněžce jste mohli naučit se létat na kluzáku. Škola na Luční boudě měla konkurenci hned kousek a to v Žacléři. V roce 1936 získal Žacléř klouzákovou školu s přidruženými dílnami…. Pokračovat ve čtení →

Vzpomínky na Hněvotín publikované v časopise Olmützer Blätter

Leonhard Drozd vzpomíná na první rádia v Hněvotíně Bylo mi asi 7 let, když mne moje oblíbená učitelka Kornelia Kasperlik, spolu s dalšími vybranými žáky, pozvala k sobě domů, poslechnout si jednu z nejnovějších technických vymožeností, která dorazila i do… Pokračovat ve čtení →

Vzpomínky hněvotínských pamětníků 2.část

autor:_ MOLÁČEK, Jiří  Leonhard Kreuzer Přestože se pan Kreuzer narodil v roce 1938, shodují se jeho vzpomínky na konec druhé světové války až neuvěřitelně přesně s dochovanými historickými prameny. Díky osobním zážitkům se můžeme vžít do atmosféry, která vládla v… Pokračovat ve čtení →

Vzpomínky hněvotínských pamětníků 1.část

zdroj:  Jiří Moláček Erika Zahradnicek Ulice Herrengasse v malebném bavorském městečku Nördlingen je již desítky let domovem paní Eriky Zahradnicek. Světlo světa spatřila na podzim roku 1928 v Hněvotíně č. 106, kde bydlela se svou rodinou až do vysídlení na… Pokračovat ve čtení →

Vzpomínky olomouckých Němců 2. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století Ilse Wille Německé město Lörrach, ležící nedaleko švýcarské hranice, je již po mnoho let domovem olomoucké rodačky paní Ilse Wille roz. Gödrich, která… Pokračovat ve čtení →

Vzpomínky olomouckých Němců 1. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století Alfred Jureczek  Město Pirmasens, ležící v německé spolkové zemi Porýní-Falc, je již řadu let domovem pana Jurezcky. I přes vysoký věk se tento… Pokračovat ve čtení →

« Starší příspěvky

© 2022 Michalov.cz — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑