Židovská komunita v Úsově

 
znak úsovJednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a

číst dál

Pavel Fjodorovič Vent – běloruský šlechtic v československé armádě

Pavel Fjodorovič Vent

převzato z facebookové skupiny: Bolševický teror a antisovětská hnutí odporu

Pavel Fjodorovič Vent /Paul F. Wendt/ (1880 – 1971)

Pocházel ze šlechtické luteránské rodiny.

V Ruské armádě sloužil dobrovolně od roku 1900. V tomto roce obdržel medaili „Za pochod do Číny“. Podle udělených medailí se zapojil do všech ruských konfliktů své doby, detaily bohužel chybí. Vystudoval Michajlovskou dělostřeleckou školu a Nikolajevskou vojenskou číst dál

Josef Sehnal voják tělem i duší

4 května 1945 obsadili patro v domě Josefa Sehnala v Hlušovicích ruští dělostřelci, a v zahradě zakopali děla pro ostřelování Černovíra. Dne 6. května, při oslavách prvních narozenin vnučky Věry přišla německá odveta v podobě leteckého útoku Junkersů Ju.87 „Stuka“ a rozsáhlého bombardování celé oblasti. Mnoho domů bylo vážně poškozeno, včetně domu J. Sehnala.  číst dál

Květen 1945 – Olomouc

zdroj: Zdenka Wagnerová

4. 03. 2015 14:03:59
Nejlepší romány píše život. Neboť každý lidský život, i ten nejobyčejnější, je pln dramatu a napětí. Velmi zjednodušeně se říká, že člověk se rodí, žije a umírá……. (úvod životopisu).
Následuje pár úryvků z května 1945autor z našeho města. Očitá svědectví z nelehké doby, bez příkras a komentářů, převážně fakta. Jsem vděčná za tato svědectví a nemám důvod jim nevěřit či je zpochybňovat, psal je člověk mně snad nejbližší, můj otec. __________________________________________________________

číst dál

Deník vojáka

Dostal se mi do rukou deník Jaroslava Hradila rodáka, sedláka a tehdy vojáka c a k rakousko-uherské armády nasazeného na východní frontě v Karpatech. 

autor deníku vpravo s křížkem.

Chvílemi tahle válka v deníku vypadá opravu jako ze Švejka, ale pak se dostanete k části ruského útoku a hanácký dialekt nedialekt jde z toho hrůza. Vidíte že tato válka žádná švejkovina nebyla a stačilo málo a doma vás už nikdy neviděli. Jaroslav Hradil Velkou válku přežil nosil uniformu císaře pána až do konce, a po válce vesele sedlačil v Dolanech u Olomouce. číst dál

Konec války na Svatém Kopečku – vzpomíky

 V neděli 6. května dorazily do Samotišek první sovětské tanky. Přijely po polních cestách od Dolan. Němci byli jejich postupem překvapeni, neboť je čekali od

Dolanský kostel na dohled a do Rajchu daleko – u hlavní silnice z Ol na Šternberk?

Olomouce. Německá děla umístěná v zahradě fary vypálila na sovětské pozice. Sovětské jednotky palbu následně opětovaly. Obyvatelé se mezitím ukrývali ve svých bunkrech a sklepích.144 Palba poté zesílila a první dělostřelecké granáty zasáhly svatokopecký chrám. Stalo se tak v noci krátce před půlnocí. Plně zasažena byla pravá věž, která začala mohutně hořet. Hořela její podlaha, trámy a celá kostra. Poté se věž zřítila za burácení do dvora. Levá věž byla také zasažena několika desítkami střel. Ty vyvrtaly do věže velkou díru a silně ji tak poškodily. Několik zásahu utrpěla i kupole chrámu. Začalo hořet a probošt Půda ještě s několika dobrovolníky se pokoušeli oheň zastavit.145 To se jim však moc dobře nedařilo, protože oheň ze zápalných střel se velice rychle šířil. Náhle se však z nebe spustil vydatný déšť, který jako zázrakem všechen oheň uhasil a zachránil tak celý chrám od zániku. Lidé si šeptali o zázraku a Boží pomoci. číst dál

„KDYBYCH SI PSAL DENÍK…“ (dokončení)

(dokončení rozhovoru )Hugo marom
Neznali rodiny, kam jejich děti půjdou, neměli adresy, nic. Vím, že to lze rozumově vysvětlit, ale přesto. Moje dcera nejdříve připravila drahý návrh pomníku pro Wilsonovo nádraží: napravo u vchodu měl být reliéf s rodiči, jak mávají dětem, nalevo číst dál

Odvolalo ho nebe – Zemřel letec a architekt Hugo Marom

Hugo Marom

Hugo Marom

„Wintonovo dítě, vycvičený bojový pilot, kandidát na prvního čsl. velvyslance v Izraeli, zručný zlatník, architekt letišť  po celém světě, a především velkej bourák. Kéž jeho jméno není zapomenuto,“ zněla jedna z prvních reakcí na smrt Huga Maroma, již na Facebook vepsal reportét ČT Jakub Szántó. tato věcná a nesentimentální charakteristika by se asi líbila i H. Maromovi, který ještě ve vysokém věku chodil pravidelně plavat a zabýval se plány na vybudování letiště na mořské hladině. Narodil se 9. října 1928 v Brně a zemřel 7. ledna 2018 v Tel Avivu.

číst dál

Cvičení protiletadlové obrany v Jugoslávii 30. léta

Občas se dostanu k materiálům o kterých jsem vůbec nevěděl že existují resp. ho zase tak moc nezajímají a proto je nehledal. Dostalo se mi do rukou soukromé

Miroslav Matzenauer, dělostřelecký pluk 152 , Olomouc - Tabulový vrch

Miroslav Matzenauer, dělostřelecký pluk 152 , Olomouc 

fotoalbum pana Matzenauera z Olomouce. Zdědil to po svém otci Miroslavu  Matzenauerovi, nar.17.12.1910 v Olomouci album,

kde jsou naši vojáci na nějakém „výletě“, cvičení v tehdejší „Jugoslávii“.

Po zaslání dotazu na Vojenský historický ústav Praha, přišla zajímavá odpověď : číst dál

Bagetárna Golem – Hladové okno v Olomouci

Rychle se najíst, to je disciplína, které dominují především pouliční stánky s občerstvením. Číhají na nás doslova na každém kroku, zvláště ve větších městech a, možná se to nezdá jen mně, pořád přibývají. Většinou se o nich nedá říct, že by byly zrovna synonymem zdravého způsobu života, ale znáte to… Jednou za čas podlehne svodům stánkařských vůní skoro každý člověk. Pokud jste tedy vůbec někdy měli chuť vyzkoušet fastfood, pak rozhodně neváhejte a navštivte Hladové okno v Olomouci. Občerstvovací Bagetárna Golem se nachází v Olomouci Na Střelnici 178/16. Hladová okna jsou tam vlastně dvě. Které je to pravé poznáte lehce. U jednoho se houfují lidé stojící ve frontě, u druhého bývá většinou pusto a prázdno.

číst dál