Vzpomínky olomouckých Němců 2. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Ilse Wille
Německé město Lörrach, ležící nedaleko švýcarské hranice, je již po mnoho let domovem olomoucké rodačky paní Ilse Wille roz. Gödrich, která spatřila světlo světa v Ostružnické ulici č. 13. v roce 1927. I ve svém vysokém věku je velmi aktivní a s láskou vzpomíná na svůj život v Olomouci. číst dál

Vzpomínky olomouckých Němců 1. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Alfred Jureczek 

Město Pirmasens, ležící v německé spolkové zemi Porýní-Falc, je již řadu let domovem pana Jurezcky. I přes vysoký věk se tento vitální muž velmi rád vrací do svého rodiště, ve kterém strávil 17 let svého života. Naposledy navštívil Olomouc se svou rodinou v létě 2019, ve svých neuvěřitelných 91 letech. Pan Jureczek byl přímým účastníkem mnoha přelomových událostí, v kterých šlo nejednou o život. číst dál

Otto Schrimpl – „Sprung der spinennen Flieger“

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

Pod spolkovou přezdívkou „rytíře“ recesistické pánské společnosti Schlaraffia, konkrétně její pobočky Gigantea, která sdružovala členy z Trutnovska a odvozovala svůj název od dávného pojmenování Krkonoš, se v polovině 30. let minulého století skrýval vrchlabský rodák inženýr Otto Schrimpel, v mnoha případech psaný též Schrimpl. Teprve s přispěním respektovaného odborníka Jiřího Rajlicha z Vojenského historického ústavu v Praze vyšlo najevo, že to byl také letecký konstruktér, který spolu se starším kolegou ing. Quido Prieselem postavil už v roce 1914 ve vrchlabské karosárně synů Ignáce Theodora Petery letuschopný motorový stroj. V I. světové válce se zařadil svými pěti sestřely nepřátelských letadel k nepočetnému seznamu leteckých es rakousko – uherského letectva pocházejících z Čech. Slavný jako krkonošská jednička Eugen Bönsch z Luční boudy sice nebyl, ale i s tím sporným pátým sestřelem je zajímavou postavou mezi odvážnými muži na létajících strojích původem z Krkonoš.

číst dál

Prima eso Primavesi

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

Pro mé svobodské vrstevníky jsem byl vždy pouze ten přivand-rovalý„Bučák“, i když jsem na rozhraní katastrů města Svoboda nad Úpou a obce Mladé Buky bydlel jen několik málo roků. Kuličky jsem s nimi ale nehrál a do školy nechodil. A při pěstních potyčkách jsem chtě nechtě stával až do nástupu na vojnu na straně venkovanů. Díky nepatrnému článečku v armádním tisku (dnes už si nevzpomenu, zda to byla Obrana lidu nebo Křídla vlasti), který jsem jako voják číst dál

Arizace – Počátky arizačního procesu v Protektorátu Čechy a Morava

Němečtí vojáci obsazují Olomouc, Horní náměstí, Sloup nejsvětější Trojice, 13. března 1939. Foceno od radnice, cca z prostoru před orlojem.Je brzy ráno 15. března 1939. V Olomouci je zima a škaredé počasí, padá sníh s deštěm. Maminka Edith a Ruth Mayerových vyhlédne z okna bytu na dnešní Masarykovu ulici. „Auta jezdí vpravo!“ volá na dcery, které už běží do školy. Vůbec si nevšimne praporů s hákovými kříži, které si vyvěsili Němci z protějšího domu. Sestry vybíhají na ulici, kde se proti nim od hlavního nádraží valí na motorkách němečtí vojáci. Dívky jsou v šoku. Hitler obsazuje Československo, lépe řečeno to, co z něj zbylo po záboru Sudet před půl rokem. Židovský tatínek Edith a Ruth sleduje vzestup Hitlera už od roku 1933, jeho obavy z nacistů se mají brzy naplnit.  Archiv www.stopypameti.cz

foto: Němečtí vojáci obsazují Olomouc, Horní náměstí, Sloup nejsvětější Trojice, 13. března 1939. Foceno od radnice, cca z prostoru před orlojem.

číst dál

Hejčínský cukrovar za časů okupace

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

hejcin cukrovar

Rozlehlý komplex hejčínského cukrovaru, lihovaru a drožďárny v Olomouci byl od počátku 20. století akciovou společnosti. Jejími hlavními podílníky byly především význačné moravské židovské rodiny Mayů. Jen hejčínský cukrovar mohl v časech největšího rozkvětu podniku zaměstnat v období kampaně až 1000 dělníků. Na případu rodiny Mayů je patrno, že ač se nacisté snažili navenek nastavit jistý systém legálnosti, podepřený právními normami, tak bylo-li to nutné, nasadili veškerých možných prostředků, které neměly s jejich navenek zákonným počínáním co dočinění, aby pro Říši nepříznivý běh věcí zvrátili na svoji stranu. Tím spíš, jednalo-li se o mnohomilionové majetky těch nejbohatších židovských podnikatelů.

číst dál

Arizace – pokračování 2.

I.

Dříve než začneme s hlubším popisem průběhu arizačního procesu a jednotlivých složek v něm zapojených, bylo by na místě, pro jeho snažší pochopení, rozčlenit jej do třech základních etap. Jakýchsi mezníků, které pomyslně rozdělují tento nepřetržitě po celých šest let existence Protektorátu Čechy a Morava trvající proces. V něm budeme vycházet z příslušného dělení Jaroslavy Milotové, která ho nastínila ve své přednášce na pražské mezinárodní konferenci o holocaustu v roce 1999. číst dál

Židé v Olomouci od druhé poloviny 19. století

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

Historie židovského osídlení města Olomouc spadá již do raného středověku a patří k těm nejstarším na našem území. Původní centrum jejich osídlení spadalo do prostor dnešní univerzitní ulice a areálu
konviktu, vystavěného na místě původní židovské synagogy, a kde se dodnes nachází tzv. Židovská branka. číst dál

Editha Kokojanová * 1921 †︎ 2015

Editha Kokojanová

zdroj: https://www.pametnaroda.cz/

Editha Kokojanová, rodným příjmením Mayerová, se narodila 9. října 1921 v Olomouci. Odlišná národnost ani víra jejích rodičů se ale v rodině nijak neprojevovaly. Rodinu Mayerovu nešetřil ani nacistický, ani komunistický režim. Před Němci uprchli ze Sudet, otce zatklo gestapo a zemřel v Osvětimi, po válce se Editin bratr pokusil před komunisty utéci do Palestiny, ale místo toho skončil ve vězení a jeho nejbližší v hledáčku StB.   číst dál

Židovská komunita v Úsově

 
znak úsovJednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a

číst dál