Vzpomínky hněvotínských pamětníků 1.část

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Erika Zahradnicek

Ulice Herrengasse v malebném bavorském městečku Nördlingen je již desítky let domovem paní Eriky Zahradnicek. Světlo světa spatřila na podzim roku 1928 v Hněvotíně č. 106, kde bydlela se svou rodinou až do vysídlení na jaře 1946. Z jejího vyprávění si mimo jiné můžeme představit, jaký byl život v národnostně smíšené vesnici na úrodné Hané. číst dál

Vzpomínky olomouckých Němců 1. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Alfred Jureczek 

Město Pirmasens, ležící v německé spolkové zemi Porýní-Falc, je již řadu let domovem pana Jurezcky. I přes vysoký věk se tento vitální muž velmi rád vrací do svého rodiště, ve kterém strávil 17 let svého života. Naposledy navštívil Olomouc se svou rodinou v létě 2019, ve svých neuvěřitelných 91 letech. Pan Jureczek byl přímým účastníkem mnoha přelomových událostí, v kterých šlo nejednou o život. číst dál

Příběh z Loděnice 1945

pietní místo dnes

autor: Karel Paták

Moje babička Erika, rozená Schwalb a můj děda Karel Paták.

Jejich příběh je v kostce příběhem XX. století na našem území, s důsledky jeho historie se dnes pereme každý den.
Babička se narodila v roce 1917, ve Vojkovicích nad Ohří, v plně německém osídleném území C&K monarchie, které po jejím rozpadu připadlo nově vzniklému státu, Československu.
Celá oblast “poohří“ byla stovky let zpět německá a československý stát tam alespoň posílal některé české úředníky jako poštmistry, policisty a třeba i “ajznbońáky“, což byl právě můj děda. Tam se zamiloval do babičky, /divíte se? :)/, vzal si ji a narodily se jim ještě ve Vojkovicích (Wickwitz am Eger) tři děti.

číst dál

Činy odvahy a hnusu, Praha Květen 1945

autor: Martin Kos

1945

Děda byl tramvaják, vozovnu měli na Pankráci. Tam bojoval na barikádě, proti nim postupovali jednotky SS od Benešova, ty, co před sebou hnaly civilisty posbírané z domů na Zelené Lišce, aby rozebírali barikády před postupujícími tanky. Po několika dnech na barikádě se vracel domů do Vršovic, po cestě se pokusil zastat německého civilisty, číst dál

Hildegarda Sedlářová (* 1926  ) Já jsem tady zůstala úplně sama

Hildegarda Sedlářová

r.1948

Vzpomínky nejen na osvobození Šternberka      zdroj:https://www.pametnaroda.cz/

Hildegard Sedlářová, rodným příjmením Luxová, se narodila v roce 1926 v osadě Světlov (něm. Lichtenthal), který byl přímou součástí města Šternberk. Oba její rodiče byli německé národnosti. Za války její matka Anna zachránila život Židovce Gesslerové, když ji více než rok živila a poskytovala jí přístřeší. Po příchodu sovětské armády v květnu 1945 byla Hildegarda Sedlářová svědkem mnoha zvěrstev páchaných na německých obyvatelích Šternberka. Na rozdíl od většiny Němců nebyla rodina zařazena do odsunu kvůli bratrově práci v dolech. Bratr Rudolf ale v roce 1949 utekl na Západ. číst dál

Květen 1945 – Olomouc

zdroj: Zdenka Wagnerová

4. 03. 2015 14:03:59
Nejlepší romány píše život. Neboť každý lidský život, i ten nejobyčejnější, je pln dramatu a napětí. Velmi zjednodušeně se říká, že člověk se rodí, žije a umírá……. (úvod životopisu).
Následuje pár úryvků z května 1945autor z našeho města. Očitá svědectví z nelehké doby, bez příkras a komentářů, převážně fakta. Jsem vděčná za tato svědectví a nemám důvod jim nevěřit či je zpochybňovat, psal je člověk mně snad nejbližší, můj otec. __________________________________________________________

číst dál