Letecká nehoda na Bouzově

   autor: Jaromír Fischer, Bouzov

   Události, které jsou v našich myslích uložené jako nedávné, se ve skutečnosti v lidském životě už staly dávno. Tak je tomu i s leteckou nehodou na Bouzově, která se stala ve čtvrtek 23. února 1989. Dnešní třicátníci mnohdy ani neví, co se to tehdy u Bouzova vlastně stalo. O této události existuje mnoho fám, popřípadě dohadů i výmyslů.  Dnes je už možné se dostat k vojenským dokumentům, což za minulého režimu bylo úplně nemyslitelné. A tak se můžeme dovědět, co se tehdy asi stalo a jaké byly závěry vyšetřovací komise.  číst dál

Pilot RAF z Dolan Albín Nasswetter

Albin Nasswetter

Albin Nasswetter

autor: Jindřich Jung

 

        Albín Nasswetter pocházel z Dolan u Olomouce, ale narodil se v Praze.
Dne 21. srpna 1919 v Praze, syn oblíbeného dolanského obvodního lékaře  MUDr. Albína Nasswettera.
Byl členem hanáckého aeroklubu Olomouc (HAO).
Studoval medicínu, aby šel ve stopách svého otce, ale okupace ČSR ho přiměla ke odchodu do zahraničí, jako u většiny letců.

číst dál

Příběh letce Bohumila Netopila

deník letce Bohumila NetopilaKniha je o  člověku, jakých jsou či byly tisíce, o někom jako jste třeba vy, co tyto řádky čtete. Měl svoje plány, měl lásku k létání a lásku k jedné dívce. Jednoho letního dne, právě s bratrem této  dívky odchází z okupované země, aby udělal něco pro její záchranu. Nevěděl co to bude, ale nepochyboval, že to udělat musí. Nevěděl jak dlouhé bude odloučení a netušil co všechno jej čeká. O tom je kniha Příběh letce Bohumila Netopila. Stahovat pro vlastní potřebu můžete zde. číst dál

„KDYBYCH SI PSAL DENÍK…“ (dokončení)

(dokončení rozhovoru )Hugo marom
Neznali rodiny, kam jejich děti půjdou, neměli adresy, nic. Vím, že to lze rozumově vysvětlit, ale přesto. Moje dcera nejdříve připravila drahý návrh pomníku pro Wilsonovo nádraží: napravo u vchodu měl být reliéf s rodiči, jak mávají dětem, nalevo číst dál

Jaroslav Himr letec z Věrovan

 

Jaroslav Himr se narodil 17. června 1917 ve Věrovanech. Jaroslav-Himr 

Do tradiční zemědělské rodiny.Jejich usedlost měla 10-12ha půdy, tažné koně a další dobytek. Na hospodaření se museli podílet všichni -tzn. otec Václav (nar.1878), matka Marie roz. Plachá (nar. 1884), oba z Věrovan, a 7 dětí Božena, Bohuslav, František, Marie, Jaroslav, Vít, Stanislava. A to napovídá že život a obživa nebyla lehkou záležitostí. číst dál

ŽIVOT LADISLAVA VALOUŠKA PO VÁLCE – dokončení

23. března je nádherný jarní den. Na letišti panuje čilý ruch. Bostony sovětského bombardovacího pluku létají na Ostravsko. Na adresu Těch, kteří přijeli z Anglie, se vyjádřil plukovník Budín rtm. Ivaničovi takto: „Vy, co jste odtamtud přijeli, nám tu překážíte. Nyní se buduje nové československé letectvo a v něm vaše názory a zkušenosti, které si myslíte, že jste tam za pět let získali, jsou k ničemu. Vy jste tam pět let prospali, zatímco my jsme pracovali v podzemí. Musíte se přizpůsobit, jak to již někteří z vás udělali. To, co vám říkal Schejbal, když vás sem posílal, do toho mi nic není…“.
Pěkné vyhlídky do budoucnosti, má-li být dána „zelená“ lidem podobného ražení! … Ukončil letec denní záznam v deníku

Cestou zpátky, Ladislav Valoušek, strana 330, jaro 1945, Polsko, po ústupu 1. a 3. leteckého pluku Čechoslováků ze SNP

číst dál

ŽIVOTNÍ OSUDY LADISLAVA VALOUŠKA

Tohle je první první část práce o osudech Ladislava Valouška a to do roku 1945. Byla použita práce Anety Grohmanové 2010 na kterou mě přivedl dnes už zesnulý Jan Pala, který jí i s touto prací pomáhal. Vzpomínám si na moje osobní setkání s p. Valouškem. Měl přednášku v našem šternberském modelářském kroužku. Jako malý puberťáci jsme se těšily na povídání o sestřelených „mesršmitech a fokáčích“. A bylo pro nás zklamání, že nesundal ani jednoho nácka. Dnes s odstupem času vím, že je nejdůležitější přežít. Co vám pomůže že jste měl přes 200 sestřelů a dnes jsou vás plné knížky, když nepřežijete.

 

Ladislav Valoušek se narodil 1. srpna 1918 v obci Žerotín u Olomouce. Byl nejstarším ze tří dětí, narozených rodičům Hedvice a Ladislavu Valouškovým. V době, kdy byly Ladislavovi pouhé dva roky, tedy v roce 1920, odstěhovali se rodiče za prací do Olomouce. Jen malý Ladislav zůstal v Žerotíně v péči babičky, vdovy Marie Vajdové, až do svých šesti let. číst dál