Arcivévoda Vilém František Josef Karel Habsbursko-Lotrinský

arcivévoda Vilém 1(10.2.1896 – 18.8.1948)
 
Vilém byl šestým dítětem a nejmladším synem admirála arcivévody Karla Štěpána a jeho ženy Marie Terezie, rozené arcivévodkyně rakouské a vévodkyně toskánské. Během pobytu v Haliči Vilém rozvinul těsné propojení s Ukrajinci žijícími v Rakousku-Uhersku. Šlo částečně i o vzdor vůči otci, který byl zastáncem Poláků. Brzy hovořil plynně ukrajinsky a osvojil si široké znalosti ukrajinské kultury.

číst dál

Židé v Olomouci od druhé poloviny 19. století

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

Historie židovského osídlení města Olomouc spadá již do raného středověku a patří k těm nejstarším na našem území. Původní centrum jejich osídlení spadalo do prostor dnešní univerzitní ulice a areálu
konviktu, vystavěného na místě původní židovské synagogy, a kde se dodnes nachází tzv. Židovská branka. číst dál

Vladimír Horák, partyzán v Zarevu 1. část

Vladimír HorákVladimír Horák se narodil 6. 1. 1918 (dle gregoriánského kalendáře), 24. 12. 1917 (dle ruského juliánského, církevního kalendáře), v Rusku ve vesnici Zamarovskovsko (Velká/Malá Zemorozovka?), oblast Uralská, okruh Tjumenský, okres Tobolsk, jako Vladimír Belov Janu Horákovi, nar. 10. 1. 1889, Rudolfsheim Goldschlagstrasse 56 WIEN XIV, Reindorf No. 278, takto rakouskému zajatci, a Věře Ivanovně Belov, nar. 17. 9. 1898 v Rusku, Selo Vjazma u Moskvy. číst dál

Josef Sehnal voják tělem i duší

4 května 1945 obsadili patro v domě Josefa Sehnala v Hlušovicích ruští dělostřelci, a v zahradě zakopali děla pro ostřelování Černovíra. Dne 6. května, při oslavách prvních narozenin vnučky Věry přišla německá odveta v podobě leteckého útoku Junkersů Ju.87 „Stuka“ a rozsáhlého bombardování celé oblasti. Mnoho domů bylo vážně poškozeno, včetně domu J. Sehnala.  číst dál

Paul Fiedler v Kostnici

Překlady novinových článků z dobového tisku o vzletech Paula Fiedlera rodáka ze Šternberka v Kostnici.  Více o jeho životě zde.

                                                                                                                                           děkuji Miroslavu Pokornému

Kostnické letecké přehlídky

– Letecký stroj „Fiedler“ je zkonstruován a proveden podle vlastního návrhu. Svým vzhledem se nejvíce podobá francouzskému leteckému stroji Antoinette. S rozpětím 15 m, délka trupu 10 m, výměra nosných ploch čítá 30 m2, v čelní části stroje se nachází motor Daimler o výkonu 50 k, chlazený vodou. 0,50 m dlouhá vrtule je přímo spojena s osou motoru s 1200 otáčkami za minutu. Směrovka a výškovka se nachází na ocasní části, naklápěcí plochy na hlavních nosných plochách. Stroj má hmotnost 550 kg bez pilota. Za příznivých povětrnostních podmínek je možné stroj zatížit kromě pilota ještě dalšími 120 kg. číst dál

František Pichner – Deník legionáře

Při prohlížení starého fotoalba u přítele jsem narazil na deník jeho předka, popisující jeho zážitky z legií v Rusku. Deník je ke stažení zde v civilním vydání a nebo zde s patinou a více v duchu psaného deníku.  Níže je pár řádek o autorovi.

 František Pichner František Pichner se narodil 9.3 1897 v Bludově.  V kolonce vzdělání měl napsáno měšťanské, zaměstnání knihařského se znalostí ruského jazyka slovem i písmem, jak uvádí ve vojenských dotaznících.

Začal svou vojenskou kariéru v Rakousko uherské armádě. Byl odveden k 93 p. pluku jako pěšák do Moravského Šumperka.

Dne 20.5 1915 byl zajat u obce Krivič. 

Poslední místo v zajetí je uváděn kadetský korpus v Poltavě. Ukrajinském městě zhruba 350 km východně od Kyjeva, kde i podal přihlášku do legií.

K československému vojsku byl zařazen 22.5.1916 v Kyjevě k 1. pluku Jana Husa v hodnosti střelce. číst dál

Deník vojáka

Dostal se mi do rukou deník Jaroslava Hradila rodáka, sedláka a tehdy vojáka c a k rakousko-uherské armády nasazeného na východní frontě v Karpatech. 

autor deníku vpravo s křížkem.

Chvílemi tahle válka v deníku vypadá opravu jako ze Švejka, ale pak se dostanete k části ruského útoku a hanácký dialekt nedialekt jde z toho hrůza. Vidíte že tato válka žádná švejkovina nebyla a stačilo málo a doma vás už nikdy neviděli. Jaroslav Hradil Velkou válku přežil nosil uniformu císaře pána až do konce, a po válce vesele sedlačil v Dolanech u Olomouce. číst dál