Štítek sudety
autor: ing. Bedřich Hájek Krátce po osvobození Československa od německé okupace se začalo s obnovou a výstavbou národního hospodářství. Dvouletka v letech 1947-48 měla za úkol obnovit výrobu na předválečnou úroveň. První pětiletka 1949-1953 měla již zvýšit průmyslovou produkci proti… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Židovský hřbitov v Prudniku najdeme v ulici Kolejowa v těsné blízkosti vlakového nádraží. Původní židovský hřbitov se pravděpodobně nacházel na tzv. „Pískové hoře”, tedy v okolí dnešní ul. Podgórná. Edikt, který v roce 1559 vydal císař Ferdinand,… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Nádraží bylo postaveno v roce 1876 jako stanice Hornoslezské dráhy. Mělo rozsáhlé kolejiště, samostatný úsek pro nákladní dopravu, zpevněné cesty, vodárenskou věž a další stavby. Třetí nástupiště s nadchodem přes nástupiště vedoucí na něj už neexistuje. Zpočátku… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Město tkalců a ševců. Tak se před staletími nazýval Prudnik ve spojitosti s nejdůležitějšími řemesly, které byly doménou tehdejšího obyvatelstva. K rozvoji tkalcovství došlo v 19. a 20. století, zvláště díky rodině Fränklových a Pinkusových, majitelů jedné z… Pokračovat ve čtení →
Konec války byl tehdy v Pelhřimovech truchlivý a ještě truchlivější měl být nastávající léta. Nejhorlivější exponenti hitlerovského režimu uprchli asi včas před frontou, na což se dá usuzovat z toho, že v obci zbylo 248 osob, i ze skutečnosti, že stanice SNB ve Slezských Rudolticích, kam byly Pelhřimovy přiděleny, neprovedla v obci žádné zatčení /jinak probíhalo hromadné zatýkání členů NSDAP, SA, SS, a některých dalších formací/.
Autor: Zuzana Rozsívalová Historie vodárenských věží sahá do dob antického Říma. Další historie věžových vodojemů je přes 600 let stará. Za nejstarší takovou věž je považována Velká vodní věž (Grosse Wasserturm) v německém Augsburgu z roku 1416. Vodárenská věž nebo věžový vodojem je… Pokračovat ve čtení →
Za tehdejší nepokojné doby válek mezi markrabaty Ještem a Prokopem docházelo k četným majetkovým změnám, statky se zvětšovaly nebo zmenšovaly. Vidíme to i na pelhřimovském vlastnictví Zikmunda z Mírova. Dne 18.února 1404 po nástupu nového biskupa Lacka z Kravař, jemuž dle zvyklostí musel obnovit manský slib, přijal léno na 4. lány, krčmu, dvůr a ostatní.
Jedním z nich je město Raclawice, resp. jeho nádraží kousek od našich hranic. První železniční trať na současném polském území spojující Vratislav s Horním Slezskem se ještě před dokončením ukázala jako velmi výhodná investice, naplno se projevila po několika letech plného provozu propojením na Rakousko-Uherskou monarchii, Nysu, Prudnik, Głubczyce a Krnov či Opavu.
autor: Jirka Husák Když si myslíte, že vás už nemůže nic překvapit, třeba v takovém moravském městečku se sudetskou historií jako je Uničov, kde největší novinka byla poválečná výstavba strojíren UNEX, najtete na internetu článek o Františku Krňávkovi vynálezci. František… Pokračovat ve čtení →
S letištěm ve Šternberku je to skutečně problém. Není už moc pamětníků fotografií a informací už vůbec ne. Fungovalo velice krátce na přelomu 40 a 50 let. Byla to jen travnatá přistávací a vzletová plocha bez jakékoli infrastruktury, jen s… Pokračovat ve čtení →