RUDOLF HUB, 64 ROKŮ
+ 9.5.1945
Na sklonku II. světové války, počátkem května roku 1945, se na okraji Dětřichova objevily oddíly sovětských vojsk s úkolem prohledat okolní lesy. Nadlesní Rudolf Hub, bytem v hájovně stojící na okraji obce, v této době přebýval i nocoval v obci, kde bylo relativně bezpečněji. Navzdory hrozícímu nebezpečí posledních dnů II. sv. války se vypravil do své hájovny (č.p. 196), nedbaje varování spoluobčanů. číst dál
zdroj: https://www.pametnaroda.cz/
Editha Kokojanová, rodným příjmením Mayerová, se narodila 9. října 1921 v Olomouci. Odlišná národnost ani víra jejích rodičů se ale v rodině nijak neprojevovaly. Rodinu Mayerovu nešetřil ani nacistický, ani komunistický režim. Před Němci uprchli ze Sudet, otce zatklo gestapo a zemřel v Osvětimi, po válce se Editin bratr pokusil před komunisty utéci do Palestiny, ale místo toho skončil ve vězení a jeho nejbližší v hledáčku StB. číst dál
Jednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova atext +foto Vladimír Kraus
S osadou Zadní Jetřichovice je úzce spjatá existence starobylé obchodní komunikace či kupecké cesty, nazývané Česká nebo též Lužická cesta, ve svém posledním, pro nás zajímavém úseku označovaná jako Česká silnice. číst dál
autor: Roman Cílek
Štěstí potřebuje kdekdo. Občas i autor literatury faktu, který se rozhodne pustit se navzdory překážkám proti proudu času…
Skoro se tehdy před mnoha lety ony drobné předměty ztrácely v rozevřené lidské dlani. Zašedlá krabička od sirek: nálepka byla stržena a na její místo kdosi nalepil elipsovitou cedulku a popsal ji modrým inkoustem:
„K čj. 102/45 – vražda, Podhorn čp. 100,
3 prázdné dutinky a 3 projektily.“
Pojem dutinky se pro nábojnice již dávno nepoužívá, ale na názvu vlastně ani nezáleží. Podstatné byly ty tři pistolové kulky, dvě z nich si uchovaly svůj tvar, třetí byla zdeformovaná. Někdejší mariánskolázeňský kriminalista-technik Janza ji vzal do prstů a řekl: „Tahle zřejmě narazila na něco pevného, na žebro nebo na kost…“ číst dál
Jsou místa kde se dostanete náhodou, v tu správnou dobu, z toho správného směru a za toho správného počasí. Prostě místa, která vám utkví v paměti napořád. Možná si to maluji moc růžově a kdybych tam přijel o měsíc později viděl bych to všechno jinak. Ale Dolní žleb stojí za to navštívit.
Vesnička rozkládající se na břehu Labe, zasazená do malebného údolí při ústí potoka. Jak jinak pojmenovaného než Dolnožlebského. Obec dnes už připojená k městu Děčín,ale má dlouhou historii spojenou s řekou a pulzujícím životem až do roku 1945. číst dál
Bývalo zvykem a tradicí, že obyvatelé širokého okolí a města Uničova dvakrát v roce putovali do Hradečné (Markersdorf). Neexistoval První máj, aby se nevystoupilo na Bradlo. Tento skalní útvar je nejjižnějším výběžekem Nízkého Jeseníku. Na jeho plošině bylo tehdy pětiúhelníkové dřevěné zábradlí, které sloužilo současně jako rozhledna. Stalo se tradicí navštívit na Prvního máje toto shromaždiště starých Germánů. Byl ale ještě druhý termín. To byl církevní svátek: Patron obce svatý Vavřinec. Na jeho svátek v srpnu se scházela mládež k tanci v sále a na zahradní restauraci u nádraží patřící panu Kafkovi. Zde bylo také místo, kde babička jednou v roce zcela veřejně vypila máz piva. Do tohoto idylického světa zasáhla hrubě politika.text +foto Vladimír Kraus
jez na Suché Kamenici
Malebné údolí tohoto jména se táhne od Labe, kam Suchá Kamenice ústí asi 1 km před Hřenskem a asi po 4 km končí v obci Arnoltice. Zejména v jeho divoké dolní části najdeme vysoké skalní stěny a soutěska se tam zužuje na pár metrů. Skoro úplně na konci nad silnicí jsou v řečišti mohutné balvany, tzv. obří hrnce, které vytvářejí malé vodopády. Tedy pokud je voda, což jak název napovídá, vždy nebývá.
text +foto Vladimír Kraus
Janov (Jonsdorf) nad Hřenskem patří i dnes k větším obcím regionu.
Místopis zde r. 1929 uvádí 244 čísel popisných a 998 obyvatel, z toho 983 Němců.
Žili zde hlavně plavci a voraři.
Dnes je domů zhruba stejně (mnohé jsou ovšem nově vystavené chaty), počet trvale bydlících asi třetina. číst dál
text +foto Vladimír Kraus
Obec se středověkým založením leží na dohled od známých a hojně navštěvovaných soutěsek na Kamenici, může být i výchozí místo k jejich návštěvě.
Vydáme-li se severně od ní přes samotu Hájenky, sestoupíme rychle dnes bezejmenným dolem k Meznímu můstku mezi Tichou a Divokou soutěskou.
Růžová byla před válkou spíše městysem s naprostou většinou německého obyvatelstva (z 1272 trvale bydlících bylo 1250 Němců), počet domů se udává číst dál
