Alfred Friedrich „…teprve já jsem udělal etrichy.“

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

První letadlo s pasažérem přeletělo vrchol Sněžky 24. srpna 1913. V otevřeném kokpitu jednoplošníku Taube NV 3/Daimler – Mercedes 100 k seděl za kniplem šéfpilot berlínské společnosti Sport – Flieger, dálkový letec Alfred Friedrich a jako navigátor konstruktér letounu, trutnovský rodák Igo Etrich. Let s kursem Lubawka – Horní Staré Město – Lubawka přes krkonošské hřebeny byl zlatým hřebem okresní slavnosti v Horním Starém Městě, navštívené více než 8000 diváky. Podle zlých jazyků údajný autor velikášského výroku v nadpisu článku, vzdušný rekordman Alfred Friedrich, se narodil 18. 3. 1891 v Berlíně – Schönbergu. Již ve dvaceti letech složil v berlínské pilotní škole na Wrightově dvouplošníku letecké zkoušky a získal pilotní průkaz FAI pro Německo číslo 149 s datem vystavení 11. 1. 1912. Se speciálně vybaveným strojem NV 3, poprvé v Německu označeném imatrikulačními značkami D 2 na křídlech, absolvoval i svůj nejslavnější rekordní etapový „let pěti zeměmi“ – Německem, Belgií, Francií, Anglií a Nizozemím.

číst dál

Julius Arigi – mariánskolázeňský Ikarus

autor: Ing. Richard Švandrlík,  www.hamelika.cz

Historie Mariánských Lázní 20.století ponese navždy jedno nezvyklé jméno – Julius ARIGI (1895-1981). Objevil se na mariánskolázeňském nebi jako nečekaný a nezvaný posel a přistál na louce mezi Hamrnickým dvorem a prádelnou. Překvapoval město perfektivními lety od horizontu k horizontu. Stal se průkopníkem letecké dopravy v Mariánských Lázních. Založil první, pak druhé, navrhl třetí letiště, netradiční leteckou dopravou rozšířil počty hostů z domova i z ciziny, kteří později přilétali již pravidelně do Mariánských Lázní leteckými linkami. Zasloužil se o to, že se Mariánské Lázně staly ve dvacátých letech druhým největším centrem letecké dopravy v  Československu. Když se nestal ředitelem letiště ve Sklářích po různých pletichách, neodložil svou aktivitu a založil v roce 1931 dnešní půvabné lidové koupaliště LIDO. Šťastný osud letce, který se nikdy nezřítil! Vynořil se v dávnověku letectví, a přežil slávu i úpadek mariánskolázeňského letectví. Zemřel v roce 1981. číst dál

Prima eso Primavesi

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

Pro mé svobodské vrstevníky jsem byl vždy pouze ten přivand-rovalý„Bučák“, i když jsem na rozhraní katastrů města Svoboda nad Úpou a obce Mladé Buky bydlel jen několik málo roků. Kuličky jsem s nimi ale nehrál a do školy nechodil. A při pěstních potyčkách jsem chtě nechtě stával až do nástupu na vojnu na straně venkovanů. Díky nepatrnému článečku v armádním tisku (dnes už si nevzpomenu, zda to byla Obrana lidu nebo Křídla vlasti), který jsem jako voják číst dál

Tragický osud hajného Tatiče

autor: Vladimír Kraus

Mezi mnohé oběti poslední války můžeme také zařadit jugoslávského občana Rajka Tatiče, který našel svou smrt až po skončení války daleko od domova v malebné krajině Českého Švýcarska.
Bohužel o něm vím jen velmi málo konkrétních faktů, takže laskavý čtenář promine.

 

 

číst dál

Oslíci na Luži – kapitola z historie

autor: Jaroslav Beneš

 Luž je nejvyšší hora Lužických hor a nabízí krásné výhledy do Čech i Saska. Na jejím vrcholu stála od roku 1823 horská bouda. Tedy v roce 1823 bylo vybudováno jen jednoduché stavení, které během let mohutnělo až do podoby velkého horského hotelu s vyhlídkovou věží či kuželníkem.
Celý komplex budov bohužel vyhořel 8. ledna 1946 (uvádí se nepřesně i jiná data) a důvod nebyl nikdy objasněn. A jak to tak bývá, mezi lidmi na obou stranách hranice se o tom dodnes říkají různé zkazky.

číst dál

Příběh z Loděnice 1945

pietní místo dnes

autor: Karel Paták

Moje babička Erika, rozená Schwalb a můj děda Karel Paták.

Jejich příběh je v kostce příběhem XX. století na našem území, s důsledky jeho historie se dnes pereme každý den.
Babička se narodila v roce 1917, ve Vojkovicích nad Ohří, v plně německém osídleném území C&K monarchie, které po jejím rozpadu připadlo nově vzniklému státu, Československu.
Celá oblast “poohří“ byla stovky let zpět německá a československý stát tam alespoň posílal některé české úředníky jako poštmistry, policisty a třeba i “ajznbońáky“, což byl právě můj děda. Tam se zamiloval do babičky, /divíte se? :)/, vzal si ji a narodily se jim ještě ve Vojkovicích (Wickwitz am Eger) tři děti.

číst dál

Vzpomínky a návraty

 

Moje vzpomínky: Richard Giebel, Žitenice


Již léta před první světovou válkou existovala v Žitenicích místní organizace sociálně demokratické strany a sociálně demokratická organizace mládeže. Při slavnosti s tancem u příležitosti založení této organizace, která se konala v Krieschově hospodě ( POZN. Morgenstern – Jitřní hvězda – na návsi) v roce 1911, pronesl slavnostní projev Josef Simm. Všichni mládenci na sobě měli rudé vázanky. Obcí táhl průvod s hudbou. 

číst dál

Příběh jedné nástěnky ze Žitenic

autor:  Elena Lennerova-za
Za takovou věcí jako je vyšívaná nástěnka ze Žitenic ( Schüttenitz bei Leitmeritz) může být, až neuvěřitelný příběh z pohledu naší doby. Určitě jste už nějaké viděli nebo dokonce máte doma. Největší rozkvět prožívalo vyšívání těchto nástěnek v Sudetech ve 20.letech minulého století – až do doby po 2. světové válce. Nástěnky plnily velice praktický úkol – chránily zeď za umyvadlem nebo za pracovním stolem, byly z bílého plátna a daly se vyvářet. Motivy byly orientované na kuchyň a často se objevovaly verše, které zdůrazňovaly přednosti hospodyňky. Pro méně zručné nebo nadané se dokonce prodávaly předkreslené motivy – v galanteriích nebo na jarmarcích ( Jahrmarkt). Tato nástěnka se ke mně dostala zvláštním způsobem. 

číst dál

(Má) causa Konojedy

autor:Jiří Bartoloměj Sturz

KonojedyVíce jak dvacet let sleduji osud areálu bývalého zámku, kláštera, a především mohutného klášterního kostela v Konojedech poblíž Úštěka. Na začátku 18. st. zde stál kostelík, u něho fara či malé panské sídlo, v němž proslulý František Antonín Špork na čas ukryl před cenzory svou knihovnu z Kuksu. Šporkovy dědicové František Karel Swerts-Sporck a jeho žena Anna Kateřina (dcera Frant. Antonína) zde v polovině století vybudovali velkolepý areál zámku a kláštera Servitů s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, který v kraji překvapuje svou mohutností. V roce 1762 jej vysvětil litoměřický biskup a osvícenský vlastenec Emanuel Arnošt z Valdštejna. (Ze svého letního sídla na zámku ve Stvolínkách to měl kočárem asi 15 minut cesty). číst dál

Historie Hutova (Hutdorfel) a rodiny Latzelů

kaple 2019

Možná jste už navštívili nebo slyšeli o zaniklé a dneska už trochu záhadné obci Hutov u Jiříkova. Tady je stručná historie této obce vlastně podniku rodiny Latzelů, přímo od potomků zakladatele obce. Život tady nebyl asi žádné peříčko a aby jste si vydělali na obživu stálo vás to hodně potu a dřiny. Celé se to tady točilo kolem břidlice, která se používala jako stavebni materiál resp. tašky na střechu.  

 

zpracovala: Tina Wells
tmwellsgenealogy@gmail.com

Podle městské kroniky v Jiříkově (Girsig) – George Latzel zahájil těžbu břidlice v padesátých letech 19.  století za pomoci několika svých bratrů. číst dál