Vzpomínám na dědu Inocenta Solaře, který vyrazil z Bystřice hledat hospodu, kde by se dalo pracovat a žít.
Vzal to napřed přes Samotišky, kde byla hospoda poblíž dnešního kruháče.
Tam to asi neklaplo, a tak se dostal až nad Vésku k Dolní boudě. S majitelem p Čihalem se dohodl. Prodali nemovitost v Bystřici. Naložil rodiče s babičkou (jí bylo tenkrát 19let) na vůz a vydali se na cestu do Sudet. Babička do konce života vzpomínala na mlhu a kopec za Véskou. Jak v těchto kulisách prochladlá na korbě vozu uviděla poprvé své budoucí bydliště – na konci světa.
Prostory byly zanedbané. Nemovitost byla za války v českých rukou, ale všude se válely doklady o tom, že tady pobývalo Hitlerjugend. číst dál
