Židovská komunita v Úsově

 
znak úsovJednotlivé židovské rodiny se v Úsově začaly usazovat patrně již v průběhu 15. století. Založení jejich komunity je spojováno s rokem 1454. Na základě královského nařízení opouštěli Židé v tomto roce Olomouc, Uničov a ostatní moravská královská města a uchylovali se do menších panských měst, kde nalézali ochranu a přístřeší. Městečko Úsov bylo v té době správním sídlem velkého panství a původní židovská komunita byla tedy s největší pravděpodobností vytvořena uprchlíky z nedalekého Uničova a

 
hřbitov úsovOlomouce. První písemná zmínka o židovském osídlení Úsova pochází z roku 1564 a je uvedena v česky psaném urbáři „Registra Sprawny Panstwy Aussowskeho“. Členové židovské komunity se významným podílem účastnili na ekonomickém rozvoji, a proto postupně získávali uznání, práva a výhody. Tak například v roce 1571 císař Maxmilián II. povolil přeložení úsovských týdenních trhů ze soboty na středu, aby Židé mohli světit svůj sobotní den odpočinku – šabat. Židovská obec s rabínem a synagogou existovala ve městě již na počátku 17. století.
  Během třicetileté války (1618-1648) bylo město vypáleno a mnoho obyvatel přišlo o život. Po skončení války se židovská komunita začínala opět rozrůstat, neboť sem přicházeli vystěhovalci z Polska, Litvy a Ukrajiny, kteří prchali před pronásledováním vyvolaném Chmelnického povstáním (1648 – 1656). Původní, patrně dřevěná synagoga, zničená během války, byla nahrazena novou, zděnou synagogou v roce 1688. Židovská obec v Úsově byla řízena vlastní samosprávou v čele s rychtářem a spravována podle židovského práva.
  Další rozvoj úsovské židovské obce byl nepříznivě ovlivněn provokací, kterou ve zdejší synagoze vyvolal katolický kaplan Samuel Jelínek z Dubicka v roce 1721. Podle následného soudního rozhodnutí došlo k přísnému potrestání obviněných Židů a ke zbourání synagogy. Náklady s tím spojené si musela uhradit sama židovská obec. Rovněž byl vydán zákaz veřejných bohoslužeb. Teprve roku 1753 císařovna Marie Terezie povolila v Úsově zřízení tří modliteben. Na počátku dlouhé cesty k emancipaci Židů v našich zemích stály reformy císaře Josefa II. z let 1781 – 1788. Nástup svobodnějších podmínek dokládá i císařský dekret z roku 1783, povolující výstavbu nové synagogy v Úsově. O rok později zde byla zřízena také obecná židovská škola, ale až revoluční události roku 1848 zásadně odstranily oficiální diskriminaci a přinesly Židům rovnoprávnost i plná občanská práva včetně práva svobodně si zvolit místo bydliště.
  V roce 1850 žilo v Úsově 780 Židů, což představovalo více než 30% obyvatel města. V druhé polovině 19. století zde nastává postupný pokles jejich počtu, neboť rodiny i jednotlivci se stěhovali do větších měst za lepšími ekonomickými podmínkami. I přes tento pokles zdejší židovská náboženská obec byla zachována a v letech 1890-1896 dokonce spravovala rozsáhlou oblast zahrnující Uničovsko, Rýmařovsko, Zábřežsko a Šumpersko. Na přelomu 20. století v Úsově sídlilo už jen asi 100 židovských občanů a do roku 1930 jejich počet klesl na pouhých 20.hřbitov úsov
  Městečko Úsov se nacházelo na území Sudet, a proto bylo obsazeno německou armádou již v říjnu roku 1938. Neblaze proslulý pogrom vyvolaný v Německu, zvaný Křišťálová noc, bohužel nalezl odezvu i zde. Místní nacisté vtrhli 10. listopadu 1938 do židovské čtvrti, kde mimo jiné zdemolovali a vypálili zařízení synagogy. Tragické období německé okupace přežilo pouze několik úsovských občanů židovského původu, mezi nimi básník a prozaik – Vlastimil Artur Polák. Židovská obec v Úsově nebyla po válce obnovena.
 
Synagoga v Úsově
V roce 1948 synagogu zakoupila a následně adaptovala pro své bohoslužebné účely českobratrská církev evangelická. Roku 1993 získala budovu zpět Židovská obec Olomouc, která ji v roce 2002 předala Federaci židovských obcí v ČR. V roce 2008 byla dokončena rozsáhlá rekonstrukce celé stavby. Během renovace byly odkryty i pozoruhodné nástěnné liturgické nápisy z konce 18. století. V červnu 2008 byla dokončena muzejní expozice a synagoga byla zpřístupněna veřejnosti.synagoga usov
synagoga usov vnitřek
 
Židovský hřbitov v Úsově (nový)
Hřbitov byl založen a vybudován v letech 1643 – 1645 dosti neobvykle hned na kraji židovského ghetta. Roku 1820 byl ještě rozšířen o další, 25 m široký pozemek, kde se začalo pohřbívat od roku 1850. Tato část byla během druhé světové války zcela zdevastována, protože sloužila jako střelnice Hitlerjugend. U vstupu v západní části areálu stojí novorománská obřadní síň s německým a hebrejským nápisem na jejím průčelí.
Nejstarší dochované náhrobky pocházejí ze 17. století, nicméně většina z celkových 862 macev v areálu se datuje až z 18. a 19. století. Velký počet náhrobků má bohatou barokní a klasicistní ornamentální výzdobu. Obřady zde probíhaly až do 30. let 20. století, kdy místní židovská obec prakticky zanikla.
V letech 1991 – 1993 byl hřbitov rekonstruován, od té doby je v péči FŽO.
Židovský hřbitov v Úsově (zaniklý)
Současný hřbitov není jediným původním židovským pohřebištěm v Úsově. Ve městě údajně existoval starý hřbitov již v 15. století, nicméně byl nejspíše zdevastován Švédy během třicetileté války a později zanikl. Ze starého hřbitova pochází náhrobek rabína Don Zapataire de Avalos – Kalonymos Ha-Kohen z roku 1480, který byl na nový hřbitov převezen.hřbitov úsov
 
 
 
 
 
 
 
FOTO: Synagoga 1901, michalov.cz
Štítky , , , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.