Když jste byl sedlák na konci 19. století a chtělo se vám podnikat i přes zimu, byla jednou z možností jak možná zbohatnout otevřít si vlastní důl. Stačilo k tomu „málo“. Mít a vědět co chci těžit a samozřejmě mít… Pokračovat ve čtení →
Zde několika zvědavým klukům, z domů v areálu „starého cukrovaru“, s nimiž se skamarádili (patřil k nim i autor citovaného článku, tehdy mu nebylo ani 13 let), si vyprávěli hlavně o letadlech používaných ve válce, ale také o poměrech v zajateckém táboře. Nestěžovali si. Vařila jim česká kuchařka, ve volném čase měli možnost sportovat (hráli fotbal, uspořádali turnaj v boxu). Chlapcům ukázali i fotografie. Hovořili s nimi německy, neboť němčině se naučili v zajetí a také hoši měli za protektorátu od první třídy šest hodin němčiny týdně…
autor: ing. Bedřich Hájek Krátce po osvobození Československa od německé okupace se začalo s obnovou a výstavbou národního hospodářství. Dvouletka v letech 1947-48 měla za úkol obnovit výrobu na předválečnou úroveň. První pětiletka 1949-1953 měla již zvýšit průmyslovou produkci proti… Pokračovat ve čtení →
Je už veřejně známo, že jednu z mála věcí na kterou můžeme být za zdejší komunistický režim hrdí, je podpora státu Izrael v jeho úplných začátcích. Byla za tím samozřejmě politika, ne dobré srdce. Když pak zjistili, že Izrael směřuje… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Židovský hřbitov v Prudniku najdeme v ulici Kolejowa v těsné blízkosti vlakového nádraží. Původní židovský hřbitov se pravděpodobně nacházel na tzv. „Pískové hoře”, tedy v okolí dnešní ul. Podgórná. Edikt, který v roce 1559 vydal císař Ferdinand,… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Nádraží bylo postaveno v roce 1876 jako stanice Hornoslezské dráhy. Mělo rozsáhlé kolejiště, samostatný úsek pro nákladní dopravu, zpevněné cesty, vodárenskou věž a další stavby. Třetí nástupiště s nadchodem přes nástupiště vedoucí na něj už neexistuje. Zpočátku… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Město tkalců a ševců. Tak se před staletími nazýval Prudnik ve spojitosti s nejdůležitějšími řemesly, které byly doménou tehdejšího obyvatelstva. K rozvoji tkalcovství došlo v 19. a 20. století, zvláště díky rodině Fränklových a Pinkusových, majitelů jedné z… Pokračovat ve čtení →
Autor: Zuzana Rozsívalová Česko-polská státní hranice kopíruje českou část bývalé československo-polské státní hranice, o kterou se v minulosti vedly spory, které v české části vyústily v roce 1919 v krátké vojenské střetnutí a v roce 1938 ve vojenskou hrozbou vynucené odstoupení části československého… Pokračovat ve čtení →
© 2024 Michalov.cz — Běží na WordPress
Šablonu vytvořil Anders Noren — Nahoru ↑