autor: Jindřich Jung
Albín Nasswetter pocházel z Dolan u Olomouce, ale narodil se v Praze. Dne 21. srpna 1919 v Praze, syn oblíbeného dolanského obvodního lékaře MUDr. Albína Nasswettera.
Studoval medicínu, aby šel ve stopách svého otce, ale okupace ČSR ho přiměla ke odchodu do zahraničí, jako u většiny letců. Byl členem hanáckého aeroklubu Olomouc (HAO). Zde působil jako nadšený propagátor bezmotorového létání. Stal se majitelem větroně EL-KA-II.
A mnozí místní si pamatují jeho přistání s letounem Zlín na poli poblíž Dolan u Olomouce.
EL-KA-II
Tento větroň začal stavět v roce 1937 Ladislav Koutný, zaměstnanec dílen MLL Olomouc, ale bohužel ho nekončil, jednak pro finanční náročnost, ale hlavně protože v polovině roku 1938 odcházel z Olomouce. Nedokončený letoun koupil olomoucký sportovní pilot a plachtař Albín Nasswetter, který stavbu dokončil. Větroň pak zkoušel na olomouckém letišti, ale při jednom startu s ním havaroval. Poškozený větroň pak zmizel ve víru tehdejších politických událostí. Větroň byl provedením samonosný středokřídlý jednoplošník s eliptickým trupem. S rozpětím 15m, délky 6,35m a hmotnosti prázdného letadla 190 kg a letové 260kg.
převzato z knihy Ladislava Vejvody: BEZMOTOROVÁ LETADLA V ČESKOSLOVENSKU 1918-1939.
V domě pana Sedláčka, se setkávali českoslovenští letci. V roce 1939, když Němci rozpustili naši armádu tak oni se scházeli a kuli pikle, jak utéct za hranice. Podle pana Kamaráda se scházeli u velkého stolu nedaleko kachlových kamen v kuchyni. Jeden se jmenoval Jaroslav Slepica, toho jsem znal protože chodil s dcerou pana starosty a bývalý pilot. „… a najednou se jich tam začalo scházet více Josef Bryks z Lašťan (o jeho první ženě se můžete dočíst zde), Josef Čapka z Olomouce a pak ještě Albín Nachtrichter z Dolan“ Popisoval Václav Kamarád ve svých pamětech. Nejspíš se ale spletl. Jde o Albína Nasswettera z Dolan.
Převzato z knihy Na útěku Josef Bryks
Prošel hranice do Polska a lodí odplul do Francie. Není mi známo, zda-li se přeškoloval na francouzskou techniku. A vzhledem k jeho věku si myslím, že se bojů nad Francií ještě nezúčastnil. Po pádu Francie se dostal lodí do Anglie. Brzy na to byl zařazen na školení na anglická letadla. Dostal osobní číslo RAF 787680. Skamarádil se letcem Františkem Marešem, který o něm píše v knize Úkol splněn.
Po přeškolení na Hurricany je 22.4.1941, v hodnosti Sgt., zařazen ke 1. peruti RAF. S perutí absolvoval pár bojových letů. 16.6.1941, toho dne odstartovalo 12 Hurricanů od 1. peruti, z nichž devět pilotovali Češi. Letěli jako doprovod záchranného námořního Lysanderu od ASR (námořní záchranná služba), který pátral po pilotech sestřelených v předešlé akci Circus 13, téhož dne. Byli ze shora krytí ještě Spitfiry ze 91. peruti. Uprostřed Doverské úžiny kolem 17:50 narazili na německý hydroplán Heinkel He 59 (výrobní číslo – W.Nr. 1976) který taktéž pátral po sestřelených pilotech.
Měl silný doprovod v podobě Messerschmittů Bf 109 E-7 ze I./JG 26 a Bf 109 F-2 od 8./JG 26 Schlageter. Tato stíhací eskadra JG 26 Schlageter, společně s JG 2 Richthofen, patřila k nejobávanějším jednotkám Luftwaffe u kanálu La Manche.
Strhla se mela při které část 1. peruti odlákala stíhací doprovod a zbytek zaútočil na německý hydroplán. Proběhl boj dlouhý 20 minut, při kterém Češi připsali společný podíl na sestřeleníněmeckého hydroplánu, který se zřítil v plamenech do vod Lamanšského průlivu a z jeho posádky Ofw. Ericha Bohrenfelda, ze 3./Seenotgruppe, sestřelení nikdo nepřežil. Němci ztratili dva starší Bf 109 E-7. Z prvního německý pilot úspešně vyskočil s padákem a dopadl do vod Lamanšského průlivu a nezraněného ho vytáhli Němci. Druhý těžce poškozený doletěl na základnu Audembert, kde havaroval s poškozením na 60%, letoun byl na odpis a jeho pilot vyvázl nezraněn. RAF ztratila Hurricane a Spitfire, jenž je nárokovali dva piloti ze 2./JG 26. Konkrétně velitel 2./JG 26, Oblt. Martin Rysavy a jeho dvojka Fw. Ernst Jäckel. Dnes je těžké určit, kdo koho sestřelil, neboť Hurricana zaměnili za Spitfire. Pilot Spitfiru ze 91. peruti, P/O D.H. Cage padl. A pilotem Hurricanu byl Sgt. Albín Nasswetter, který s těžkými popáleninami vyskočil z Hurricanu Mk.IIB, výrobního čísla Z3460 a kódového značení JX-. A přes zranění se úspěšně nasoukal do dinghy (nafukovací člun).
| Jeho spolubojovník a kamarád Sgt. Josef Novotný, který nastoupil ve stejný den ke 1. peruti jakoAlbín, vzpomínal:Létali jsme do kruhu… a mezi nás se právě zapasovali Němci. Já jsem točil mašinu, nalétl na jeden Messerschmitt, za sebou jsem měl jinou nepřátelskou stíhačku a ta to do mne prala, ale za mnou byl také Albín a ten zas řezal Němce – tak jsme byli za sebou čtyři. A Albín to dostal… šel dolů k vodě padákem, tam přistál. A pak jsem ho spatřil, jak se mu nafoukla dinghy a viděl jsem, jak na mne zvedl ruku. Říkal jsem si, Albín je dobrej. Navedl jsem na něj rychlý člun ASR, vytáhli ho a pak jsem člunještě kryl. Jenomže on hořel a měl těžké popáleniny. V noci zemřel, ani jsem ho už neviděl. Konec… |
Sgt. Albín Nasswetter podlehl těžkým zraněním, popáleninami v nemocnici v Doveru v noci na 17.6.1941. Byl pohřben 21.6. 1941 na hřbitově St. Luke ve Whyteleafe, Surrey, H-31, kde odpočívá dodnes.
Jeho jméno je uvedeno na pomníku padlých letců – členů Hanáckého Aeroklubu na olomouckém hřbitově a na pomníku obětí 2. světové války v Dolanech u Olomouce.
Další pomníky s jeho jménem:
památník – Hrabyně, okres Opava
pomník – Praha 6, okres Praha 6
Po roce 1990 byl povýšen na plukovníka in memoriam.
odkaz: nekropole.info
Zajímavosti:
Josef Novotný později létal u 312. čs. peruti RAF. Bojově u ní létal s přestávkami až do 19.2.1945.
Válku ukončil v hodnosti F/O. Zemřel 10.3.1979. Po roce 1990 byl povýšen na plukovníka inmemoriam.
Oblt. Martin Rysavy, velitel 2./JG 26 byl příslušníkem JG 26 ještě z předválečné doby. Zahynul 2.7.1941 na Bf 109 E-7 (W.Nr. 3213), při návratu z ochrany jednoho lodního konvoje. Když ho omylem zasáhl vlastní německý flak ráže 88 mm a zřítil se východně od Calais. Během 177 bojových letů sestřelil osm letounů.
Fw. Ernst Jäckel dne 18.7.1941 jako vůbec první pilot Luftwaffe sestřelil první čtyřmotorový bombardér, jímž byl Stirling. Což za to obdržel 500 říšských marek a čestný pohár Luftwaffe.
U JG 26 docílil celkem osmi sestřelů, než byl přeložen ke JG 51 Mölders. Zajímavé je, že nikdo nepostřehl, dokonce ani uznávaní profesionální historici, že byl přeložen začátkem roku 1943, ke 11./JG 51 do Ruska, kde jsem na to úplnou náhodou narazil, při zpracování seznamu příslušníků JG 51. Zda-li tam byl poslán za nekázeň, nebo na vlastní žádost, to se už asi nikdy nezjistí.
U této jednotky 27.1.1943 dosáhl posledního devátého sestřelu, když zdolal sovětský Pe-2, ale poté padl ve vzdušném boji, 6 km JV od základny Izocha (oblast Pskov, Rusko).
zdroj: Křídla hrdého Albionu 1941 – Jiří Rajlich
foto: Expozice letiště Olomouc
Napsat komentář