autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/
První letadlo s pasažérem přeletělo vrchol Sněžky 24. srpna 1913. V otevřeném kokpitu jednoplošníku Taube NV 3/Daimler – Mercedes 100 k seděl za kniplem šéfpilot berlínské společnosti Sport – Flieger, dálkový letec Alfred Friedrich a jako navigátor konstruktér letounu, trutnovský rodák Igo Etrich. Let s kursem Lubawka – Horní Staré Město – Lubawka přes krkonošské hřebeny byl zlatým hřebem okresní slavnosti v Horním Starém Městě, navštívené více než 8000 diváky.
Podle zlých jazyků údajný autor velikášského výroku v nadpisu článku, vzdušný rekordman Alfred Friedrich, se narodil 18. 3. 1891 v Berlíně – Schönbergu. Již ve dvaceti letech složil v berlínské pilotní škole na Wrightově dvouplošníku letecké zkoušky a získal pilotní průkaz FAI pro Německo číslo 149 s datem vystavení 11. 1. 1912. Se speciálně vybaveným strojem NV 3, poprvé v Německu označeném imatrikulačními značkami D 2 na křídlech, absolvoval i svůj nejslavnější rekordní etapový „let pěti zeměmi“ – Německem, Belgií, Francií, Anglií a Nizozemím.
V jeho průběhu překonala dvoučlenná německá posádka (navigátora dělal zkušený balonový letec Dr. Hermann Elias) poprvé vytouženou trasu Berlín – Paříž, byť s několika mezipřistáními. Z Berlína – Johannisthalu odstartovali za rozednění 5. září 1913 a na pařížském letišti přistáli 7. září v 17,20. Po Friedrichově exhibičním přeletu nad Paříží zaujal místo pozorovatele Igo Etrich. V sobotu 13. září vzlétli ke zdolání kanálu La Manche směr Londýn. Byl to první let z Francie do Spojeného království, povolený britskými úřady podle nově platného leteckého zákona. Zpáteční cestu do Calais nastoupili 17. září, aby se po dalších několika mezipřistáních, spojených s propagací letadel systému Etrich a 2500 celkově nalétaných kilometrech, snesli na domovskou letištní plochu v Johannisthalu 20. září v 16,15 hod.
Dle dobových svědectví s letounem zcela počmáraným nejen podpisy nadšených francouzských a anglických kolegů letců, ale i hláškami lidí z přihlížejících davů. Úspěšný pilot byl vzápětí dekorován vysokým státním vyzna-menáním, Záslužným křížem ve stříbře a ještě k 50. výročí této události obdržel Médaille de l´Aéronautique od francouzského ministerstva dopravy.
Z jeho propagační návštěvy v Bulharsku se zachovali fotografie. Byly zveřejněny 29. června 1914 v místním časopise „Vím všechno“. Je mezi nimi i jeden z prvních leteckých snímků hlavního města, umožněný rychlým rozvojem letectví v té době. O necelé 4 roky dříve, nad Sofií, provedl ruský pilot Boris Maslenikov první let v Bulharsku. Existují zprávy, že během tohoto letu byly pořízeny také letecké snímky Sofie, ale ty zůstávají neznámé.
Celý týden obdivovali občané Sofie úžasně odvážné lety německého pilota Alfreda Friedricha, který přijel do hlavního města s jednoplošníkem Rumpler-Taube. Cílem těchto letů bylo zdůraznit našim vojenským pilotům všechny výhody a velkou odolnost německého typu letadel. Rovněž byla prováděna vojenská cvičení – hledání obsazených pozic a baterií schovávajících se nebo pohybujících se v blízkosti Sofie, zpravodajské služby, kterou dělostřelečtí důstojníci letící v jednoplošníku úspěšně prováděli.
„Jednoplošník Rumpler-Taube má nespočetné výhody. Zdálky má nádherně krásný výhled a vypadá jako skutečný orel, kterému opravdu konkuruje. Průměrná rychlost, kterou se letadlo pohybuje, je přibližně 120 kilometrů za hodinu.“
„Pilot byl tak laskavý, že letěl s naším fotografem. Statečný letec také absolvoval první dálkovou cestu v Bulharsku letadlem, stejně jako u jednoho cestujícího, vojenského pilota poručíka Popa Krasteva, odletěl ze Sofie do Ruska.“
zdroj: https://stara-sofia.blogspot.com/
Alfred Friedrich se stal vedoucím letecké školy Doberitz, kde trénovali Oswald Boelcke a Manfred von Richthofen.
Alfred Friedrich, který díky svému instruktorskému působení u vojenského letectva v Bulharsku za I. světové války, připojil ke své brilantní němčině, francouzštině a angličtině i bulharštinu.
S replikou téhož stroje, vyrobenou ve Friedrichově letecké dílně Alte Adler ve Strausbergu, exceloval nestárnoucí Friedrich při leteckém dnu na OH v Berlíně 1936.
Zemřel 13. 10. 1968 v Bad Kissingenu.
Ze stínu nejznámějšího Etrichova pilota Karla Illnera tak vystupuje další postava, která se mihla bohatou historií Krkonoš.
In: Krkonoše – Jizerské hory 2008/10
Napsat komentář