se narodil 1. 3. 1892 ve Šternberku do rodiny řezbáře (sochaře) Aloise pocházejícího z Markt Rosswald (dnešní Slezské Rudoltice) a matky Anny rozené Böhmové z Bladovic (dnešní Mladějovice), jako prostřední ze tří bratrů. Vystudoval 5 tříd německé obecné, 3 třídy měšťanské školy, v civilu pracoval jako řidič (chauffeur).
Ovládal němčinu a češtinu v odb. literatuře je uváděn jako český Němec, ale podle záznamů se rodina i za první republiky hlásila k německé národnosti.
Narukoval 1913, kmenový útvar pěší pluk 54, u letectva nejprve u Flik (skupiny/ perutě) 15 jako člen pozemního personálu, pak pilotní výcvik a služba u Flik 28.
Rakouské letectvo bojovalo na dvou frontách a to na východní /ruské/ a jižní /italské/ frontě. Na této frontě se odehrávali vůbec asi nejtvrdší letecké souboje a to nejen proti italským pilotům, ale posléze i proti esům britského kontingentu RAF létajícím na obávaných a vynikajících Camelech.
Na této frontě byl nasazen i Alphons Korsitzky, prvních sestřelů dosáhl na letounu Brandenburg D.I (letoun od Flik 23) dne 14. 8. 1917 mu byly přiznány dva italské jednomístné stíhací Nieuporty. Souboj se stal v prostoru Fajti Hrib a Villa Vicentina (již. od Görzu).
Posledního sestřelu dosáhl v prostoru na Rubií -tehdy nepřátelském území, sestřelil ital. stíhací SPAD a v následném souboji s druhým letounem stejného typu byl jeho vlastní stroj vážně poškozen a lehce zraněný Feldw. Korsitzky s ním havaroval při nouzovém přistání v nerovném terénu za vlastními liniemi poblíž m. Nabresina.
Zmiňovaný britský sbor se neblaze zapsal i do života Feldw. Korsitzkého.
Kdy 2.2.1918 na úpatí kóty 182 poblíž Belvedere na západním břehu řeky Brenty asi 10 km severozápadně od Vicenzy nalezl v troskách letounu Phönix D.1 při svém 17. bojovém letu smrt i Korsitzky a stal se tak 11. obětí největší hvězdy britského kontingentu RAF a de facto i nejnebezpečnějšího protivníka rakousko uherských letců Kanaďana Williama George Barkera. Je mu oficiálně přisuzováno celkem 50 dosažených vítězství, z nichž naprostou většinu dosáhl na italské frontě a to v rozmezí pouhých deseti měsíců.
Když už si myslíte, že nic nového nenajdete. Objeví se vám ve schránce mail od neznámého odesílatele s trochu divným jménem Anke Ruge. Zde zapůsobila síla internetu a "nahozená udička" na servru Myheritage.
Odesílatel je potomek bratra Alphonse Romana a rodiny později odsunuté do Německa. A z jeho archivu jsou i dosud dva neznámé snímky ze života pilota. Podle informací p. Rugeho měl tři bratry (Rene, ne Rene Theodor; Arthur a Romanus), a v rodině se traduje, že všichni byli letci v první světové válce.
Romanus Korsitzky (27. července 1897) byl sestřelen v údolí Pádu a přežil, jinak bych neexistoval (narodil jsem se v roce 1956).- bylo napsáno v emailu.
Alphons Korsitzky nebyl letecké eso (to se nárokovalo až při 5 uznaných sestřelech), ale v této době kdy neznaly věci jako je padák a ve vzduchu je drželo jen plátno a trochu dřeva, kdy životnost pilota byla jen pár měsíců, nelze jen smeknout před odvahou nejen našeho rodáka ale i ostatních mezi kterými bylo hodně ať už přímo Čechů, nebo pilotů kteří se narodili na území dnešní České republiky spousta z nich se stala po válce známými postavami zakládajícími československé letectvo.
A trochu místopisu na závěr rodina Korsitzky bydlela na nejméně třech adresách a to v ulici Cirkusová č. 1 (dnešní Bojovníků za svobodu), další se nepodařilo rozluštit a poslední adresa je Hvězdné údolí č. 17, na které dneska nenaleznete žádný dům a jen malý domek souseda napovídá, že byl kdysi přilepen na dům Korsitzkých.
V článku byly použity informace a citace se svolením Jiřího RAJLICHA: Britští stíhači mezi Adiží a Piavou. Epizody ze soumraku rakousko-uherského letectva. 1. část. Hobby Historie č. 29/2015, s. 4-21, 2. část. Hobby Historie č. 30/2015, s. 54-70,
foto zdroj Jiří Rajlich
Napsat komentář