autor: Zuzana Rozsívalová

Vstup do dolu najdeme v jehličnatém lese, je tvořen otevřenou velkou jámou hlubokou 10 metrů. Důl má celkem tři patra a celkovou hloubku 60 metrů. Délka podzemních prostor je cca 1,5 km, podzemní prostory tvoří chodby a komory dosahující výšky až 20 metrů, šíře 15 m a délky 80 m. Většina prostor je vyplněna kamennou zakládkou se spoustou spár vhodných k zimování netopýrů. Ve spodních patrech se sbírá podzemní voda odtékající ven v zavaleném ústí štoly.

Podzemní lom patřil v minulosti majitelům usedlosti Svatoňovice č. 41, rodině Goldových. Kolem r. 1930 lom zaměstnával 12 pracovníků z obce Svatoňovice. Pozemky, na kterých se lom nachází, získal už v polovině 19. století Alois Gold a v majetku rodiny zůstaly až do roku 1945.Podle rozsahu hlubinného díla lze předpokládat, že v období vrcholné těžby mohlo být v lomu zaměstnáno až 30 pracovníků.Po válce koncem roku 1947 obnovilo těžbu v Goldově podzemním lomu družstvo Krytina. Dobývalo se v komoře, kde před odsunem skončili s těžbou Němci.

Otvory pro trhaviny se vrtaly ručně, větší bloky se rozdělovaly klíny a palicí, materiál se třídil přímo na komoře. Odpad se odvážel šikmým výtahem úpadnicí na odval nebo se jím zakládala vytěžená část komory. Břidlice se vyvážela štolou na haldu, kde stála kancelář, dílny a kolny štípárny, ve kterých se vyráběla krytina. V závodě pracovalo 13 dělníků včetně pracovníků na povrchu. Těžba byla ukončena po roce 1949.Podzemní břidlicový lom je jedinečnou ukázkou technických řešení zakládek při komorovém dobývání.V sedmdesátých letech 20. století bylo zjištěnože v dole zimuje několik stovek netopýrů.

halda

Speleologové z Bohumína pod vedením Josefa Wagnera v září roku 1978 zjistili, že důl byl určen k zavezení sutí z bouraných objektů ve městě Vítkově. Začal boj s časem a rychlé intervence na Okresním národním výboru v Opavě a Krajském výboru v Ostravě. Kromě argumentace o ochraně zimovišť netopýrů pomohl také tehdejší speleologický klub SSM. Za důležité lze považovat, že zasypávání bylo zastaveno a začalo řízení k vyhlášení této lokality jako Chráněného přírodního výtvoru, nazvaného ,,Černý důl“.

Černý důl je dnes evropsky významnou lokalitou – zimovištěm netopýrů s počty kolísajícími mezi 100 – 400 kusů. Je také dosud neregistrovanou technickou památkou – historickým dokladem způsobu dobývání břidlice v Nízkém Jeseníku. Jeho interiér patří mezi nejzajímavější doly v ČR.

černý důl