Občas se dostanu k materiálům o kterých jsem vůbec nevěděl že existují resp. ho zase tak moc nezajímají a proto je nehledal. Dostalo se mi do rukou soukromé fotoalbum pana Matzenauera z Olomouce. Zdědil to po svém otci Miroslavu Matzenauerovi, nar.17.12.1910 v Olomouci album, kde jsou naši vojáci na nějakém „výletě“, cvičení v tehdejší „Jugoslávii“.
Po zaslání dotazu na Vojenský historický ústav Praha, přišla zajímavá odpověď :
Po prozkoumání náhledu z fotoalba, které obsahují snímky z pobytu příslušníků čs. armády v Jugoslávii. Uvádíte, že snímky mají vztah k Olomouci. Na základě této skutečnosti lze konstatovat, že jde s největší pravděpodobností o příslušníky dělostřeleckého pluku proti letadlům 152, který byl v období mezi dvěma světovými válkami posádkou právě v Olomouci. Děla na snímcích lze identifikovat jako 8,35cm kanony proti letadlům vz. 22.
Protiletadlový kanón vz. 22. Po první světové válce čs. armáda naléhavě potřebovala protiletadlové dělostřelectvo. Plzeňská Škodovka tedy vyvinula nejprve protiletadlový kanón 8 cm vz. 18/19, který však armádě nevyhovoval. U následujícího 8,35 cm kanónu vz. 22 byla situace zcela opačná – tento moderní protiletadlový kanón měl úspěch doma, zato do ciziny (Jugoslávie a Pobaltí) bylo vyvezeno jen několik kusů.
Kanón byl připevněn na podvozku, z něhož byla vedena palba, a byl přepravován pomocí dělostřeleckého tahače – měl sloužit i k obraně vojsk v poli. Hmotnost kanónu i s podvozkem činila 8800 kg, délka hlavně 4,6 m, kanón mohl střílet granáty o váze 10 kg úsťovou rychlostí 800 m/s na cíle letící ve výšce přes 11 000 m.
Celkem bylo do počátku třicátých let vyrobeno okolo 150 těchto kanónů, z nichž 144 převzala čs. armáda. Po zániku Československa zůstalo přes dvacet kanónů na Slovensku, zbytek zabavily německé ozbrojené síly, které je využívaly během druhé světové války. zdroj: VHÚ Praha
pozn. Zajímalo by mě jak to vezli do Boky Kotorské. Pokud se jim to vlezlo na vagón místní úzkokolejky tak asi v pohodě, ale pokud to museli zapřáhnout za tahač, to musel být úkol, kanón vážil s podvozkem 8,8 tuny.
Na fotografiích je zachycen též arm.gen. Jan Syrový, tehdy generální inspektor branné moci. Časově je možné vznik těchto fotografií situovat do doby kolem poloviny 30. let. Pořízeny byly v lokalitě Kotor na jadranském pobřeží Jugoslávie, kde byla pro potřeby ostrých střeleb čs. protiletadlového dělostřelectva vyhrazena střelnice. Terče byly vlečeny letouny čs. vojenského letectva z tamního čs. detachementu, (terče jim tam tahaly čs. letouny Aero A-29 a Letov Š-328v). Zmíněné exteritoriální zařízení fungovalo na základě mezispojenecké spolupráce Československa a Jugoslávie do roku 1936.
Přemýšlel jsem jestli má smysl dávat takové speciality na můj web, ale po krátkém uvažování jest-li to vůbec bude někoho zajímat jsem to publikoval. Zde můžete stáhnout celé album pro vlastní potřebu.
Stát se může cokoliv, hodně zajímavějších věcí bylo vyhozeno či ztraceno. A každé připomenutí událostí které odnesl čas se dneska „cení“.
Z pohledu těch po kterých stříleli, tedy československých pilotech létajících na hydroplánech povětšinu času AERO A-29 si můžete přečíst zde.
Internet je plný První a Druhé války i legionáře tam najdete, ale první republika je tak trochu odsunuta do pozadí.
Napsat komentář