Ukázka z knihy Deník partyzána. Z deníku Vincence Vymazala, člena partyzánského oddílu Olga v Chřibech v roce 1945.
autor Karel Zámečníček, Poznání 2018.
Válečný příběh mladého chlapce původem z Roštína, vesnice v podhůří Chřibů, který se po útěku z vlaku, kterým měl jet na pracovního nasazení v Říši dva a půl roku skrýval a poslední dva měsíce války prožil jako řádný člen partyzánského oddílu Olga.
Tento oddíl působil v Chřibech asi pět měsíců, od prosince 1944 až do konce války. Jejich nejvýznamnější akcí bylo zajetí německého generálmajora Ditricha von Müllera.
Kniha vznikla na základě osobního deníku, ve kterém si Vincenc Vymazal (1923-1994) zaznamenával své zkušenosti z válečných let.
- dubna.
K ránu jsme došli na hájenku k Pospíšilům, odkud byl dobrý výhled na silnici z Cetechovic do Střílek. Vyspali jsme tam na půdě, a vůbec kde se dalo. Jídla tam moc nebylo a tak jsme tam zůstali jenom do večera. Stráž jsme měli na půdě nad chlívem. Dobře se tam strážilo v leže, v teple na seně.
Večer jsem vyrazili, sešli jsme z hor a už za tmy hluboké tmy jsme dorazili k Hoštickému zámečku. Celý jsme ho obklíčili, přetrhali telefonní dráty a teprve pak jsme zabouchali na vrata. Čekali jsme skoro hodinu, než přišli otevřít a my jsme si tam vynutili nocleh.
- dubna.
Z tvrdého spánku nás vytrhl povel “do zbraně!”. Před zámkem stál generál von Muller velitel 16. pancéřové divize, proslavený obléháním Leningradu.
Vpustili jsme ho i s doprovodem dovnitř a tam jsme je všechny odzbrojili. Kromě generála jsme jeho doprovad ve sklepě postříleli. Jediný generál zůstal naživu. Jeho pistoli jsem dostal od našeho velitele na památku.
Pak jsme vyslechli pana hraběte, jeho paní a taky jejich dceru. Byla krásná, tělo měla jako vytesané, ale jak byla krásná, tak měla špatnou pověst a samé milostné pletky s Němci. Všichni dostali výprask a život jim zachránila jen výpověď služebnictva, které si na ně nestěžovalo. Odpoledne přijel na zámek pan okresní hejtman Koblischek. Také toho jsme zajali a odzbrojili.
Odpoledne mě vyslali v šatech pana hraběte za spojkou Jardou do Roštína. Bylo mi všelijak. Bál jsem se jestli, až se budu vracet, nebude zámek obklíčený vojskem. Ráno tam totiž přišel listonoš a uviděl jednoho z nás. Pak samozřejmě neměl nic pilnějšího, než to vykládat v Litenčicích, kde byla ubytovaná jednotka SS.
Svůj úkol spojky jsem splnil šťastně a bez úrazu jsem se dostal do Roštína i zpět.
Auto generála i s vysílačkou jsme rozmlátili a navečer jsme se s tučnou kořistí a se zajatým generálem a okresním hejtmanem vydali na další přesun. Šli jsme přes Stráně na Prachař. Tam jsme si odpočinuli, napili se vody a vydali se dolů, přes hlavní silnici do Divok.
Častější případy výskytu partyzánů vedly k početnímu zesílení opěrného bodu v Litenčicích, kam byl 15. února 1945 velitelem komanda ZbV 43. vyslán SS-Oberscharführer Eugen Seitz s devíti muži. Jejich počet pak postupně stoupl až na šestnáct.
(V.Černý: Protipartizánské operace na Moravě v letech 1944-1945, Disertační práce, FF MU, Brno 2006)
Majitel zámku hrabě Dubský měl dostat partyzánskou výstrahu kvůli své spolupráci s Němci. Partyzánům hrozilo při akci na zámku velké nebezpečí, protože byl vzdálen necelé dva kilometry od Litenčic, kde byla posádka německého stíhacího oddílu. Jeden z partyzánů nejprve přerušil telefonní vedení ze zámku a poté ostatní vnikli za pomoci služebnictva dovnitř. Po zajetí a výslechu hraběte a jeho manželky se partyzáni najedli ze zámeckých zásob, postavili hlídky a ulehli. Později je vzbudila jedna z hlídek, která zahlédla vojenské osobní auto, které odbočilo z kolony a směřovalo k zámku. Partyzánům se podařilo lstí zaskočeného generála Dietricha von Mullera, velitele 16.tankové divize i s doprovodem zajmout.
(Ukázka z knihy publikována se svolením nakladatelství Poznání a autora knihy)
Knihu zakoupíte v knihkupectví Kosmas v Olomouci, kde se můžete setkat i s autorem.
Nebo on-line zde.
Napsat komentář