autor: Karel Šiška

Když jedete z Olomouce Mariánským údolím,tak taková ta pravá „sudeťácká divočna“ jakoby začínala až za zdejším domovem důchodců u železničního mostu přes řeku. Místo má ale daleko starší historii. A jak se dá předpokládat voda z „Bystřičky“ byla v minulosti důležitým zdrojem energie pro velké množství mlýnů a pil postavených po celém jejím toku.

Jeden takový – Klossův mlýn stál i na začátku Hrubé Vody. Voda tady roztáčela mlýnská kola a poháněla pilu na dřevo (katr) ještě za první republiky; tehdejší majitel Albert Kloss byl zároveň starostou Hrubé Vody. Po válce a odsunu zdejšího převážně německého obyvatelstva využíván jako starobinec. Později přestavěn na domov důchodců a v této podobě ho známe i dnes.

A protože každý správný mlýn a vodní pila musí mít také vodní náhon, z mapky z roku 1834 si můžeme udělat představu, kudy vedl ten ke Klossovu mlýnu.

Později došlo ke změně trasy náhonu, a to v souvislosti s výstavbou železniční tratě, kdy násyp i náhon byly v takové úrovni, že je nešlo vzájemně vykřížit …. proto byla skrz hřbet kopce proražena štola a voda/náhon veden přímo na mlýn. No a v té štole dnes žijí zajímavá zvířátka (a nemyslím tím netopýry). Je to koník jeskynní.

Troglophilus neglectus Krauss, 1879 – koník jeskynní Syn.: Troglophillus neglectus (Kraus, 1879) Čeleď: Rhaphidophoridae – koníkovití

Status: nepůvodní druh Popis: Velikost těla samic se pohybuje okolo 16-25 mm, kladélko má přibližně 10 mm. Samečci se dorůstají velikosti 15-25 mm. V ČR se ale vyskytují pouze samice. Zbarvení je šedavé s tmavými černo-zelenými skvrnami. Jedná se o bezkřídlý druh kobylky, která taktéž nijak nestriduluje.Rozšíření: Koníci jsou rozšířeni převážně v jeskyních jižní Evropy, druh byl popsán z Istrie. Vyskytuje se od Německa přes Rakousko a Itálii a na Balkán až do Řecka.V ČR je vzácným druhem, který se vyskytuje v Čechách v několika štolách v NP České Švýcarsko a na Moravě ve štolách v okolí Hrubé Vody. Dá se předpokládat, že se jedná o druh introdukovaný, jelikož u nás neobývá žádné přirozené jeskynní komplexy, ale uměle vyhloubené štoly. Taxonomická hodnota našich populací je ve fázi výzkumu, ale nelze vyloučit, že se jedná o reliktní druh.Biologie a ekologie: U nás najdeme imaga pouze ve štolách, jinde převážně v jeskyních, v létě blíže k ústí a v zimě většinou hlouběji a dále od ústí. V noci byli koníci nalezeni i v okolí štol. Jelikož naše populace tvoří pouze samičky, je předpokládáno, že se rozmnožují partenogeneticky. Často se vyskytují ve skupinách o více jedincích, živí se dravě.Taxonomická poznámka: Populace z okolí Hrubé Vody byla původně považována za příbuzný druh Troglophilus cavicola, který má téměř identický areál s Troglophilus neglectus. Následně byla data přehodnocena a druh byl uznán jako Troglophilus neglectus.

zdroj: http://www.naturabohemica.cz/