V neděli 6. května dorazily do Samotišek první sovětské tanky. Přijely po polních cestách od Dolan. Němci byli jejich postupem překvapeni, neboť je čekali od Olomouce.
Německá děla umístěná v zahradě fary vypálila na sovětské pozice. Sovětské jednotky palbu následně opětovaly. Obyvatelé se mezitím ukrývali ve svých bunkrech a sklepích.144 Palba poté zesílila a první dělostřelecké granáty zasáhly svatokopecký chrám. Stalo se tak v noci krátce před půlnocí. Plně zasažena byla pravá věž, která začala mohutně hořet. Hořela její podlaha, trámy a celá kostra. Poté se věž zřítila za burácení do dvora. Levá věž byla také zasažena několika desítkami střel. Ty vyvrtaly do věže velkou díru a silně ji tak poškodily. Několik zásahu utrpěla i kupole chrámu. Začalo hořet a probošt Půda ještě s několika dobrovolníky se pokoušeli oheň zastavit.145 To se jim však moc dobře nedařilo, protože oheň ze zápalných střel se velice rychle šířil. Náhle se však z nebe spustil vydatný déšť, který jako zázrakem všechen oheň uhasil a zachránil tak celý chrám od zániku. Lidé si šeptali o zázraku a Boží pomoci.
zdroj https://theses.cz/id/enia5a/72347-771982315.pdf12
Znám se s člověkem, kterého oslovil při jeho studiích v CCCP veterán z 2. sv. v. s tím, že se o něm dozvěděl, že je z Olomouce a popsal mu jednu epizodu z války.
Velel dělostřelecké jednotce a při přesunu kolem Týnečka dostal vysílačkou rozkaz zlikvidovat německého dělostřeleckého pozorovatele na pravé věži kostela na St. Kopečku. Nechal zastavit a nabít děla. Popsal mu jak pomocí krabičky od sirek zaměřil děla na věž a první salvou ji zničili. Byli už tak zastřílení, že na přímou viditelnost stačila takováto pomůcka. Pak pokračovali na Olomouc. Němci měli hlavní dělostřelectvo umístěné na Andrově stadionu a minomety u Lošova. Postřelovali Rudou armádu, která se k Olomouci přibližoval od Šternberka a Pohořan. Na hřbetu mezi ZOO a lokalitou zvanou Požár, si Němci nechali už v zimě nahnanými civilisty, vykopat rozsáhlý systém zákopů, kulometných a minometných hnízd. Toto postavení asi den dobývala Rudá armáda směrem od Radíkova. Zákopy jsou patrné v terénu dodnes. zdroj Facebook Jan Bednář
Bylo to v noci z 6. na 7. května 45. Prostřeleny byly obě věže, kopule i varhany. To bylo hned po válce opraveno. Aspoň zhruba. Celkem dostal kostel několik desítek zásahů.
Za komunismu tu byl p. Gustav Riedel, který i přes totalitní režim kostel udržoval. Snažil se opravit pozůstatky z války, pořádal sbírky a poutě k Panně Marii. V 90, myslím, se sem vrátili premostráti. Jsou zde dodnes 🙂 zdroj Facebook Gabriela Janýšková
Napsat komentář