Když se tak dívám kolem sebe tak pozoruji, že skoro v každé druhé rodině byl někdo v legiích. 🙂
I naše rodina byla tímto „postižena“. Můj praděda z matčiny strany byl ruský legionář a jsem na něho patřičně hrdý nejen že přežil 1.světovou, ale hlavě sibiřskou anabázi, řádění bolševiků a také že se k nim nepřidal.
Rudolf Horák se narodil 27.7.1895 v Dubicku -okr. Šumperk, d.o. Šumvald, a zemřel po druhé válce 10.10.1947 v Uničově.
Syn Jana Horáka, podruha v Dubicku a Marie roz. Vaňkové, dcery nádeníka ve Václavově, před 1. sv. válkou studoval na škole měšťanské a pak na odborné škole pokračovací, povolání má v záznamech – krejčí, a politickou příslušnost sociální demokrat.
V r.-u. armádě narukoval k 93. p. pluku ze Šumperska / posádka štábu Krakov/, jako vojín byl zajat na východní frontě 1.6.1915 u Stanislavova /dnešní Ivano-Frankivsk/ v Haliči, pak následoval pobyt lágru u Kyjeva, do čs. legie 28.7./15.9./1916, /přihlásil se už 1.7.1916 v Čerkasech v Kyjevské gubernii/, byl zařazen k 1.stř. pluku jako vojín a zúčastnil se bitvy u Zborova v hodnosti četaře 4.pluku Prokopa Velikého 8.10.1920 opouští Vladivostok, jako jeden z posledních na lodi Amerika / což byla myslím zabavená německá loď/ přes Japonsko,Hong Kong, Singapur, Suez a Itálii domů.
Po demobilizaci sloužil jako četník.
Postupně bydlel v Bohuslavicích na Šumpersku, v Šumvaldu / od roku 1921 tu měl domovskou příslušnost/, v Myslechovicích u Litovle a v Moravské Loděnici, pak sloužil nějakou dobu na Ostravsku / kde jak vzpomínala jeho dcera byl nasazován i proti demonstracím vyprovokovaných komunisty, tento stres plus zážitky z války a pravděpodobně srdeční slabost měly za následek že umřel poměrně brzo po válce/.
Dne 27.7. 1921 v Šumvaldu se žení s Annou roz. Kallerovou.
V roce 1934 se i s rodinou přestěhoval do Uničova.
Po r.1945 u SNB jako strážmistr.
Byl členem ČsOL od roku 1921, člen jednoty v Uničově, v roce 1939 člen jednoty ČsOL v Litovli, po osvobození v roce 1945 působil jako jednatel jednoty ČsOL v Uničově.
pozn.autora. v r. 1968 byla v Šumvaldě výstava, kde byly zapůjčeny exponáty mj. i deník, po okupaci se nám nic nevrátilo a tak nám zůstalo pár fotek z Ruska a pohlednic s gejšama, které nestačila prababička vyhodit.
Celou kroniku 4. pluku si můžete stáhnout ke studijním účelům zde
Napsat komentář