autor: JAROSLAV ČEP
K Lurdské jeskyni na Starém Rejvizu (REIHWIESEN), u místa zvaného Josefovy skály se dostanete po červené turistické značce krásnou procházkou Starým Rejvízem zakončenou strmějším stoupáním.
Byla zbudována v roce 1908 ke stoletému výroči rejvízského kostela a k padesátiletému vzniku poutního místa v Lurdech. Slavnostní otevřeni se konalo roce 1909. Jaká mimořádná událost se v místě u Josefových skal stala, není znamo. Známá je ale skutečnost, že lidé žijící v nepříznivých drsných podmínkách této horské oblasti dobře věděli o schopnostech nadpřirozené ochrany a uzdravující moci Panny Marie, prostřednictvím vybudovaných svatostánků, symbolů proseb, díků a uctívání, se k ní obraceli o pomoc.
V roce 2003 nalezl Marian Čep podle dobové pohlednice z roku 1912 místo, kde stával kamenný oltář a na něm bílá mramorová socha Panny Marie Lurdské. Místo bylo od dobové pohlednice k nerozeznání, protože zaniklo s odsunem původních obyvatel tohoto kraje po roce 1945. V říjnu 2005 na první členské schůzi Příznivců kamenických a sochařských děl na Jesenicku byl návrh M. Čepa na obnovu tohoto místa jednohlasně přijat. S laskavým svolením Lesů ČR započali v květnu 2006 členové sdružení s prvními pracemi na obnově.
Od roku 1909 vznikala tradice vynášení sošky Panny Marie Lurdské k Lurdské jeskyni. Vždy 1. května rejvízský farář Jeroným Pavlík vyzvedl sošku z místního kostela a s procesím věřících za zpěvu modliteb ji vynesl k Lurdské jeskyni, kde ji umístil nad zhotovený oltář. Od tohoto dne sloužilo místo upřímně zbožnosti, modlitbám a duchovnímu odpočinku věřících. Ve výklenku na skále stála asi 80 cm vysoká soška Panny Marie Lurdské, kolem ní byl vytvořen klenutý šípkový keř s rozkvetlými růžemi. Pod soškou byl zhotoven kamenný oltář. Kámen nebyl kamenicky opracován, jen volně naskládán a zabetonován. Misto u Lurdské jeskyně sloužilo vždy do 31. října, kdy pan farář opět s procesím věřících odnesl sošku zpět do kostela Panny Marie na Rejvízu.
Misto přestalo plnit it svoji funkci po odsunu původního obyvatelstva a s nástupem nového totalitního režimu v roce 1948, kdy mnohé náboženské jevy byly považovány za přežitek a tmářství. Dlouhá léta dřímá místo u Lurdské jeskyně v zapomnění, pod ochranou vysokých hučicích hvozdů a mlčícího skalního masívu. Dnes už málokdo věří na zázraky, ale znovuobjevení Lurdské jeskyně v roce 2003 bylo malým zázrakem.
V roce 2006 Lurdská jeskyně oživá, začíná se psát její nová historie. Členové občanského sdružení Přiznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku“ začínají plnit svůj program, přispívat k zachování kulturního dědictví regionu záchranou památek místního významu. Ve spolupráci s Lesy p., Lesní správou Jeseník se začalo dne 13. května 2006 pracovat na obnově s cílem co nejvíce zachovat historický vzhled obnoveného místa. Byl.zbudován nový přístupový chodník a z místních břidlic, kvarcitů a křemenů byl postaven nový oltář. Do parapetu oltáře byly symbolicky zazděny dva kusy bílého mramoru, zbytky dlažby z kaple Sv. Anny v Homím Údolí. Místo sošky byl nad oltář umístěn obraz Panny Marie Lurdské, dílo člena PKSDJ. V prostoru Lurdské jeskyně byla vytvořena malá geologická expozice s historickými artefakty zbytky původního oltáře a mramorový podstaved, na kterém stála soška Panny Marie Lurdské. Dilo bylo dokončeno po čtyřech měsících usilovné práce. Slavnostním otevřením a vysvěcením Msgr. Antonem Ottem dne 28. září 2006 se stává Lurdská jeskyně opět přístupnou veřejnosti.
I když je toto skromné místo stále částečně zahaleno tajemstvim, nesnižuje to nijak jeho význam. Věříme, že bude navštěvováno jak věřícími, tak i turisty, kteří projeví zájem o misto, které dříve neznali. Jsme přesvědčeni, že obnovená Lurdská jeskyně na Starém Rejvízu bude sloužit svému účelu již navždy….
Příznivci kamenických a sochařských děl na Jesenicku.
Text JAROSLAV ČEP
Napsat komentář