zdroj: Pavel Kili Jedelský
Zapomenuté osobnosti Zábřeha a okolí: Jaroslav Kauer
(8. 3. 1919 Dlouhomilov -23.12.1944 Boulogne, Francie)
Narodil se 8. března 1919 jako druhé dítě do rodiny domkáře a dělníka Jana Kauera v Dlouhomilově číslo popisné 49. O dva roky později se do rodiny narodila ještě jeho sestra Anna. V roce 1925 nastoupil Jaroslav na místní obecnou školu. V roce 1929 přechází na nedalekou měšťanskou školu v Hrabišíně.
Firma Baťa vysílala do moravských škol rok co rok zástupce a hledala vhodné studenty. A tak Jaroslav Kauer v roce 1933 odchází do Zlína a nastupuje u Baťi do jeho školy práce, kde se vyučil soustružníkem. V dalším studiu nepokračoval a po vyučení nastupuje do práce. Ve Zlíně se Jaroslav také angažoval v Sokole a ve zlínském atletickém SK Baťa. Věnoval se překážkovému běhu a běhu na středních tratích. V červnu 1936 na dorosteneckém přeboru ČSR v Bratislavě vybojoval 2. místo (běhu na 1200 m). Jako dorostenec překonal i několik čs. rekordů v běhu na 800 a 1200 metrů. Později vytvořil nový dorostenecký čs. rekord v běhu na 1200m a získal mistrovský titul (běh na 800 m).
V červenci 1938 se přihlásil jako dobrovolník do čs. armády k 4. leteckého pluku kde prodělával výcvik na leteckého mechanika. Po obsazení okleštěného Československa Německem se rozhodl tajně opustit domov a v červnu 1939 odešel do Polska. Pokračoval až do Francie, vstoupil do cizinecké legie a následně do československé zahraniční armády. Od 26. září 1939 byl u Náhradního tělesa čs. vojska v Agde (jih Francie), kde absolvoval poddůstojnickou školu a byl přidělen k letecké skupině. V bojích o Francii (květen-červen 1940) působil jako letec-mechanik. Po pádu Francie se začátkem srpna 1940 dostal s dalšími letci přes Oran a Casablanku (severní Afrika) lodí do britského Cardiffu. Do RAF byl přijat dne 13. srpna 1940. V počáteční fázi bojů o Velkou Británii zůstal nadále pozemním mechanikem. Později byl povýšen a ustanoven do funkce leteckého zbrojíře. Toužil po tom, aby se stal pilotem. V dubnu 1942 prodělal výcvik na pilota-stíhače. Poté se účastnil celé řady útočných i obranných leteckých akcí RAF nad Velkou Británií a Evropou.
V polovině prosince 1944 zahájila německá armáda překvapivou protiofenzívu v Ardenách. Letadla spojenců mohla do bojů zasáhnout až těsně před vánočními svátky. Do té doby panovalo velmi špatné počasí se špatnou viditelností. Jen se počasí umoudřilo zasáhla RAF v plné síle. V bojích nad Ardenami bylo letadlo rotmistra Jaroslava Kauera poškozeno. Na návrat do Anglie už letadlu nezbývalo ani palivo a tak se Jaroslav Kauere s letadlem pokoušel nouzovém přistání asi 5 km jižně od Boulogne sur Mer ve Francii. Ze zničeného letadla byl s těžkými zraněními převezen do nemocnice v Saint Omer, kde krátce poté zemřel.
Letecká karta Jaroslava Kauera.
Velkou smůlou Jaroslava Kauera bylo, že v chaosu jeho ošetřování zmizela jeho identifikační známka. A protože jej do nemocnice přivezli polští vojáci, byl pohřben na hřbitově v Boulogne sur Mer jako neznámý polský letec. Následně byly jeho ostatky přemístěny na polský národní hřbitov v Grainville-Langannerie v Normandii. Ve vojenských evidencích RAF byl Jaroslav Kauer stále veden jako nezvěstný.
Posmrtně byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939. Ve Zlíně byl od roku 1946 organizován běžecký závod Memoriál Jaroslava Kauera.
Teprve v 90. letech shodou mnoha šťastných náhod se podařilo historickým výzkumem propojit „neznámého polského pilota“ s Jaroslavem Kauerem. Antropologické zkoumání ostatků v roce 1993 to nezpochybnitelně prokázalo. Na přání rodiny byly ostatky Jaroslava Kauera převezeny na Východní hřbitov (Eastern Cemetery) v Boulogne sur Mer. Zmizel jeden nevyjasněný otazník a u jeho jména se téměř po půl století mohlo začít psát – † 23.12.1944 (Boulogne, Francie).
Za svou účast v boji za osvobození byl Jaroslav Kauer „in memoriam“ povýšen do hodnosti plukovníka.
Napsat komentář