upravila: Iva Nakládalová
Volně podle knihy „Soumrak a svítání – národní kronika Vodňan 1939-1945“, autor Florian Fencl.
Němci odvezli Židy z Vodňan hromadně 14. dubna 1942. Němec Friedrich byl na nádraží a s cynickým uspokojením se s nimi loučil před tváří početného občanstva.
Někteří Židé plakali, někteří nesli svůj neznámý osud s hrdinským klidem. Některé ženy se vyjádřily: „My jedeme vlakem, ale vy jednou půjdete – pěšky!“
Židé museli ve Vodňanech nechat veškerý movitý a nemovitý majetek. Tuto loupež odůvodnili Němci tak, že je to majetek nespravedlivý, z lidu vykořistěný. Pokud Židé nabyli majetku nepoctivě, mohlo to platit jen v ojedinělých případech, a to by se dalo snadno zjistit. Na kom ten majetek vyzískávali? Na Němcích jistě ne, když tu žádní nebyli. Němci Židy oloupili téměř do naha. „Nepoctivě nabytý majetek“ ale nikomu nevrátili. Jen štvali Čechy proti Židům, žádali od nich schválení svého zločinu a tak jej demoralizovali. Bohuželi, našli se Češi, kteří německé šalbě sedli na lep a s oloupením Židů souhlasili. Byli to především tzv. vlajkaři, nadháněči Němců a jejich spřeženci. Zapomněli na základní křesťanskou zásadu „Čeho si nepřeješ od jiného, nepřej mu sám.“ (Mt 7,12).
To ale nebylo všechno. Nastal ještě smutnější zjev. V tichosti a po částech si němečtí předáci rozebrali nejlepší část židovského majetku. Ostatní svezli a uskladnili ve velkém sále restaurace „Na sadech“ a v židovské modlitebně. Restauratér Bohumil Opatrný z toho byl velmi nešťastný. Za 14 měsíců po nuceném odjezdu Židů se prodávaly věci ze židovských bytů tak, že co bylo lepšího, směli si koupit za babku jen vodňanští Němci. Teprve zbytky byly nabízeny Čechům.
Očekávali bychom, že poctivý český člověk odmítne koupi čehokoliv po nešťastných Židech, že rozprodej kradeného majetku bude hrdě ignorovat a že tam ani nepůjde! Vědomě kupovat nespravedlivě nabytý majetek je spoluvina na hříchu. Ale nestalo se tak. Za každého Čecha, který koupil a odnášel poslední věci po oloupených Židech – museli jsme se stydět až do hloubi duše …
Napsat komentář