Autor: Zuzana Rozsívalová
Budovy z červených cihel v těsné blízkosti nádraží jsou svědky toho, jak městečko na okraji opolského vojvodství postupně ztratilo svůj průmyslový význam, i toho, jak byl postupně zrušen provoz na všech železničních tratích, které se v Bavorově křižovaly.
Zajímavé jsou územně správní změny, kterými Baborow prošel. Od Opavského knížectví ve 13. století, Krnovsko, Prusko, Polsko. Po první světové válce si Československo nárokovalo oblast Hlubčicka a Ratibořska včetně Baborova s odvoláním na historické a etnické argumenty.
Baborow také několik století spadal pod olomouckou diecézi, což napomáhalo udržení kulturních vztahů s Moravou a kontaktu s českým jazykem.
Otázka včlenění města do Československa vyvstala opět po druhé světové válce, ale mocnosti rozhodly o přiřčení celého před válkou německého Slezska socialistickému Polsku.
Fotogalerii najdete ZDE
Napsat komentář