
Historie oskavských vesnic je velmi zajimavá.V latinsky psaných listinách patří Lybina morawancalis, Mostkov, Trziebochyně, Trziemessko a Mladenowicz pod úsovské panství a jsou v majetku moravských markrabat a českých králů. Bedřichov neexistoval, vznikl v 16 století a pod názvem „Fridrichsdorf“ patřil vždy pod janovické panství.
Stansyn (Oskava) s údolím řeky „Oskáwia“ spolu s Meroteinem, Plukutem, Brzewenczem a „stránkou“ v Lybin morawancalis patřil vždy pod panství „Czisté Slemeno“ pozdější „Schonwald“. A Nemrlov vznikl mezi roky 1564–1588. Nejstarší písemný záznamo Oskavě je z roku 1358 v latinsky psaných „zemských deskách“ kdy si „Drslaus de Schonwald“ připisuje do svého majetku „median Stansyn“ a „castro Rabstayn“. „Castro Rabstayn si v roce 1398 Proček z Kunštátu připisuje do svého majetku na panství Janovice.
V latinském textu je vesnice „Willa“ a median znamená střed, středisko něčeho a tady se pravděpodobně jedná o lokalitu hledání a zpracování železných rud, ale v žádném případě se nejedná o klasickou vesnici.
V zemských deskách pro rok 1381 je záznam kdy „Henrich de Schonwald“ převádí na svého syna „Jana de Schonwald“ svůj podíl na vesnicích „Willa Plukut, Brzewencze, Merotein, Libina morawská a Stanczyn. Zde je poprve přímo jmenována vesnice Stanczyn.
V letech 1381–1464 je v latinsky psaných zemských deskách zapsáno mnoho majetkových změn na panství Schonwald (ale také Sonwald), i převod panství na rod pánů ze „Zwole“, ale nikdy není jmenován Stanczyn. Je jen zmiňován mlýn (mollendino) na „Oskawii“, ale Oskava protéká šumvaldským katastrem a je pravděpodobné, že mlýn stál v Šumvaldě. 1464 Johannes senior a Hinko ze Zwole prodávají Zbyňkovi ze Zwole svůj majetek a je zapsána „wes Schonwald, Pinkutie, Brzewenecz, Morawská Libina, hamer na Oskawii a thawerna Stanczin“, ale ne „wes Stanczin To znamená, že se nejedná o klasickou vesnici, ale o lokalitu kde se využívá les, spád vodního toku a zpracovávají železné rudy.
V roce 1492 „Markwardus ze Zwole“ prodává „Przibikowi Mládenczowi z Miliczina swé wlastní zboží diediczné – swuoj dwuor s twrzisczem w Šumwaldie, we wsy s kostelním podaczim a podaczy obraz swaté Marie Magdaleny tak jakož jsem to sam držal w tey wsy Šumwaldie, we wsy Plukutie to czo sem ja tu miel a držál, we wsy Brzewenczy to czo sem tu miel a držál, we wsy Libinie na malé stráncze to czo sem tu ja miel a držál, w Šumwaldie mlyn na Oskawie a hamr na Oskawii to czo sem tu ja miel a držál a požíwal s roli ornou i neornou… a s mnoha dalšími podrobnostmi.
Páni z Miličína pokračují v rozvoji oskavské lokality, sil-ně se zadlužují o čemž svědčí časté záznamy v česky psaných zemských deskách a „půhonnýchknihách“ až jednotliví členové rodu z Miličína postupně v letech 1530 až 1546 prodávají šumvaldské panství pánům z Boskovic a na Černé hoře – majitelům úsovského panství.
Páni z Boskovic a na Černé hoře zavádí na svém panství urbář, který se sice nezachoval ale je zmiňován v urbáři z roku 1564. „Registra sprawnii panstwí ausowského obnowena za drzenni jeho milosti, Urozeného pána, pana Albrechta Czierno-horského z Boskowicz a na Czierné horzie, nejwyzšího sudího margrabstwí moravwského leta panie“ 1564.
T a t e n c z y n i e – tak se jmenuje Oskava v tomto urbáří a je zde vyjmenováno 5 osob „usedlých“ – Wáwra Wospálek, Fait Kacz, Paul Kopf, Ambroz Zemánek a Filip Dytrych.
Ale je zde také text: „W pusté wsy jsou postaweny dwa hamry a pila k rucze jeho milosti. Przy tom sou osedli osob pyet a dawaji plat.
V urbáři z roku 1588 se Oskava jmenuje „Tenczin“ má 22 „osedlých“, a Jirzik Šneydar „drzí slowo rychtího a ostatní jsou: Bartl Maular, Falcz Kornar, Anka Zemánkowa, Hons Rykar, Merta Feylar, Mocz Stoja, Jakůb Albrecht, Andres Haška, Jirgk Hadenreich, Urban Hejný, Nykl Vintar, Kryštof Peykar,
Jůra Zemánků, Filip Dytrych, Andres Lastensneyder, Jokl Proczkar, Jokl Kop, Zyma Šmachtl, Tomas Lastensneydr, Feyt Mocz a Falcz Suchy.
V tomto urbáří je i text: „W tey wsy sou pansky dwa hamry dobrzie wystaweny ze wšemy potrziebamy przi nich a nad kaž-
dym hamrem jest nadymacz neb rybniczek, také sou troje puchwerky a také jest k tiem hamrům rud zielezných s dostatkem na gruntech ausowských, a také od štoly plynkoutské urbury.
Przi tiech hamrzych jest pyla panská na kderez se kládí rzezie na desky“.
V pozdějších gruntovních knihách které vedou rychtáří není zmínka o panském majetku, ale existují 3 knihy „Smluv kupních na dominikální reality panství úsovského“ a z nich se dá určit že jeden hamr stál v místě dnes neužívaného objektu horního závodu „Moravolen“ a že jej 20. září 1767 koupilmajitel usedlosti (v roce 1771 dostala popisné číslo 7) Johann Georg Preysz od Josepha Wenzla Lichtensteina a zároneň koupil „Brettsag muhle“ – pilu s pozemky která v roce 1771 dostala popisné číslo 8 a byla vedle horního závodu za dnešní autobusovou zastávkou až k řece Oskavě.
Druhý hamr stál v místě dnešního kostela nebo vedle kostela v areálu dolního závodu a 31. března 1767 jej Joseph Wenzl Lichtenstein jako „Hamer hutten muhl“ prodává Antonu Kopovi který ji přemění v malou usedlost a která v roce 1771 dostává popisné číslo 35.
Mimo výše uvedené hamry Lichtensteinové prodávají 1. 1. 747 „Oskauer Niedern hamer“ Thomasi Drexlerovi z Nemrlova budoucí Oskava 26, 31.8.1767 prodávají „Oskau Wekauste Hammer“ Carlu Braunerovi a ten jej přestavěl na „Schenkhaus“ budoucí Oskava 34, 27. 6. 1764 prodávají „Oskauer Rohr hutten“ budoucí Oskava 52, 1. 2. 1767 prodávají „Gusz Hutten“ budoucí Oskava 53, a také 30. 9. 1767 prodávají „Oskau verkauste gusz schaferhause“ budoucí Oska-va 54.
V roce 1610 je založena na úsovské farnosti matrika pro celé úsovské panství, ale v období třicetileté války je nepravidelně vedena, je psána česky s „nepředstavitelným škrabopisem“. Až v letech 1650–1652 je pěkně čitelná a Oskava je vedena jako „Hutten“.
V roce 1652 je postaven kostel v Hradečné kam spadají vesnice kolem Hradečné a Oskavy a v letech 1652–1655 je vedena česky pro vesnice Mostkow, Mladoniow, Trziemesek, Nemrlow, Hutten a ostatní vesnice. Od roku 1655 je psána německy pro vesnice Moskelle, Ellend, Tschimischl, Bláden

Napsat komentář