Na začátku byla návštěva polozapomenutého hřbitůvku v okrajové části Olomouce, Nová Ulice – dříve Neue Gasse. Dříve samostatná obec směrem na Brno.
Najdete tam hodně neudržovaných hrobů. Určitě vás zaujme jeden s fotkou mladé dívky která umřela jak je psáno ve 21 letech. Ve skutečnosti 25 letech.
Narodila se v tehdejším německém Breslau dnes polské Vratislavi, do rodiny oberlajtnanta Ernsta Justa a jeho ženy Rosi roz. Brosig. Není známo kolik měla sourozenců ani kde přesně rodina bydlela. Krajem se přehnala i ta poslední válka a vstup do polských archivů je zpoplatněn.
Šťastnou náhodou se podařilo na Facebooku kontaktovat polské stránky Spod ziemi patrzy Breslau a s jejich pomocí se našel její rodný zápis.
Podle dokumentu její rodiče v té době nežili ve Vratislavi.
Oba žili v Těšíně – v dokumentu je uveden německý název tohoto města – Teschen, Ostereich-Schlesien.
Adresa narození je Goethestraße 42-44.
Zkontroloval jsem adresu a v seznamu lidí, kteří tam žili, je uvedena rodina Brosigových – pravděpodobně Rosini rodiče.
To je z adresáře Vratislavi z let 1910-11.
*Brosig
Rodina Brosigových tam žila ve 3. patře.
Zdá se, že Rosa Just, rodná Brosigová, chtěla být blízko svých rodičů, když rodila Ruth.
V dokumentu se uvádí, že Ruth dostala 5 jmen: Ruth Rosa Johanna Theresa Maria.
Rosin otec – Sebald Brosig – byl vysloužilý železniční vyšší důstojník.
Spod ziemí patrzy Breslau
Takže si myslím, že další dokumenty o jejich životě byste se měli podívat do Těšína.
Každopádně otec asi neměl moc radost, že se mu dcera spustila na šikmou plochu kabaterní tanečnice.
Svoji lásku našla ve Franzi Langovi bytem Olomouc Komenského č.6. Komenského ulice nebývala za první republiky tam kde dnes. Dnes je to Hodolanská a Lipenská ulice. Tato adresa je také napsána v matrice zemřelích na adrese Nová Ulice č, 6 což je adresa nemocnice Olomouc. A pohřbena byla na hřbitově tamtéž.
Ruth La Beauté byla burleskní tanečnice a umělkyně, která vystupovala v meziválečném období ve 30. letech 20. století.
Podle dochovaných archivních materiálů patřila mezi mezinárodně aktivní umělce tehdejší kabaretní a revuální scény.Vystoupení v Polsku: V prosinci roku 1932 prokazatelně účinkovala v prestižním varšavském podniku Cafe Dancing Adria. Tento klub patřil ve své době k luxusním centrům společenského života a moderní zábavy. V programu tehdy vystupovala po boku slavných polských i zahraničních umělců.
Cafe Adria (známý také jako Adria Dancing) byl ve 30. letech 20. století nejprestižnějším zábavním podnikem ve Varšavě. Sídlil v suterénu a přízemí reprezentativní budovy pojišťovny Riunione Adriatica di Sicurtà na ulici Moniuszki 10 (dnes č. 8). Adria byla na svou dobu velmi moderní. Nabízela restauraci, kavárnu, zimní zahradu s exotickými rostlinami a ptactvem a „americký bar“. Hlavním lákadlem byla taneční síň s revolučním otočným parketem, který se otáčel jako gramofonová deska. Vybavení: Adria byla na svou dobu velmi moderní. Nabízela restauraci, kavárnu, zimní zahradu s exotickými rostlinami a ptactvem a „americký bar“. Hlavním lákadlem byla taneční síň s revolučním otočným parketem, který se otáčel jako gramofonová deska. Kolem roku 1935 byl podnik centrem společenského života varšavské elity. Hostil prestižní plesy, vystupovaly zde největší hvězdy a kapely tehdejší doby, jako byly orchestry Jerzyho Petersburského nebo Artura Golda. Duší podniku byl od počátku podnikatel Franciszek Moszkowicz, který se staral o to, aby Adria držela krok se světovými metropolemi jako Londýn či Paříž. Za okupace byl podnik vyhrazen pouze pro Němce („Nur für Deutsche“). V květnu 1943 se stal dějištěm atentátu, kdy voják Zemské armády Jan Kryst zastřelil několik gestapáků. Budova přežila válku v relativně zachovalém stavu, i když byla vážně poškozena během Varšavského povstání. Během Varšavského povstání se v ní nacházela kantýna a rozhlasová stanice Błyskawica . Poté ji 18. srpna 1944 zasáhl velký granát z obléhacího minometu Karl-Gerät. Granát o průměru 60 centimetrů nevybuchl, ale pronikl všemi patry budovy a dosáhl sklepů. Další bombardování pak způsobilo další škody, ale budova byla jednou z mála, které zůstaly stát, a po válce byla zrekonstruována jako banka. zdroj WIKI
Foto: fotopolska.eu
Poslední vzpomínka, tentokrát od hudebníka, houslisty a skladatele Władysława Pawelce, který v letech 1933-1934 působil se svým orchestrem v Adrii :
„Hráli jsme k tanci v takzvaném ‚točivém baru‘. V druhé místnosti hrál orchestr Artura Golda a Jerzyho Petersburského .
Někdy vystupovalo více kapel současně. Bylo to jedno z nejlepších a nejelegantnějších míst v hlavním městě. Průmyslníci, lékaři, statkáři a hrabata přicházeli a sedávali v předem rezervovaných lóžích. Hrála se jim cikánská hudba a ruské romance. Program se musel rychle naučit nazpaměť, protože během představení nebyl čas nahlížet do notového zápisu. Můj honorář činil až padesát zlotých za večer a takzvané boky stály dalších padesát zlotých.“
Vydělával jsem sto zlotých denně. Byl jsem bohatý. Měl jsem ve skříni dvacet fraků .“ Tento příběh také ukazuje vysoké postavení Adrie a rozmanitost hudby, která se tam poslouchala. zdroj: https://www.muzeumjazzu.pl/
Před rokem 1935 vystupovala tanečnice a umělkyně Ruth La Beauté (někdy též známá jako Ruth la Beauté) v německých a evropských varietních revuích. V lednu 1930 byla například hlavní hvězdou tanečních a akrobatických vystoupení ve známém hannoverském kabaretu Rote Mühle.
Kabaret a zábavní podnik Rote Mühle (Červený mlýn) v Hannoveru byl ve své době velmi známým a vyhlášeným místem. Historie tohot místa je velmi pestrá: Podnik vznikl z původního kabaretu Max und Moritz, který založil Heinrich Langwost na ulici Schmiedestraße a v roce 1897 jej přesunul na adresu Schillerstraße 40. Od roku 1908 byl přestavěn na taneční a zábavní palác Moulin Rouge.Jméno Rote Mühle získal podnik na počátku první světové války. V polovině 20. let 20. století prošel podnik velkou rekonstrukcí. V době kolem roku 1935 byl Rote Mühle zavedeným a prestižním podnikem v Hannoveru. Nabízel vlastní baletní soubor a hostil mezinárodně uznávané umělce. Hudební doprovod zajišťoval stálý orchestr Hermanna Drechsela, který v té době hrál populární swing. Rote Mühle byl koncipován jako luxusní zábavní podnik, který nabízel kombinaci kabaretu, varieté a tanečního sálu.
Schillerstraße dnes
michalov.cz 2026
zdroj: Archiwum Państwowe we Wrocławiu (Národní archiv ve Vratislavi) a že výzkum byl proveden
z iniciativy Spod ziemí patrzy Breslau.
Napsat komentář