Zdroj: Beata Cupáková 

Psal se rok 1946. Před rokem skončila hrůzná druhá světová válka a v osvobozeném Československu se lidé začali nadechovat ke svobodě, zábavě a nevídaným recesím.

V této poválečné euforii se v polovině července toho roku proměnilo bělidelské náměstíčko v malý tichomořský ostrov.

Dobrovolní hasiči, sokolové, skauti i tovaryši z místních stoláren vystavěli obří mořský koráb na betonové nádrži, která stála před školou a sloužila jako zásobárna vody k hašení požáru. Santa Maria byla vybudována kolem bazénu tak, že měla asi tři úrovně Úplně dole, v bazénu, byl taneční parket, na první palubě byl možná také prostor na tančení, na horní palubě byly 2 stožáry, velitelský můstek atd.

Loď měla stěžně s plachtami, strážní koše i palubu, na které se tančilo při exotické hudbě.

Celkovou atmosféru tropů doplňovaly palmy s pískem, lidé v pruhovaném námořnickém oblečení, a dokonce i funkční maják.

mapa r. 1932

Vše se konalo o víkendu 13. – 14. 7. 1946. V pátek předchozího dne se odpoledne vydal z Bělidel do centra města průvod šesti alegorických vozů, vyzdobených jako lodě s piráty a námořníky, doprovázený živou hudbou, aby nalákal diváky na chystající se velkolepou bělidelskou událost.

Samotná oslava představovala nesčetná hudební i taneční vystoupení a v teplém podvečeru vystoupili místní ochotníci spolu s členy olomouckého divadla a zahráli představení odehrávající se na středověké pirátské šalupě.

Informace o akci v tehdejším tisku.

Oslava měla ještě dohru v Olomoucké černé kronice: