Štítek holocaust
Zdroj: Beata Cupáková Psal se rok 1946. Před rokem skončila hrůzná druhá světová válka a v osvobozeném Československu se lidé začali nadechovat ke svobodě, zábavě a nevídaným recesím. V této poválečné euforii se v polovině července toho roku proměnilo bělidelské… Pokračovat ve čtení →
zdroj: Bc. Tomáš Perný V září 1942 si přivlastnila (arizovala) hamburská farmaceutická firma Hamma, jejímž majitelem byl samotný hitlerův osobní lékař Theodor Morell, dva objekty na Klášterním Hradisku. Byl to tovární komplex majitelů, bratří Bermannových a Richarda Briesse s Robertem… Pokračovat ve čtení →
upravila: Iva Nakládalová Volně podle knihy „Soumrak a svítání – národní kronika Vodňan 1939-1945“, autor Florian Fencl. Němci odvezli Židy z Vodňan hromadně 14. dubna 1942. Němec Friedrich byl na nádraží a s cynickým uspokojením se s nimi loučil před… Pokračovat ve čtení →
zdroj: Bc. Tomáš Perný Je brzy ráno 15. března 1939. V Olomouci je zima a škaredé počasí, padá sníh s deštěm. Maminka Edith a Ruth Mayerových vyhlédne z okna bytu na dnešní Masarykovu ulici. „Auta jezdí vpravo!“ volá na dcery,… Pokračovat ve čtení →
zdroj: Bc. Tomáš Perný Rozlehlý komplex hejčínského cukrovaru, lihovaru a drožďárny v Olomouci byl od počátku 20. století akciovou společnosti. Jejími hlavními podílníky byly především význačné moravské židovské rodiny Mayů. Jen hejčínský cukrovar mohl v časech největšího rozkvětu podniku zaměstnat… Pokračovat ve čtení →
zdroj: Bc. Tomáš Perný Dříve než začneme s hlubším popisem průběhu arizačního procesu a jednotlivých složek v něm zapojených, bylo by na místě, pro jeho snažší pochopení, rozčlenit jej do třech základních etap. Jakýchsi mezníků, které pomyslně rozdělují tento nepřetržitě… Pokračovat ve čtení →
zdroj: Bc. Tomáš Perný „Žádný telefon, žádné rádio, žádný gramofon, žádné fotoaparáty, žádné optické přístroje. Jen brýle si člověk směl ponechat. Byl uzavřen přívod teplé vody. Bylo zakázáno používat výtah. Na balkóny, které byly nad hlavní třídou, se nesmělo vycházet…. Pokračovat ve čtení →
Vzpomínky nejen na osvobození Šternberka Hildegard Sedlářová, rodným příjmením Luxová, se narodila v roce 1926 v osadě Světlov (něm. Lichtenthal), který byl přímou součástí města Šternberk. Oba její rodiče byli německé národnosti. Za války její matka Anna zachránila život… Pokračovat ve čtení →
(Němci – Židé – poměry) autor: Josef Bieberle Vějíř vzpomínek na loštické Němce v době mého dětství se mi rozevřel v momentě, když jsem při prohlídce archivních fondů o internačním táboře pro Němce v Olomouci – nových Hodolanech v letech… Pokračovat ve čtení →