Štítek Krkonoše
autoři: Eva Rennerová, Miroslav Pokorný Nedávný přírůstek do sbírky saní pana Aleše Suka připomíná jednu z méně známých kapitol krkonošské historie. Na vypáleném štítku zachovalých a téměř kompletních dřevěných sáněk čteme „Union Patente/Original Schlitten/Patent Wels-Krónig/ČSL. P. 1474-3o/Lizenzinhaber: Karosserie Petera Hohenelbe“;… Pokračovat ve čtení →
Autorka: Eva Rennerová Senzační výkon rakouského aviatika Illnera, který v úterý 17. května se strojem Etrich II. uskutečnil let z Vídeňského Nového Města do Vídně a po několikahodinové přestávce letěl zpět do Vídeňského Nového Města, rázem učinil Rakousko vedoucím národem… Pokračovat ve čtení →
Když jste šlapali Obřím dolem na naši nejvyšší horu /která má vrchol až v Polsku/, možná jste si všimli odbočky k Dolu Kovárna. Je to trochu zvláštní najít v těchto místech štolu, ale toto důlní dílo má poměrně dlouhou historii a rozhodně by stálo za to, sestoupit až 50 metrů pod povrch a vidět krásy až pohádkové. Pro ty co se tam nedostanou je dole připojeno video, které také stojí za zhlédnutí.
Vedle rodinného podnikání ovšem Eugen Bönsch nezapomněl ani na létání. Založil vlastní plachtařskou školu na Luční boudě a sám také aktivně létal. Báječné muže na létajících strojích“ soustředil kolem sebe na přelomu 20. a 30. let minulého století u nejstarší hřebenové boudy v Krkonoších. Zarovnané, mírně zvlněné náhorní plošiny kolem Luční boudy nabízejí k plachtění téměř ideální podmínky, jako snad žádné jiné pohoří ve střední Evropě.
autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/ První letadlo s pasažérem přeletělo vrchol Sněžky 24. srpna 1913. V otevřeném kokpitu jednoplošníku Taube NV 3/Daimler – Mercedes 100 k seděl za kniplem šéfpilot berlínské společnosti Sport – Flieger, dálkový letec Alfred Friedrich a jako… Pokračovat ve čtení →
autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/ Pod spolkovou přezdívkou „rytíře“ recesistické pánské společnosti Schlaraffia, konkrétně její pobočky Gigantea, která sdružovala členy z Trutnovska a odvozovala svůj název od dávného pojmenování Krkonoš, se v polovině 30. let minulého století skrýval vrchlabský rodák inženýr… Pokračovat ve čtení →
Bojoval až do zhroucení fronty koncem října 1918, kdy naopak spojenecké armády podnikly průlom rakousko-uherských piavských pozica donutily rozpadající se c. a k. armádu k ústupu. Poslední sestřel zaznamenal den po vyhlášení vzniku Československé republiky.
autor: Jaroslav Beneš Připravuji článek o finanční stráži v Krkonoších před rokem 1918. Z něj jsem vybral jeden příklad úspěšného zátahu na podloudníky. Úspěšný zátah na pašeráky na hřebenech Krkonoš se odehrál v noci 28. března 1909. Finanční strážníci měli… Pokračovat ve čtení →
Tak jako sever má svůj jih, tak mají Krkonoše svého Krakonoše a Trautenberka. Nemyslím teď postavičky z oblíbeného seriálu. Myslím na dvě piva.