Vzpomínky na Slavonín publikované v časopise Olmützer Blätter

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Řadu vzpomínek na Slavonín (Schnobolin), tamní zvyky a život zemědělců zanechal v krajanském časopise Olmützer Blätter rodák Franz Langer. Níže jsou uvedeny ty nejzajímavější články, které dokreslují předválečný život v bývalé samostatné obci.

Procházka předválečným Slavonínem.

Tak, kdo jde dnes se mnou? Vydám se napříč Slavonínem, tak jak zůstal v mých vzpomínkách. Varuji vás, bude to dlouhá cesta, která bude mít pár kilometrů! Začneme na prostranství vedle obecné školy, kde se nacházela trafika. U ní se vždy scházeli na kus řeči „pantátové“, kteří si šli koupit cigarety nebo tabák do své dýmky. Do protější školy jsme všichni chodili. Někdo déle v číst dál

Vzpomínky slavonínských pamětníků

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Oswald Krätschmer

Jen málo Němců mohlo po válce zůstat ve svých domovech. Pan Krätschmer, narozený roku 1929 ve Slavoníně, měl to štěstí a strávil celý život ve své rodné vsi.

Rodina a dětství
Můj otec Josef Krätschmer se narodil roku 1903 ve Slavoníně na konci dnešní ulice Jižní číslo 111 (směr Povel) do německé rodiny. Pocházel z 6 sourozenců a vyučil se stolařem. V oboru bohužel nesehnal práci, a tak pracoval v číst dál

Válečný příběh z Nemilan

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se obyvatelé německé národnosti stali občany Německé říše. Mnozí tuto změnu přijali s nadšením, neboť s nabytým občanstvím přicházelo mnoho výhod. Po 21 letech se také Němci stali znovu vedoucím národem v naší zemi. Po vypuknutí války se mnoho německých mužů, opojených válečnou propagandou, dobrovolně přihlásilo do německé armády. Ti, co tak neučinili dobrovolně, byli posléze povoláni oficiální cestou. Z ucelené série válečné korespondence, fotografií a dokumentů rodiny H., kterou jsem získal na bleším trhu v Olomouci, můžeme sledovat cestu a zážitky jednoho obyčejného vojáka narozeného v Olomouci-Nemilanech. číst dál

Vzpomínky na Nemilany publikované v časopise Olmützer Blätter

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Řadu postřehů ze života v Nemilanech zanechal rodák Josef Hlawatsch (1900–1963) v časopise Olmützer Blätter, ve kterém se jeho příspěvky pravidelně objevovaly mezi léty 1959–1963. Pro další generace tak zaznamenal celou řadu svých osobních vzpomínek na tuto ves. číst dál

Vzpomínky olomouckých Němců 2. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Ilse Wille
Německé město Lörrach, ležící nedaleko švýcarské hranice, je již po mnoho let domovem olomoucké rodačky paní Ilse Wille roz. Gödrich, která spatřila světlo světa v Ostružnické ulici č. 13. v roce 1927. I ve svém vysokém věku je velmi aktivní a s láskou vzpomíná na svůj život v Olomouci. číst dál

Vzpomínky olomouckých Němců 1. díl

zdroj:  Jiří Moláček- Žili jsme v olomouckém jazykovém ostrově – vzpomínky německých obyvatel na období 20. století

Alfred Jureczek 

Město Pirmasens, ležící v německé spolkové zemi Porýní-Falc, je již řadu let domovem pana Jurezcky. I přes vysoký věk se tento vitální muž velmi rád vrací do svého rodiště, ve kterém strávil 17 let svého života. Naposledy navštívil Olomouc se svou rodinou v létě 2019, ve svých neuvěřitelných 91 letech. Pan Jureczek byl přímým účastníkem mnoha přelomových událostí, v kterých šlo nejednou o život. číst dál

Otto Schrimpl – „Sprung der spinennen Flieger“

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

Pod spolkovou přezdívkou „rytíře“ recesistické pánské společnosti Schlaraffia, konkrétně její pobočky Gigantea, která sdružovala členy z Trutnovska a odvozovala svůj název od dávného pojmenování Krkonoš, se v polovině 30. let minulého století skrýval vrchlabský rodák inženýr Otto Schrimpel, v mnoha případech psaný též Schrimpl. Teprve s přispěním respektovaného odborníka Jiřího Rajlicha z Vojenského historického ústavu v Praze vyšlo najevo, že to byl také letecký konstruktér, který spolu se starším kolegou ing. Quido Prieselem postavil už v roce 1914 ve vrchlabské karosárně synů Ignáce Theodora Petery letuschopný motorový stroj. V I. světové válce se zařadil svými pěti sestřely nepřátelských letadel k nepočetnému seznamu leteckých es rakousko – uherského letectva pocházejících z Čech. Slavný jako krkonošská jednička Eugen Bönsch z Luční boudy sice nebyl, ale i s tím sporným pátým sestřelem je zajímavou postavou mezi odvážnými muži na létajících strojích původem z Krkonoš.

číst dál

Prima eso Primavesi

autor: Antonín Tichý, http://www.freiheit.cz/

Pro mé svobodské vrstevníky jsem byl vždy pouze ten přivand-rovalý„Bučák“, i když jsem na rozhraní katastrů města Svoboda nad Úpou a obce Mladé Buky bydlel jen několik málo roků. Kuličky jsem s nimi ale nehrál a do školy nechodil. A při pěstních potyčkách jsem chtě nechtě stával až do nástupu na vojnu na straně venkovanů. Díky nepatrnému článečku v armádním tisku (dnes už si nevzpomenu, zda to byla Obrana lidu nebo Křídla vlasti), který jsem jako voják číst dál

Arizace – Počátky arizačního procesu v Protektorátu Čechy a Morava

Němečtí vojáci obsazují Olomouc, Horní náměstí, Sloup nejsvětější Trojice, 13. března 1939. Foceno od radnice, cca z prostoru před orlojem.Je brzy ráno 15. března 1939. V Olomouci je zima a škaredé počasí, padá sníh s deštěm. Maminka Edith a Ruth Mayerových vyhlédne z okna bytu na dnešní Masarykovu ulici. „Auta jezdí vpravo!“ volá na dcery, které už běží do školy. Vůbec si nevšimne praporů s hákovými kříži, které si vyvěsili Němci z protějšího domu. Sestry vybíhají na ulici, kde se proti nim od hlavního nádraží valí na motorkách němečtí vojáci. Dívky jsou v šoku. Hitler obsazuje Československo, lépe řečeno to, co z něj zbylo po záboru Sudet před půl rokem. Židovský tatínek Edith a Ruth sleduje vzestup Hitlera už od roku 1933, jeho obavy z nacistů se mají brzy naplnit.  Archiv www.stopypameti.cz

foto: Němečtí vojáci obsazují Olomouc, Horní náměstí, Sloup nejsvětější Trojice, 13. března 1939. Foceno od radnice, cca z prostoru před orlojem.

číst dál

Hejčínský cukrovar za časů okupace

zdroj: PERNÝ, Tomáš. Arizace židovského majetku v Olomouci. Olomouc, 2016. diplomová práce (Mgr.).

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Filozofická fakulta

hejcin cukrovar

Rozlehlý komplex hejčínského cukrovaru, lihovaru a drožďárny v Olomouci byl od počátku 20. století akciovou společnosti. Jejími hlavními podílníky byly především význačné moravské židovské rodiny Mayů. Jen hejčínský cukrovar mohl v časech největšího rozkvětu podniku zaměstnat v období kampaně až 1000 dělníků. Na případu rodiny Mayů je patrno, že ač se nacisté snažili navenek nastavit jistý systém legálnosti, podepřený právními normami, tak bylo-li to nutné, nasadili veškerých možných prostředků, které neměly s jejich navenek zákonným počínáním co dočinění, aby pro Říši nepříznivý běh věcí zvrátili na svoji stranu. Tím spíš, jednalo-li se o mnohomilionové majetky těch nejbohatších židovských podnikatelů.

číst dál