Po tisíc let na našem území se pohřbívalo do země s církevním obřadem, podobně jako je tomu dnes. A vlastně ani nikdo nepřemýšlel, že by tomu mohlo být jinak. Když to vezmu hodně zjednodušeně, s nějakou ekologií si nikdo hlavu nelámal, stejně jako se hřbitovy, které až do baroka vypadaly jinak než dnes. Většinou to byl prostor u kostela, rozkopaný, s několika hromadnými hroby a bezejmennými rovy. (zvyk označovat hroby jmény zesnulého je poměrně nová záležitost a to ještě pouze u majetnějších lidí). Bylo to proto, že se hrob nebral jako místo trvalého odpočinku, ale pouze dočasného. Trvalý odpočinek nalézal až v kostnicích , ale o tom někdy příště.