O tvrzi neb hradu Tepenci blíže Jivavy. V okolí Jivavy též Libavy zvané vystupuje z údolí ku Bělkovicím otevřeného návrší až dosud Tepencem nazvané, na jehož temeni ve století 14. hrad „Tvingenberk,“ ..Tepenec“ ano i „Karlův hrad“ zvaný stával, z jehožto základních zdí, hradního příkopu, studně a nádvoří až dosud známky dosti patrné se uchovaly. Nalezeny tu zbraně a jiné drobné věci, zvláště pak r. 1833. veliká dýka a bronzový řetěz o 25 článcích.
Krajina tato jest romantická a za krásného letního času koná vukolní lid časté vycházky na řečený hrad Tepenec, aby se .pokochal na krásném a polohou svou vábném místě, jehožto dojem se zvýšuje ješlě tajemnou starobylostí zbylé památky po dávných předcích. Zvláště pak zajímavým a báječným jest hradiště toto okolního lidu pro podkovu, která na srázné skále bývalého hradu Tepence vyryta jest, a pro pověstí, která se na tuto podkovu váže, a kterouž níže podáme.
Návrší toto patřilo asi r. 1270 otci olomuckého kapitulního děkana Budislava, jenž г. 12!Ю. statek onen zdědil a olomouckému chrámu daroval. Biskup Jan, příjmením Volek, prodal návrší Tepenec r. 1340. Karlovi, markkraběti moravskému, jenž na něm dal vystavěti hrad pevný stejného jména a se upsal, že toliko hrad s nejbližším okolím svým miti bude, že okolních poddaných biskupských obřemeňováním šetřiti bude a že hradu ani darem ani zástavou nikomu nezadá a právo předkupné olomuckému biskupu vyhražuje; smlouvu tuto bylo každému hradnímu přísahou potvrditi.
Avšak jak z dalšího vypravování vidno, přísahy oné mnoho nedbáno. Čteme pak o založení řečeného hradu a jeho osudech v listině Kartusiánu olomouckých z r. 1592. následující:
„Roku 1340. (v Olomouci, na den sv. Petra a Pavla) Karel, markkrabě moravský, koupil od pana Jana (Volka) biskupa Olomouckého, svého příbuzného (bylí nevlastním synem Václava II. krále českého) horu Tepenec a vystavěl na ni hrad a na něm se usadil, dokud na krále Českého a konečně na císaře zvolen nebyl. Když byl odešel. tu následovníci jeho na řečeném hradě Tepenci mnoho zla a plenu lidem z okolních dědin a skoro celé Moravě natropili.
Máme toho příklad následující:
Jednoho dne, kdy se v blízké dědině Jivavé slavily hody a lidí obojího pohlaví mnoho se tam sešlo, tu za všeobecné veselosti a tance přepadli je lukostřelci ze zmíněného hradu Tepence, dívek se uchopili a násilím sebou na hrad odvlekli.
Když to a ještě mnoho jiných loupeží rozličných byli vykonali, těžce to lidé z okolních dědin nesli a uradivše se vespolek, pomýšleli, kterak by za takové bezpráví a škody pomstili se mohli. Jednoho tedy
dne, kdy z rozkazu hradního pána dle obyčeje dříví do hradu jim voziti bylo, se sešli a všichni zároveň přiváželi na vozech dříví, majíce každý ve svém voze buď oštěp nebo meč uschovaný a dobře skrytý. Když
do hradu vjeli, uchopil se každý své zbraně., pobili a zapudili všechny žoldnéře, kolik jich na hradě bylo, tak že málo jich útěkem spasiti se mohlo, hrad pak zapálili.“
Tresí události této, v latinské listině kartusiánu olomuckých z r. 1592. zaznamenané, zachovala se dosud v pověsti lidu tamějšího, poněkud jen od oné se lišící.
Lukostřelci proměněni ve zbůjníky, na místě loupeže dívek Jivavských a víikolních položeny hrozné krádeže v okolí dolanském a jeho fary, na místě dříví vzaty bečky za úkryt pro zbraně. Pověst tato zároveň
vysvětluje, jak se do skály na srázné stráně hradu Tepence ona svrchu již zmíněná pod kova dostala. V hradě se z beček lid ozbrojený vyhrnul, zbůjníky pobil a nyní pronásledován jest hradní pán, jenž ode všech stíhán jsa odvážil se ku krkolomnému skoku s hradeb dolů. Skočil při tom i s koněm na strmou skálu, kde kúň i jezdec se roztříštili. Kůň vyrazil při tom do skály zlatou podkovu, již až posud tam viděti lze.
Listina vypravuje dále o hradu Tepenci :
„Někteří pak žoldnéři týž popelem lehlý hrad Tepenec opětně vystavěli a loupili a plenili dále. Pročež markrabě a někteří župané Moravští s lidem ozbrojených hradů, měst a dědin oblehli Tepenec, jeho
dobyli a rozvalili.
Jívová a okolni dědiny tehdy jsou zpustošeny. Dávalyť pak dědiny tyto hned od založeni hradu roční poplatek pánům na hradě tom sídlícím. Po zboření však hradu dávali obrok ten do Olomúce anebo mark-
kraběti Moravskému až do té doby, kdy Jošt a Prokop bratří markkrabími byli, kteří mnohým právem hrad Tepenec již pobořený v držení měli. A sice předně: právem kupu, poněvadž Karel král jej byl od biskupa a
kapituly Olomúcké koupil, dále: právem dědičným, neboť Karel byl otcem Václava,Sigmunda markkrabiho a Jana, jehož syny byli Jošt a Prokop. A konečně právem válečným, neboť řečený hrad mečem a válkou
s vypuzením zbojníků vzat jest.
Od ř. 1340.—T405. markkrabata mor. pokojně a beze všeho odporu užitek z hradu toho brali, až posléze bratři Kartusiáni s pomoci Jana Jošta markraběte blíže Dolan v údolí „Josatat“ nazvaném klášter stavěti počali; tehdáž řečený Jošt ku klášteru tomu žákladní kámen položil a nad to mnohými statky a dary klášter tento nově založený nadal, zvláště pak náš Tepenec a dědinu Jívovou s vůkolními horami, lesy, vodami a pastvami klášteru Polanskému odevzdal, z kteréžto nadace až dosud (1592.) Kartusiáni žijí. Jakmile ale řečený klášter v údolí Josafatském dostavěn a dohotoven byl, a Tepenec, dědina Jivová a jiné dědiny a statky klášteru darované do desk zemských Moravských zanešeny byly, tu biskup a kapitula Olomoucká počali mnichy Kartusiány povykem soudním obtěžovali a nemohouce u panského soudu ničeho se dodělati a obdrželi, tu zažalovali Kartusiány až n koncilu Basilejského, kdež však Kartusiáni s pomoci Boží a prostředníkem práva zmíněný Tepenec a ostatní statky ve deskách zemských zapsané právně obdrželi.
Fotografie z cesty na hrad Tepenec, polozapomenutou památku blízko Jívové. Klenoucí se nad Bělkovickým údolím , která pomalu mizí /stav z r.2018/. Mohl to být takový malý Karlštejn na Moravě, ale osud a historie tomu chtěli jinak.
Za stav může hlavně rozpínající se kamenolom, ale celý konec hradu začal už jeho dobytím ve středověku. Podrobnou historii najdete na internetu a v publikacích o průzkumu Vlastivědného muzea V Olomouci.
Jako bonus je zde pár vyobrazení z Jívovské německy psané kroniky.
Fotografie z cesty najdete zde
Napsat komentář