autor: Pavel Kili Jedelský
Narodil se 25. června 1904 koláři z Krumpachu čp.147 Vincentovi Smrčkovi a jeho ženě Amálii rozené Janků. Ta pocházela také z kolářské rodiny z Komňátky.
V květnu 1908 prodává jeho otec dům a stěhuje se do Mladé Boleslavi. Přijal tam zaměstnání u firmy Laurin & Klement, které se zdatný kolář hodil.
Mladý Václav po ukončení základní školy pokračuje na průmyslové škole v Mladé Boleslavi. Chtěl jít ve šlépějích svého otce a došlo mu, že vyšší vzdělání mu umožní lepší práci.
A právě ve firmě Laurin & Klement se seznámil s nadšenci pro létání. Jedním z nich byl Metoděj Vlach stavitele letadel a ing. Otto Hieronymuse, tvůrce leteckých motorů. Mimochodem jeho motor který sám vyvinul, vyrobil u firmy Laurin & Klement.
V říjnu 1923 je Václav odveden na povinnou prezenční vojenskou službu. Už ve svých 19 letech absolvuje pilotní kurz v Praze a v následujícím roce pokračovací pilotní kurz v Chebu. Upsal se armádě, aby mohl létat, stal se z něj armádní pilot.
Zlom nastává po březnu 1939, kdy je obsazen zbytek Československa Německem. Rotmistr Václav Smrčka v červnu 1939 opouští protektorát. Přes Polsko, Sovětský svaz, Turecko a Palestinu se dostal do Skotska, kde prošel leteckým výcvikem. V červenci 1941 byl zařazen do anglického letectva RAF. Byl nadaný i na jazyky mluvil a psal polsky, rusky, německy a anglicky. Zapojil se do bojů o Anglii v 311. čs. bombardovací peruti jako pilot.
Po válce se jako poručík letectva Václav Smrčka se vrací do Československa. V té době byl dále povyšován a v březnu 1946 mu byla udělena medaile za chrabrost a medaile za zásluhy I. st. V srpnu 1947 je propuštěn z armády. Doba se měnila a jeho vztah ke komunistické budoucnosti nebyl zrovna kladný. V létě roku 1948 chtěl údajně s několika přáteli ilegálně uletět odcizeným letadlem na Západ. Za to byl odsouzen na 6 let vězení. S tím následovala degradace a odnětí vyznamenání.
Do zahraničí odešlo bezprostředně po únoru 1948 na 450 letců, včetně již předtím demobilizovaných. Více než sto z nich se po válce znovu uplatnilo v RAF. Plány či pokusy o opuštění republiky představovaly nejčastější důvody soudního postihu letců. V pojetí tehdejší justice nešlo o pouhé opuštění republiky ale o velezradu. Soudy odůvodňovaly přísné rozsudky tzv. notorietou. Bylo jim totiž „notoricky známo“, že se uprchlíci v zahraničí automaticky zapojí do činnosti proti režimu.(zdroj: Vojenský historický ústav Praha)
Po propuštění z vězení v roce 1954 pracuje jako pomocný dělník ve stavebnictví. Jako „nebezpečná nepřátelska osoba“ byl pod dohledem StB. V roce 1960 byl znovu zatčen a odsouzen na 4 roky odnětí svobody. Z těch si naštěstí „odseděl” jen část, díky amnestii, kterou vyhlásil prezident Antonín Novotný v květnu 1962. V roce 1968 se Václav Smrčka marně pokoušel o svoji rehabilitaci. Zemřel 23. června 1970 v Mladé Boleslavi.
Ledy se pohnula až po roce 1989, kdy byl rehabilitován a povýšen in memoriam na plukovníka letectva.
Napsat komentář