Zámek v Bycině a pohled na nebesa

Autor: Zuzana Rozsívalová

Vítr mě cestou necestou zase zavál do současného Polska a (po)minulého Pruska. Tam, kde ves od vsi stojí pałace nebo jejich ruiny, překvapivé svým velkorysým vzhledem i velikostí.

V Bycině (německy Bitschen) nedaleko Gliwic stojí budova zámku, který snad už dnes zase povstává z popela. Neobyčejná je především kaple v něm schovaná – její strop nabízí překrásnou podívanou.

Obec se v listinách objevila v roce 1263 a její název je odvozen od staropolského slova byczyna, což znamená místo pro pastvu býků. Bycině by se tedy česky mělo říkat Býčina, popřípadě Byčín.

Později obec patřila rodu Liebsteinských-Kolowratů a od 17. století byla postupně v rukou hrabat Collonnů a Paczyńských, kteří ji koupili v roce 1685. Brzy po koupi začal Albert Leopold Paczyński stavět barokní sídlo, které dokončil v roce 1700.

Palác v Bycině, který i dále změnil majitele a byl dvakrát poškozen požáry, byl v roce 1867 přestavěn vévody z Hohenlohe-Oehringenu. Na přelomu 18. a 19. století byly vedle paláce vybudovány i hospodářské budovy. Budova zámku, která velmi utrpěla 2. světovou válkou, po roce 1945 sloužila k bytovým účelům zaměstnanců místního státního statku. Po pádu Polské lidové republiky rezidenci získal soukromý investor. Na počátku 21. století byla jedna z fasád renovována, poté byly práce pozastaveny. V posledních letech byl objekt nabídnut k prodeji, odkoupila ho nadace Pałac w Bycinie, které provádí nezbytné zabezpečovací práce, novou střechou opatřila část zámku nad nejvíce ohroženou kaplí a shání prostředky na další opravy.

Zámek byl postaven v barokním stylu na místě dřívější starší budovy zvané Villa Biczina. Třípatrová zděná budova na půdorysu písmene L byla omítnuta a zastřešena mansardovou střechou. Ze strany nádvoří měl zámek ambity, které byly později zazděny, vchod donedávna zdobil pozdně barokní portál s erbem.

Obnovený boční pohled může poskytnout určitou představu o bývalé nádheře paláce.

V jednom z rohů zámku návštěvník najde kapli zasvěcenou Nejsvětější Trojici, postavenou kolem roku 1730. Její klenbu zdobí pozdně barokní polychromie zobrazující mimo jiné Nanebevzetí Matky Boží a čtyři církevní otce. Stav stropu už se s postupující chátráním budovy zhoršoval, v posledních letech se ale začalo blýskat na lepší časy.

Celou fotogalerii naleznete ZDE