zdroj: Lenka Dúbravčíková
Anna Železníková
Asi dodnes nejznámější zlínskou pilotkou je Anna Železníková. Narodila se v roce 1915 v Malenovicích u Zlína v rodině drobného rolníka. Jak ve svém životopise uvádí, už od dětství se jí létání velmi líbilo. Obdivovala stroje všeho druhu, a tak doma rozebírala mamince šicí stroje a místo hraní s panenkami ničila kladivem šrouby. Vychodila pět tříd obecné a čtyři třídy měšťanské školy. Po škole pracovala od roku 1930 u firmy Baťa jako šička v obuvnické dílně.
Už v sedmnácti letech se chtěla naučil létat na kluzácích, tatínek to ale nedovolil. V den svých dvacátých prvních narozenin, 23. ledna 1936, složila v pokladně místní skupiny MLL ve Zlíně částku 2 000 Kčs a podala si přihlášku k motorovému pilotnímu výcviku. Předseda místní skupiny MLL Bohuslav Ševčík ji ale s přihláškou třikrát vyhodil, než začal vážně uvažovat o jejím zařazení do výcviku. Nakonec se to podařilo a na jaře 1936 zahájila pilotní výcvik na motorových letadlech Zlín-XII. Jejím instruktorem byl Antonín Glacner. Už v červnu složila teoretické zkoušky na výtečnou a praktické na velmi dobrou.
Pilotní průkaz pilotky turistických letadel jí byl vystaven ministerstvem veřejných prací 27. října 1936. To už ale měla za sebou první velký úspěch v první letecké soutěži. Velmi usilovala o zařazení na práci při výrobě letadel, aby jejich konstrukci dobře porozuměla. Nakonec se jí podařilo získat práci u montáže leteckých motorů, dělala ale jen pomocné práce. V létání měla velké plány. Chtěla se stát pilotkou prodejního oddělení Zlínské letecké a.s. a prodávat a propagovat letadla Zlín-XII ve světě. Chtěla létat také akrobacii a účastnit se velkých mezinárodních závodů.
Na neděli 11. října 1936 připravila místní skupina MLL ve Zlíně první leteckou soutěž ve své historii s názvem I. letecký okruh Moravou. Na soutěž se přihlásilo celkem 18 dvoučlenných posádek s 18 stroji. Aeroklub MLL Zlín vyslal do soutěže celkem 11 posádek. Deset soutěžilo na Zlínech a jedna na DH-60 Moth. Do závodu se přihlásila, pravděpodobně poprvé v historii československého sportovního letectví, i kompletní ženská posádka, pilotka Anna Železníková a navigátorka Leopolda Veletová. V soutěži obsadily velmi pěkné deváté místo. Byl to první velký sportovní úspěch Anny Železníkové, o kterém psal domácí i zahraniční tisk. A další následovaly. Pěkné umístění dosáhla v roce 1937 ve II. ročníku Hallerova poháru v Plzni a na III. národním letu Republiky československé. Největšího úspěchu dosáhla Anna Železníková na mezinárodní letecké soutěži státy Malé dohody na přelomu srpna a září 1938, kde se s beznadějně nejslabším motorem na svém Zlínu-XII OK-TBN umístila na desátém místě ve své kategorii, na třicátém druhém celkově a ve zvláštní kategorii žen-pilotek na prvním místě před zkušenou rumunskou pilotkou Nadio Russo.
Německá okupace v roce 1939 znamenala konec létání i pro Annu Železníkovou. V tomto roce se provdala za Františka Štěpánka, se kterým vychovala dvě děti. Po válce byla členem Aeroklubu Zlín, aktivně už ale nelétala. Pracovala v n.p. Svit Gottwaldov, od roku 1956 v invalidním důchodě jako servírka v hotelu Moskva, později jako ředitelka mateřské školy v Otrokovicích. Anna Štěpánková-Železníková zemřela v roce 1983 a je pochována na Lesním hřbitově ve Zlíně.
Leopoldina Veletová
V roce 1936 absolvovala pilotní výcvik, spolu s Annou Železníkovou, i druhá zlínská pilotka Leopoldina Veletová. Narodila se v roce 1914 v Lukách u Jihlavy do dělnické rodiny. V roce 1919 se rodina přestěhovala do Bělova na Kroměřížsku a později do Zlína. Po ukončení měšťanské školy ve Zlíně nastoupila v roce 1929 do firmy Baťa, kde pracovala do roku 1945.
Pilotní zkoušky vykonala 28. září 1936 s prospěchem velmi dobrým, ovšem pilotní průkaz jí byl vystaven až v lednu 1937. Podle dochovaných zápisníků letů jiných pilotů můžeme odhadnout, že během výcviku nalétala asi 30 letových hodin pravděpodobně na letounu Zlín-XII. S těmito leteckými zkušenostmi absolvovala jako navigátorka v neděli 11. října 1936 leteckou soutěž s názvem I. letecký okruh Moravou spolu s pilotkou Annou Železníkovou. V soutěži obsadily velmi pěkné deváté místo. Po této soutěži už asi nelétala, ostatně jako velká většina zlínských pilotů.
V roce 1945 se provdala za Josefa Machalíčka, se kterým vychovala dvě děti. V polovině padesátých let pobývala s manželem v Korejské lidové republice, později v Indii. Věnovala se amatérsky fotografování a získala za ně i několik ocenění. Zemřela v roce 2003.
Napsat komentář