příběhy lidí na cestě

Štítek Němci

HORNÍ UREŠ A VZNIK MARIÁNSKÉ KAPLE V UREŠSKÉM LESE NA ŠUMAVĚ….

Už kolem roku 1379, kdy se Ureš poprvé uvádí v rožmberském urbáři, stál v těchto místech mlýn zvaný “ Hadmerzstein „. Už 26.března 1948, měsíc po Gottwaldově únorovém puči, vydalo ministerstvo vnitra zákaz vstupu do pětikilometrového pásu podél státní hranice…….. Pokračovat ve čtení →

HORKÉ ZÁŘÍ 1938 V RYCHNŮVKU ( Deutsch Reichenau) NA ŠUMAVĚ….

zdroj: Stará Šumava a kousek Českého lesa  V 19. století a v první polovině 20. století žili na území Šumavy Češi zejména v podhůří a Němci spíše ve vyšších oblastech. Lze se setkat s označením Němců „Hinterwäldler“, tedy „zálesáci“, právě… Pokračovat ve čtení →

„Velké smýčení“ a A TRAGICKÉ DIVADLO NA ŠUMAVĚ…..

autor: Jan Mareš  Jak to kdysi předpověděl „šumavský prorok“, nadešel čas „velkého smýčení“ a právě tato zem měla být vymetena „železným koštětem“. Nenávist a pomstychtivá zášť zacházely v krutosti české odvety často až tak daleko, že štvanci hledali útočiště a… Pokračovat ve čtení →

KARL MÜNDL – Vánoční pozdrav z Jáchymova

zdroj: Antonín Křivský   V průběhu roku 1952 jsem mohl opět zpravit mou ženu o tom, že jsem s mnoha mými kamarády ještě pospolu, ne už ale na uhelných dolech v Kladně. To, že jsem byl s ostatními přepraven k těžbě… Pokračovat ve čtení →

Sestavte si svoje vlastní Porsche 356

Knut a Falk Reimannovi se narodili v Drážďanech v roce 1932. Před válkou oba bratři rádi cestovali po Německu, ale bohužel se jejich země rozdělila a pro automobilové nadšence se ocitli na špatné straně hranice. Krátká návštěva Berlína umožnila oběma… Pokračovat ve čtení →

Paměť krajiny severního Nejdecka (dokončení)
Současnost a budoucnost dolu Sauersack

autoři: Václav „Čáp“ Podhrázský,Petr Hasil, norbert Weber,Jan Hasil O návštěvnícíchMontánní archeologie je zajímavá a dobrodružná činnost, přiníž objevujete stará hornická díla, postupy zpracování rud a snažíte se poznat, jak žili dávní havíři. Většinou probíhá v lesích a lukách. V klidu,… Pokračovat ve čtení →

Paměť krajiny severního Nejdecka (5. část)
Podzemí dolu Sauersack

autoři: Petr Hasil, Norbert Weber, Václav „Čáp“ Podhrázský, Jan Hasil Krajina nejsevernější části okresu Sokolov je vyhledávaným cílem turistů, běžkařů či zahraničních návštěvníků, zkrátka všech, kteří sem utíkají z civilizace do panenské horské přírody. Tato nedotčenost je ale jen zdánlivá,… Pokračovat ve čtení →

Paměť krajiny severního Nejdecka (4. část)

autoři: Norbert Weber, Petr Hasil, Václav „Čáp“ Podhrázský, Jan Hasil Úpravna cínového dolu Rolava Čtvrtý díl série článků představujících nejzajímavější výsledky výzkumů pracovníků Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Praze v okolí cínového dolu Rolava (Sauersack) se zaměřuje na metodické… Pokračovat ve čtení →

Paměť krajiny severního Nejdecka (3. část)

autoři: Norbert Weber, Petr Hasil, Václav „Čáp“ Podhrázský, Jan Hasil Úpravna cínového dolu Rolava Krajina nejsevernější části okresu Sokolov je vyhledávaným cílem turistů, běžkařů či zahraničních návštěvníků, zkrátka všech, kteří sem utíkají z civilizace do panenské horské přírody. Tato nedotčenost… Pokračovat ve čtení →

Paměť krajiny severního Nejdecka (2. část)

Jedním z nejintenzivněji rozvíjených témat archeologie moderní společnosti je fascinující problematika táborů, kam byly v průběhu velkých krizí 20. století umisťovány nemalé složky populace. Důvodem byla vesměs kombinace ideologických (například rasových nebo třídních) a ekonomických (potřeba otrocké práce či strategické suroviny) zájmů totalitního režimu. Do podobného zařízení se svého času mohl dostat každý obyvatel střední Evropy, ať již jako zajatec ve válce, příslušník židovského národa, etnický Němec nebo jako skutečný či jen potenciální oponent některé z diktatur. Příčina takové internace mohla být deklarována jako otevřeně represivní (tábory nápravných prací 50. let 20. století),

« Starší příspěvky

© 2022 Michalov.cz — Běží na WordPress

Šablonu vytvořil Anders NorenNahoru ↑