autor: Josef Hodula, Mostkov

Při návštěvě města Rýmařova a jeho okolí jsem objevil v areálu Podhorské nemocnice Rýmařov památník rumunského letce Gheorghe Banciulescu (1898-1935), prvního pilota na světě, který vzlétl s protézami místo nohou.

Při letu z Paříže do Bukurešti 12. září 1926 jim pilotované letadlo z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek narazilo o vrcholky pohoří Jeseníky a zřítilo se. Palubní mechanik loan Stoica při havárii zahynul, pilot byl těžce zraněn a přišel o obě nohy.

Díky mimořádné péči lékařů z rýmařovské nemocnice pod vedením MUDr. Julia Boeseho překonal Gheorghe Baniulescu následky zranění, vrátil se k pilotování a celý další svůj život zasvětil létání.

Příběh letce Gheorghe Bănciulesca, prvního člověka na světě, který pilotoval letadlo s dřevěnými protézami namísto nohou.12. září 1926 vzlétl Gheorghe Bănciulescu spolu s mechanikem Ioanem Stoicou z letiště Le Bourget s cílovou stanicí Bukurešť sezáměrem dosáhnout rychlostní rekord. Stalo se tak na palubě letadla Potez-XV A2, jež k tomu poskytla Francouzsko-rumunská vzduchoplavecká společnost. Po asi 1000 km dlouhém letu se letadlo z důvodu nepříznivých meteorologických podmínek zřítilo v horské oblasti na území Československa poblíž města Rýmařov. Mechanik Ioan Stoica zemřel cestou do rýmařovské nemocnice, Gheorghe Bănciulescovi museli čeští lékaři amputovat dolní končetiny, aby mu zachránili život.Gheorghe Bănciulescovi se ze strany nemocničního personálu v Rýmařově dostalo nevšední péče. Důkazem laskavosti je i to, že v průběhu hospitalizace kroužili opakovaně na znamení solidarity s pilotem, sice cizincem, leč přítelem, čeští letci nad nemocnicí. Když Bănciulescu odjížděl z Rýmařova do Rumunska, poslal velitel jednotky letectva v Olomouci několik pilotů, aby svého rumunského druha doprovodili. 
letec při rekonvalescenci

Na konci nelehké rekonvalescence v červnu 1927 už létal Bănciulescu znovu, tentokrát s protézami namísto nohou. Něco takového se stalo vůbec poprvé ve světových dějinách. 22.října mu francouzský prezident udělil Řád čestné legie v hodnosti rytíře.

V roce 1935 ho francouzská vláda pověřila rozsáhlou misí: prozkoumat trasu za účelem zřízení letecké linky Paříž – Madagaskar. Dostal k dispozici nejmodernější typ letadla Potez (Potez 56), francouzského mechanika a radiotelegrafistu. Téměř na konci mise dne 12. dubna 1935 umírá malárií vyčerpaný Bănciulescu v Káhiře.

Bănciulescu na Československo do konce života nikdy nezapomněl. Díky srdečnosti, se kterou tu o něj bylo pečováno, se sem vždycky s radostí vracel.

 V roce 1934 uskutečnil Bănciulescu na palubě IAR-23 rychlostní zkušební let z Bukurešti do Prahy trvající 5 hodin a 6 minut. Na zpáteční cestě dosáhl rychlosti 240 km/h, letěl ve výšce 2000 – 3000 m.n.m. a vzdálenost urazil za 5 hodin.

Podle Gheorghe Bănciulesca je dnes pojmenováno letiště ve městě Ploješť, ležícím 60 km od Bukurešti.