Měsíc Červenec 2022
autor: Ladislav Bátora Žili byli v podhorské vesničce Čermné (nedaleko Hostinného) jistí Cikáni, prý erbovní měšťané, kteří ji odkoupili asi – dle mého amatérského odhadu – kolem roku 1475 od Nykla zemana Zilvara z Pilníkova. Případně až od jeho syna… Pokračovat ve čtení →
Jedním z nejintenzivněji rozvíjených témat archeologie moderní společnosti je fascinující problematika táborů, kam byly v průběhu velkých krizí 20. století umisťovány nemalé složky populace. Důvodem byla vesměs kombinace ideologických (například rasových nebo třídních) a ekonomických (potřeba otrocké práce či strategické suroviny) zájmů totalitního režimu. Do podobného zařízení se svého času mohl dostat každý obyvatel střední Evropy, ať již jako zajatec ve válce, příslušník židovského národa, etnický Němec nebo jako skutečný či jen potenciální oponent některé z diktatur. Příčina takové internace mohla být deklarována jako otevřeně represivní (tábory nápravných prací 50. let 20. století),
Krajina nejsevernější části okresu Sokolov je vyhledávaným cílem turistů, běžkařů či zahraničních návštěvníků, zkrátka všech, kteří sem utíkají z civilizace do panenské horské přírody. Tato nedotčenost je ale jen zdánlivá, doslova na každém kroku zde nalezneme stopy minulých lidských aktivit, ať již to jsou pozůstatky hornictví, zpracování rud, zaniklé vsi či umělá vodní díla. Přestože tyto relikty práce lidských rukou jsou staré někdy jen několik desítek let, jsou dnes předmětem zájmu pracovníků Archeologického ústavu Akademie věd ČR Praha a jejich spolupracovníků z dalších institucí. Nejzajímavější výsledky těchto výzkumů budou představeny formou minisérie, jejíž první díl se zaměří na osud obce Rolava (Sauersack), zaniklé po roce 1945.
autor: Gaius Servilius Vespillo Na velikosti záleží Za devatero horami a devatero řekami bylo malé království, kde žili svéhlaví obyvatelé, Hanáci. Ubrusy v hospodě byly přibité na hřebíky, aby je nikdo neukradl, muži byli kolenovrti až hanba a ženy měly dlouhé… Pokračovat ve čtení →
Když jste šlapali Obřím dolem na naši nejvyšší horu /která má vrchol až v Polsku/, možná jste si všimli odbočky k Dolu Kovárna. Je to trochu zvláštní najít v těchto místech štolu, ale toto důlní dílo má poměrně dlouhou historii a rozhodně by stálo za to, sestoupit až 50 metrů pod povrch a vidět krásy až pohádkové. Pro ty co se tam nedostanou je dole připojeno video, které také stojí za zhlédnutí.
zdroj: Bc. Tomáš Perný V září 1942 si přivlastnila (arizovala) hamburská farmaceutická firma Hamma, jejímž majitelem byl samotný hitlerův osobní lékař Theodor Morell, dva objekty na Klášterním Hradisku. Byl to tovární komplex majitelů, bratří Bermannových a Richarda Briesse s Robertem… Pokračovat ve čtení →
autor: ing. Bedřich Hájek Provoz kolesových rýpadel (provoz 2) Když přišli z Plzně do Uničova v srpnu a září 1952 konstruktéři jeřábů, začala sice poměrně krátká, ale velmi úspěšná éra jejich výroby v provoze . Pod vedením plzeňských konstrukrérů vyrostl… Pokračovat ve čtení →
autor: Gaius Servilius Vespillo Když malé andílky do hrobu ukládám Důležité upozornění – asi každý podle nadpisu vytuší, čeho bych se v tomto povídání chtěl dotknout, proto prosím, kdo z vás je citlivější povahy a ví, že tohle pro něho není,… Pokračovat ve čtení →
autor: Gaius Servilius Vespillo Cesta do hlubin hrobníkovy práce aneb kdo jinému jámu kopá… Původně jsem chtěl dnes udělat ještě jeden příspěvek z dávné historie hřbitovů, ale nakonec jsem se rozhodl pod ještě čerstvými dojmy z dneška udělat příspěvek, který možná… Pokračovat ve čtení →
autor: Gaius Servilius Vespillo Personifikace smrti a její vývoj aneb od veselé mrtvoly ke kmotričce s kosou Opět zdravím. Tak :), jak vám přiblížit poutavě a zajímavě ve zkratce něco, o čem jsou mnohastránkové knížky:) Říkal jsem si, že ke hřbitovu… Pokračovat ve čtení →