Zámeček v Nových Valteřicích

Kolem některých památek jsem jel několikrát, říkám si však ono to neuteče, nebo ono to nebude nic moc.

A pak se tam dostanete a nestačíte se divit. Zámeček je situován na svahu směrem od civilizace… Ne že by už to samotné místo bylo nějak moc obydlené, ale nějaký dům nebo farmu tam najdete a vidíte od cesty. Samotný objekt má výhled do lesů a údolí… spíše měl výhled do lesů, než je sežral kůrovec resp. motorové pily.

Sjedete na polní cestu, kde vás po pár metrech uvítá značka zákazu vjezdu. Pokračujete dál a když si nevšimnete po pravé straně asi bývalé vrátnice, může se stát že to i přejedete. Po odbočení se dostanete do bývalého areálu. Že nevyjedete dál, za to nemůže jen ten svah, ale hlavně příroda. Příroda se tady roztahuje všude.

Po pravé straně na vás vykoukne fotbalové hřiště. Místo hráčů stojí/rostou stromky, dnes už více jak dvou metrové. Takže až si přijdete začutat, vemte s sebou motorovou pilu. Pila se bude hodit v celém areálu…

Dále po pravé straně můžete navštívit dětské prolézačky. Jen vás zase předběhly další stromky. Je až neuvěřitelné jak rychle se dovedou proplétat prolézačkami. Za nimi tušíte něco modrého, ale k tomu se dostaneme i cestou zpět, dolů kolem zámečku.

Pokračujeme dále. Na levé straně ještě poznáte kamennou zídku /základy?/ něčeho. A dále, výš potkáte tři chatky jako z pionýrského tábora. Dveře vypáčené a člověk se bojí tam jen nahlédnout. Je potřeba si dávat pozor kam šlapete. Po cestě potkáte nejméně dva odkryté kanály, asi se někomu hodily do sběru… Hold tenkrát nebyli lidi ještě tak líní jako dnes nebo cena železa byla lepší. A nebo nebylo železo z kanálů to jediné, co se tady asi vypařilo. Ale o tom až za chvíli.

Dřív něž uvidíte chatky, vás určitě uchvátí, před vámi samotný lovecký zámeček. Budova je postavená ve svahu s rozhledem na údolí. Suterén z lícovaných kamenů. U některých je vidět, že byly schválně vystrčeny ven ze zdiva. Upoutá vás ochoz se stříškou, kde určitě mohli lovci popíjet šnaps po úspěšném lovu a diskutovat, čí divočák byl větší.

Letní vsuvka od naší přispivatelky, někde i s původními sloupky

Při pohledu na krytý balkón vás zaujme ještě jedna věc. Proč má tak krásná stavba podepřenou střechu kulatinami, které vypadají jako by hrály ještě před chvílí fotbal na hřišti pod zámečkem. Nebylo tomu tak vždy. K zámku se traduje, že střechu podpíraly krásné, litinové sloupy zakoupené na Světové výstavě ve Vídni roku 1873. Tyto sloupy jasně ukazují na jev obvzláště vyskytující se v pohraničí a podobných zapomenutých oblastech. O tomto jevu jste se učili v hodinách fyziky, jmenuje se sublimace, tedy přeměna skupenství pevného na plynné. Třeba taková sublimace ledu je na mikroskopické úrovni stejně rychlá jako odpařování vody, např. proto také prádlo uschne i za mrazu. Jak píší na Wikipedii… Tady se stalo, že sublimovalo i železo.

Zámeček je postaven ze dvou dřevěných budov. Hlavní vchod je situován z hřbetu kopce do menší přijímací budovy. Z ní se dostanete po zastřešeném chodníku do hlavní budovy. ,,Dostanete se“ je pouze hypotetické, protože celý zámeček je nepřístupný a na okně je pověšená cedulka s názvem majitele. Pod stříškou vstupní budovy jsem zahlédl ještě patky litinových sloupků.

Bývalá příjezdová cesta bývala asi vrchem, aby se panstvo nemuselo štrachat do kopečka. Na konci této dnes už pomyslné cesty /od zámku nalevo/ je vidět dům. Naše poznávací cesta nás zavede druhou stranou dolů kolem zámku. Dostanete se znovu k suterénu zámečku a znovu můžete pozorovat krásnou plastickou kamennou stěnu budovy, z které na vás vykouknou hrozné dveře novějšího původu. Tady potkáte další odkrytý kanálek, pravděpodobně používaný k tomu modrému, schovanému níže v chraští.

Zámeček je moje srdeční záležitost,
jako děti jsme tam jezdily s rodiči.Myslivci tam pořádali zábavy.
 Byla tam vedle budova, které se říkalo černá kuchyň, potom budova před zámečkem, tam byl sál, na zámečku jsme spali.
Ještě v lese byla Uhlířská chata, Slunečná a ještě jedna, ale nevzpomenu si jak se jí říkalo. Pořád na to vzpomínám.   Jana Smitakova

Aby jste se k této poslední atrakci dostali stylově, musíte použít schodiště, podél kterého pravděpodobně vysázeli kdysi smrky. Stromy dnes zakryly schodiště větvemi a z cesty pro rekreanty se stala cesta odvahy. Po zdolání schodiště se dostanete na dohled fotbalového hřiště. Po chvilce fandění poněkud statického zápasu – zabočte doprava. A dostanete se…

K bazénu. Plavky potřebovat nebudete. Maximálně pilu na břízy vyrůstající ze dna. Klouzačku obsadila také ta parta co se tady různě proplétá, hraje na hřišti.

a horní chata spadající do areálu zámečku

A tím se dostáváme na konec naší cesty… Místo aby se tam poflakovali myslivci, fabrikanti nebo děti na prázdninách, tak to dnes tady zarůstá a nikdo se o to nestará. Je to údajně nabídnuto k prodeji a v hlavní budově zahlédnete plastovou rohovou vanu, ale to spolu s novějším plotem kolem bazénu je jediný pokrok co zahlédnete.

30.12. 2023

A pozor: